Simferopol (od naší spolupracovnice) - Napětí na Krymu se stupňuje. Ruská agentura Interfax oznámila, že tamní proruská domobrana kontroluje letiště Belbek u ukrajinského Sevastopolu.
Odvolává se na vojenský zdroj s tím, že ozbrojenci mají příkaz zastavit "bojovníky", kteří by sem přiletěli.
V Sevastopolu, označovaném jako "město ruské bojové slávy", má pronajatou základnu ruská černomořská flotila.
Na obsazení Belbeku už reagoval ukrajinský ministr vnitra Arsen Avakov. Označil ho za "ozbrojenou okupaci".
Podle něj jde o akci ruských jednotek z námořní základny v Sevastopolu.
Noční akce v Simferopolu
Obsazeno bylo v noci na pátek i letiště v krymském Simferopolu. Zmocnila se ho zhruba padesátka ozbrojených mužů. Údajně dostali zprávu, že tu vysadili ukrajinské parašutisty.
Z letištní plochy se později stáhli, okolí letiště ale od té doby střeží lidé v maskovacích uniformách, neprůstřelných vestách a s automatickými zbraněmi v rukou.
"Všichni jsme dobrovolníci a jsme tu, abychom nedovolili přistát fašistům a radikálům ze západní Ukrajiny," cituje jednoho z nich - bývalého policistu - agentura AFP. "Jestli dorazí nacionalističtí bandité, budeme se s nimi bít. Najdeme si zbraně, bude-li třeba."
Krymská domobrana považuje ukrajinské vojáky, kteří slouží novému vedení země, za nepřátele; žádá vyhlášení nezávislosti Krymu na Ukrajině. Hlásí se k sesazenému prezidentu Viktoru Janukovyčovi, kterému Rusko slíbilo ochranu.
Krymské referendum
Krymský regionální parlament zatím odhlasoval "jen" referendum o posílení autonomie Krymu. Bude 25. května, souběžně s volbami nového prezidenta Ukrajiny.
Voliči mají odsouhlasit, či zamítnout větu: "Krymská autonomní republika má státní nezávislost a je součástí Ukrajiny na základě dohod a smluv."
Spolu s Charkovem patří Krym k nejmohutnějším baštám odporu, které vzdorují převzetí moci v zemi někdejší opozicí.
Vrchní velitel ukrajinské armády Oleksandr Turčynov (nový šéf ukrajinského parlamentu a zároveň úřadující prezident) varoval ruskou černomořskou flotilu před jakýmkoli pohybem mimo místo její stálé dislokace.
"Jakékoli manévry za hranicí tohoto území budou považovány za vojenskou agresi," upozornil Turčynov. Základnu v Sevastopolu Rusové využívají na základě smlouvy o pronájmu.
O vojenskou flotilu vedly obě země po rozpadu Sovětského svazu dlouhodobé spory.
Přesun neoznačených transportérů
Do Simferopolu mířilo ve čtvrtek dopoledne hned několik obrněných transportérů bez jakéhokoli označení. Zastavila je dopravní policie a vozidla se pak vrátila.
Zdroje z krymské vlády uvedly, že šlo o obrněná vozidla černomořské flotily. Vojáci tvrdili, že mají "plánované manévry".
Základnu černomořské flotily ve čtvrtek navštívil vlivný ruský poslanec Sergej Mironov. Setkal se také se zástupci oddílů místní domobrany. Ta má bránit rusky mluvící obyvatele a "státní zřízení" před provokacemi a násilím.
Právě její představitelé se objevili v parlamentu se zbraněmi. Chtěli tak poslance přimět k odhlasování nezávislosti poloostrova.
Do krize na Ukrajině se znovu vložila i ruské diplomacie. "Ruské ministerstvo zahraničí bude nadále chránit na mezinárodní scéně práva svých spoluobčanů. Bude tvrdě a nekompromisně reagovat, když tato práva budou porušována," cituje z jejího prohlášení agentura Reuters.
Demonstrace sílí
Před budovami parlamentu a vlády na Krymu pokračují demonstrace. Zatímco stovky lidí s ruskými vlajkami skandují "Rusko, Rusko!", další hájí jednotu Ukrajiny. Mezi stoupenci nového ukrajinského vedení jsou zejména krymští Tataři, kteří separatistické tendence odmítají.
Na demonstracích skandují "Sláva Ukrajině", "Pryč s bandou", ale i "Alláh Akbar". Tataři zažili v roce 1944 masové stalinské deportace a tradičně se staví proti kremelskému vlivu na poloostrově.
Krymští proruští politici již delší dobu otevřeně vyzývají Rusko k ochraně před lidmi, které nazývají fašisty. V Kerči na východním pobřeží Krymu demonstranti trhali ukrajinské vlajky a předseda krymského parlamentu Vladimir Konstantinov varoval, že poloostrov může vyhlásit nezávislost na Kyjevu, pokud se situace vyhrotí.
"Když se obsazovaly budovy v Kyjevě, šlo o legitimní kroky, zatímco na Krymu je to zločin," zlobí se na Facebooku Anatolij Jarimčuk, kterému vadí reakce Kyjeva.
"Je to jasný terorismus. Neznámá individua se samopaly manifestují územní požadavky v zájmu cizího státu," kontruje jiný ukrajinský uživatel.
Ukrajinců je na Krymu jen 25 %
Ukrajina získala Krym v roce 1954, díky sovětskému vůdci a ukrajinskému rodákovi Nikitovi Chruščovovi. Etničtí Rusové tvoří téměř 60 procent obyvatel Krymu, zatímco Ukrajinců je tam asi 25 procent a Tatarů, kteří tvořili původní obyvatelstvo poloostrova, kolem 12 procent.
Právě v Sevastopolu na Krymu byl naposledy viděn sesazený prezident Viktor Janukovyč, než se údajně vydal do Ruska, kde se má nyní nacházet. Z Kyjeva přitom nejprve prchl do Charkova, někdejšího hlavního města Ukrajiny, který Rusové až dosud označovali za "metropoli ukrajinského odporu".
I tam ale stoupenci nového ukrajinského vedení mezitím obsadili regionální správní úřady a z radnice ve čtvrtek odstranili i ruskou vlajku, kterou tam v minulých dnech umístili proruští aktivisté.
Charkovský regionální šéf Mychajlo Dobkin odstoupil s tím, že bude kandidovat na prezidenta, aby tak mohl bránit rusky mluvící obyvatele. Střety se svedly o obří, 20metrový Leninův pomník na náměstí Svobody. Ruskojazyčným silám se ho zatím podařilo ubránit.
