reklama
 
 

Na viděnou! Voyager-1 míří k okraji Sluneční soustavy

15. 12. 2010 15:15
Sonda vypuštěná v roce 1977 zaznamenala výrazné zpomalení slunečního větru

Pasadena - Zprávy o tom, že se sonda Voyager-1, vypuštěná do vesmíru v roce 1977, blíží k hranici Sluneční soustavy, se začaly objevovat již v roce 2004. Teprve nyní to ale potvrdilo řídící středisko v kalifornské Pasadeně.

Tamější Technologický institut působící v rámci NASA zaznamenal letos v červnu, že rychlost slunečního větru, který sonda soustavně měří, se výrazně zpomaluje. Poslední data vyslaná Voyagerem-1 v tom pracovníky laboratoře utvrdila.

"Dostali jsme se do situace, kdy proud částic, který vane od Slunce, začal uhýbat na stranu," citovala stanice BBC duchovního otce projektu Voyager, dr. Edwarda Stonea. To je podle něj důkaz toho, že sílu slunečního větru začínají překonávat částice vanoucí v opačném směru z mezihvězdného prostoru.

Voyager-1 se tak dostává na konec heliosféry, oblasti, kde je sluneční vítr stále patrný. Vnější hranicí heliosféry, tzv. heliopauzou, by podle vědců NASA měla sonda proletět v příštích čtyřech letech.

Třiatřicet let

Původně se počítalo, že Voyager-1 bude data, která získá při cestě Sluneční soustavou, vysílat k Zemi po dobu maximálně třiceti let. Teď ale NASA věří, že kontankt se sondou bude definitvně ztracen až někdy kolem roku 2020.

"Když byl Voyager-1 vypuštěn, kosmický věk měl za sebou pouze dvacet let a neexistoval tedy žádný důvod věřit tomu, že sonda vydrží tak dlouho," tvrdí Stone.

Voyager-1 byl 5. září 1977 do vesmíru vypuštěn 16 dní po svém dvojčeti Voyageru-2, a to kvůli závadě odhalené na poslední chvíli. Voyager-2 ale záhy předstihl a byl první sondou, která na Zemi vyslala detailní snímky Jupiteru, Saturnu, Uranu či Neptunu. 

Voyager-2 má za ním nyní přibližně tříleté zpoždění.

1 500 000 kilometrů za den

Obě sondy se řítí Sluneční soustavou rychlostí sedmnácti kilometrů za vteřinu. Za den tak urazí půdruhého milionu kilometrů.

Zdrojem energie jsou pro ně tři radioizotopové termoelektrické generátory. Vzhledem k tomu, že obě sondy své hlavní úkoly, tedy výzkum vnějších oblastí Sluneční soustavy, již splnily, vypnuli vědci v pasadenském výzkumném středisku většinu přístrojů na jejich palubách.

Signál, který vysílají, letí na Zemi přibližně 17 hodin.

Obě sondy nesou pozlacené měděné plakety s poselstvím, ze kterého by vyspělé mimozemské civilizace měly snadno rozpoznat jejich původ i účel, za kterým byly vyslány do vesmíru.

Voyager-1 je nyní od Země vzdálen 17,5 miliardy kilometrů.

autor: Radim Klekner | 15. 12. 2010 15:15

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama