Syrská vláda odmítla zprávu Human Rights Watch, podle níž v Aleppu použila chemické zbraně

ČTK ČTK
15. 2. 2017 18:50
Syrská vláda odmítla obvinění ze zprávy organizace Human Rights Watch, podle níž loni v boji o Aleppo použila chemické zbraně. Režim Bašára Asada i jeho spojenec Rusko podobné informace popřela už v minulosti. Human Rights Watch v pondělní zprávě konstatuje, že od loňského 17. listopadu do 13. prosince došlo k nejméně osmi chemickým útokům, při nichž mělo zemřít devět lidí včetně čtyř dětí a dvě stovky obyvatel údajně utrpěly zdravotní komplikace.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Damašek - Syrská vláda odmítla obvinění organizace pro lidská práva, že loni v bojích o Aleppo na severu Sýrie použila chemické zbraně. Informovala o tom ve středu syrská státní agentura SANA. Syrská vláda reagovala na zprávu organizace Human Rights Watch (HRW) zveřejněnou v pondělí.

"Oficiální zdroj z ministerstva zahraničí potvrdil, že vláda ..naprosto odmítá tato obvinění, která jsou podle ní nepravdivá," uvedla agentura SANA.

Syrská vláda, stejně jako její spojenec Rusko, používání chemických zbraní ve válce v Sýrii opakovaně popřela už v minulosti. Naopak z jejich použití obvinila povstalce.

Organizace HRW v pondělí zveřejnila zprávu, v níž obvinila syrské vládní síly z nejméně osmi chemických útoků od loňského 17. listopadu do 13. prosince. Mělo při nich zemřít devět lidí, včetně čtyř dětí, a na 200 osob mělo utrpět vážné zdravotní komplikace.

HRW dospěla k tomuto závěru na základě rozhovorů se svědky a z analýzy videoklipů a fotografií, na nichž podle ní vládní vrtulníky shazují barely s chlórem na čtvrti v Halabu.

Mezinárodní úmluva o chemických zbraních zakazuje používání látek jako je chlór pro vojenské účely. Sýrie podepsala úmluvu v roce 2013 pod tlakem Ruska.

Syrské vládní jednotky s pomocí Ruska dobyly Halab loni před Vánoci a dosáhly tak největšího vítězství v téměř šestileté občanské válce. Východní část tohoto druhého největšího města Sýrie ovládali povstalci od roku 2012.

Válka v Sýrii začala v březnu 2011 demonstracemi proti vládě prezidenta Bašára Asada, které režim násilně potlačil. Posléze vypuklo ozbrojené povstání, v němž bojuje více opozičních skupin. Chaosu využili radikální islamisté z organizace Islámský stát (IS), aby ovládli část Sýrie i sousedního Iráku. Některá území se snaží ovládnout také skupiny spřízněné s teroristickou sítí Al-Káida. Boje v Sýrii si vyžádaly přes 300 000 obětí.

Na straně syrské vlády bojuje Rusko, Írán a libanonské hnutí Hizballáh. Některé povstalce podporují Spojené státy, na jejichž straně bojují i syrské kurdské milice. Ty ale neuznává Turecko, které se na severu Sýrie snaží jejich vliv omezit.

Stovky tisíc lidí žijí ve špatných podmínkách mimo své domovy, na mnoha místech dochází k porušování klidu zbraní, říká Carlos Francisco. | Video: Filip Horký
 

Právě se děje

před 28 minutami

Pomoc Červeného kříže Sýrii soustředí na obnovu pomocí osiva a ovcí

Humanitární pomoc Sýrii se začíná soustředit na menší projekty, jejichž cílem je pomoci obyvatelům válkou zdevastované země pěstovat zemědělské plodiny, chovat ovce a najít si způsob obživy. Podle agentury Reuters to dnes řekl šéf Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC) Jagan Chapagain.

Přímá humanitární pomoc Sýrii v podobě léků a potravin bude podle Chapagaina pokračovat. Doplnil, že je nutné přejít také k zajišťování nepřímé pomoci. "Chceme začít přecházet na podporu obživy," řekl v rozhovoru v Ženevě po návratu ze syrských měst Homs a Dúmá, jež byla povstaleckými baštami, ale dobyla je zpět vojska loajální k vládě prezidenta Bašára Asada.

Syrská občanská válka, kterou zažehlo potlačení prodemokratických demonstrací v roce 2011, si vyžádala statisíce obětí na životech a přiměla 11 milionů lidí, tedy zhruba polovinu populace, opustit domovy. Největší výzvou pro prezidenta Asada, kterému se podařilo obnovit kontrolu nad zhruba 70 procenty syrského území, je zdevastovaná ekonomika.

Někteří západní dárci ale nejsou ochotni financovat obnovu syrského území kontrolovaného Asadem. Ten minulý měsíc zvítězil ve volbách a získal čtvrtý mandát. Podle Západu však volby poznamenaly podvody.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Rusko odstoupí od dohody o otevřeném nebi v polovině prosince

Rusko odstoupí od dohody o otevřeném nebi 18. prosince, oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo zahraničí. Záměr opustit skupinu tří desítek zemí, které si umožňují provádět vzájemné kontrolní přelety, v květnu schválil ruský parlament a tento měsíc příslušný zákon podepsal prezident Vladimir Putin.

Dohoda o otevřeném nebi, jejímž signatářem je i Česká republika a Slovensko, platí od roku 2002 a jejím původním cílem bylo posílit důvěru mezi Ruskem a západními státy. Loni od dohody odstoupily Spojené státy, což tehdejší americký prezident Donald Trump zdůvodnil porušováním závazků ze strany Ruska. Moskva obvinění odmítla s tím, že její omezování letů nad ruským územím dohoda připouští a že USA zavedly ještě přísnější omezení pro kontrolní lety nad Aljaškou.

Moskva doufala, že nový americký prezident Joe Biden, který dříve odstoupení USA kritizoval, k dohodě opět přistoupí. Minulý měsíc ale Washington oznámil, že se k dohodě o otevřeném nebi vrátit nehodlá. Rusko reagovalo rozhořčeně a náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov to tehdy označil za "další politickou chybu" USA a "novou ránu systému evropské bezpečnosti". Rjabkov též popřel, že by Rusko dohodu porušovalo.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

K dohodě ohledně dolu Turów zatím nedošlo, jednání budou pokračovat příští týden

Expertní týmy České republiky a Polska zatím nedospěly k dohodě o hnědouhelném dole Turów poblíž českých hranic. Jednání o mezivládní smlouvě, která má obsahovat české podmínky pro případné zpětvzetí žaloby u Soudního dvora EU, budou pokračovat příští týden. V tiskové zprávě to po dvoudenním jednání uvedlo ministerstvo životního prostředí.

"Polští političtí představitelé ve čtvrtek nepochybně deklarovali snahu se mimosoudně dohodnout, stejně tak jako česká strana deklarovala, že nechce zavírat důl Turów nebo Polsku diktovat jeho energetický mix. Diskutujeme již konkrétní návrh dohody a podmínek a v jednáních budeme pokračovat i příští týden," uvedl náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž.

V pátek odpoledne se bilaterálně znovu sešli ministři obou zemí - Richard Brabec (ANO) a Michal Kurtyka. "Jednání jsou velmi náročná, ale opět jsme si s ministrem Kurtykou potvrdili, že naším cílem je dohoda," řekl Brabec

Zdroj: ČTK
Další zprávy