Rusko nechce dopadnout jako USA v Iráku. Žádá po EU i dalších zemích peníze na obnovu Sýrie

Martin Novák Martin Novák
Aktualizováno 24. 2. 2017 6:55
Ve švýcarské Ženevě začaly po zhruba 10 měsících další mírové rozhovory o situaci v Sýrii. Zatím bez výraznějšího posunu. Rusko na nich ale vyzvalo Západ i další země, aby začaly financovat postupnou obnovu zničené země. Moskva sama větší investice nechystá. Podle řady analytiků Rusové zvrátili válku v Sýrii ve prospěch tamního režimu prezidenta Bašára Asada, ale nechtějí dopadnout jako Američané v Iráku. Tedy kontrolovat zničenou a rozvrácenou zemi. Nový ruský mírový návrh počítá s decentralizací moci v Sýrii, ne ale s odchodem prezidenta Asada.
Bombardování damašského předměstí Dúma.
Bombardování damašského předměstí Dúma. | Foto: Reuters

Ženeva - Rusko požaduje, aby peníze na obnovu zdevastované infrastruktury Sýrie poskytly Evropská unie a státy Perského zálivu. Ty ale nechtějí ničím přispět, dokud nebude vyřešena budoucnost syrského prezidenta Bašára Asada.

Napsal to list Financial Times s odvoláním na několik evropských diplomatických zdrojů.

Saúdská Arábie nebo Turecko žádají jako podmínku pro zahájení dalších jednání úplný odchod Bašára Asada z funkce prezidenta. Ani evropské státy nespěchají s jakýmikoliv závazky, dokud se syrský režim nedohodne s opozicí na podmínkách ukončení války.

"Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Bogdanov řekl minulý týden na setkání s velvyslanci zemí Evropské unie, že na obnovu Sýrie budou potřeba desítky miliard dolarů. Od Ruska se ale údajně nedá nic očekávat. Rusové nechtějí mít v rukách totálně zničenou Sýrii, protože takový problém je bude pronásledovat podobně jako Američany v Iráku," citují Financial Times jednoho z evropských diplomatů.

Moskva od října 2015 podporuje syrský režim především leteckými údery a pomohla mu na konci loňského roku dobýt východní část klíčového syrského města Aleppo.

Tamní opozice taky chce, aby plán politického řešení obsahoval definitivní Asadův odchod. Sám prezident a jeho okolí ale jakékoliv jednání o Asadově rezignaci odmítají. 

Mírová jednání (zatím) bez průlomu

Zvláštní vyslanec Organizace spojených národů (OSN) pro Sýrii Staffan de Mistura dostal do Ženevy vyjednavače obou stran poprvé po deseti měsících. Neočekává ale průlom. "Důležité je, aby nikdo nikoho neprovokoval," prohlásil před jednáním.

Rusko chystá na ženevské konferenci pracovní návrh, který obsahuje decentralizaci moci v Sýrii a větší pravomoci pro ministry obrany, vnitra a zahraničí s tím, že na budoucí syrské vládě by se mohli podílet i zástupci opozice.

Ruská vláda ve středu vyzvala Damašek, aby přestal útočit na oblasti kontrolované povstalci. Boje ale přesto pokračují v provinciích Dará a Hamá a také nedaleko metropole Damašku, kde rebelové ovládají východní předměstí.

Evropská unie zatím není jednotná v názoru na to, zda je možné s dosavadním syrským prezidentem Asadem dohodnout trvalý mír. Británie nebo Francie chtějí, aby odešel, naopak Česká republika a Rakousko prosazují dohodu s jeho režimem.

Česká republika je jedinou členkou zemí EU, která má v Damašku otevřené velvyslanectví. Prezident Miloš Zeman označuje syrskou ozbrojenou opozici za teroristy.

Rezoluce Rady bezpečnosti OSN číslo 2254 z 18. prosince 2015 jednomyslně vyzvala k vytvoření široké vládní koalice v Sýrii, k sepsání nové ústavy a ke konání svobodných voleb.

Je obdivuhodné, že krajina vaší velikosti dokáže takto pomáhat, čeští lékaři tady zachránili už stovky lidí, říká lékař Watheq Al-Qsous. | Video: Filip Horký
 

Právě se děje

Další zprávy