Studie, na které pracovaly desítky vědců pod hlavičkou Světové organizace pro cévní mozkovou příhodu a Neurologické komise Lancet, předpovídá, že do roku 2050 může mrtvice zabít 9,7 milionu lidí ročně. Studie vyšla v říjnu ve vědeckém časopisu Lancet Neurology. Podle Světové zdravotnické organizace v roce 2020 podlehlo nemoci 6,6 milionu pacientů.
Výzkumníci zanalyzovali rozhovory s dvanácti neurology ze šesti zemí s vysokými příjmy a šesti státy s nízkými a středními příjmy, přičemž zohlednili faktory, jako je růst a stárnutí populace, popsal web CNN.
Nárůst výskytu nemoci bude velkou zátěží pro celou společnost, upozornila studie. Vědci proto vyzývají k přijetí kroků, které by tento stav celosvětově snížily. Mrtvice už dnes vedle smrti způsobuje postižení, demenci a další zdravotní problémy u milionů pacientů.
Mrtvice se často pozná podle náhlé silné bolesti hlavy, problémů s viděním na jedno nebo obě oči, potíží s chůzí, ochrnutí nebo necitlivosti obličeje či končetin a problémů s mluvením nebo porozuměním ostatním. V takovém případě je nutné rychle přivolat lékařskou pomoc.
Následky dražší než prevence
Přestože jsou mrtvice časté, lidé na ně umírají jen v některých částech světa. Na 86 procent úmrtí se vyskytuje v zemích s nízkými a středními příjmy a stále více postihuje osoby mladší 55 let, připomněl deník Washington Post. V Česku postihuje zhruba 30 tisíc lidí ročně, přičemž každý pátý zemře.
"Nedostatky ve službách pro pacienty s cévní mozkovou příhodou na celém světě jsou katastrofální. Potřebujeme drastické zlepšení dnes, ne za 10 let," varovala profesorka Sheila Martinsová z Federální univerzity v Rio Grande do Sul v Brazílii a prezidentka Světové organizace pro cévní mozkovou příhodu. Martinsová je také jednou z autorek studie.
Vědci viní ze zvyšujícího se počtu úmrtí nerovnosti ve zdravotní péči, nedostatek preventivních programů, znečištění vzduchu, špatný životní styl a další problémy. Zdravá strava, pravidelná fyzická aktivita a omezení kouření i pití alkoholu mohou snížit riziko mrtvice. K poklesu výskytu nemoci je důležité také pravidelné sledování zdravotního stavu, jako je vysoký krevní tlak.
Výdaje na léčbu mrtvice spolu s dalšími nepřímými náklady vzrostou z 891 miliard dolarů (asi 20,8 bilionu korun) ročně v roce 2017 až na 2,31 bilionu dolarů (asi 54 bilionů korun) v roce 2050, píše studie. "Odhady naznačují, že pokud nepřijmeme naléhavá a účinná opatření, budeme v následujících letech svědky stále rostoucí zátěže," dodal spoluautor studie Valery Feigin z Aucklandské technologické univerzity na Novém Zélandu.
Opatření by měla zahrnovat osvětové kampaně, lepší možnosti léčby nebo regionální spolupráci. Výzkumníci ale upozornili, že navzdory ambiciózním mezinárodním cílům snížit do roku 2050 počet nepřenosných nemocí svět své vlastní cíle neplní.
