Nenávist v Berlíně: Arabové vyhrožují nově příchozím běžencům. Dostávají vše zadarmo, zlobí se

Zahraničí Reuters Zahraničí, Reuters
5. 6. 2018 7:06
Libanonci a Palestinci, kteří přišli do Berlína před mnoha lety, si stěžují, že neměli ani zdaleka takové výhody jako dnes Syřané.
Arabští obchodníci s kebabem.
Arabští obchodníci s kebabem. | Foto: Reuters

Berlín - V časech studené války byla Sonnenallee nenápadnou ulicí s checkpointem, která přitahovala pozornost pouze o Velikonocích, když obyvatelé Západního Berlína navštěvovali své příbuzné na Východě. Říkalo se jí Malý Bejrút. V libanonských obchůdcích a zakouřených kavárnách zněla arabská hudba.

V roce 2015 Sonnenallee zničehonic ožila. Příliv běženců, zejména Syřanů, ji přeměnil v jednu z nejživějších ulic německého hlavního města. Davy Berlíňanů i turistů dnes procházejí kolem stánků a nakupují tu čerstvou zeleninu a ovoce.

Na severozápadním konci ulice vyrostla syrská cukrárna Zelený Idlíb, na jihovýchodním pak druhá, pojmenovaná Damašek. Z Malého Bejrútu se stala Arabská ulice.

Rázem se ale objevily problémy. Dvaačtyřicetiletá syrská youtuberka Raša Alchadraová upozorňuje, že původní arabští přistěhovalci projevují vůči nově příchozím migrantům často mnohem větší averzi než radikálně naladění Němci z řad stoupenců protiimigrační strany Alternativa pro Německo (AfD).

Chtěla bych být běžencem

Z přibližně 695 tisíc imigrantů, kteří v roce 2016 požádali v Německu o azyl, jich status uprchlíka získalo dvaašedesát procent. Mezi Syřany je to dokonce 97 procent. Před deseti lety přitom získávalo ochranu méně než sedm procent žadatelů.

"Vláda otevřela běžencům nové horizonty, o nichž se nám ani nezdálo," řekla agentuře Reuters Húda Zejdanová, šestačtyřicetiletá Palestinka, která v Berlíně žije již 25 let a pracuje jako pečovatelka v domově důchodců.

Když v roce 1993 přijela do Berlína za svým manželem, nesměla tři roky pracovat, žila ze sociálních dávek a jazykové kurzy němčiny si na rozdíl od dnešních uprchlíků musela platit ze svého. "Když vidím, co dnes dostávají, chtěla bych být běžencem," říká.

Čtyřiatřicetiletý Amar Kasim opustil válkou rozvrácenou Sýrii, kde se živil jako dodavatel drůbeže pro restaurace, v září 2015. Do Německa dorazil cestou přes Turecko, Řecko a jihovýchodní Evropu. V létě roku 2016 si v Berlíně otevřel restauraci nabízející šavarmu a další levantská jídla. Dnes je jeho Aldimashqi jednou z nejpopulárnějších na Sonnenallee.

Kasim ale neprožíval v Berlíně vždy jenom samou idylu. Když restauraci otevíral a pozval si syrské hudebníky, sousedi si stěžovali na hluk a zavolali policii. A jakmile se podnik rozběhl, požadoval po něm jeden z arabských gangů výpalné. Když odmítl platit, přepadli jeho personál maskovaní muži.

Další běženci jeho slova potvrzují a říkají, že bylo nemožné otevřít si na Sonnenallee restauraci či obchůdek, aniž by získali svolení od imigrantů, kteří se tu usídlili před lety.

"Uvědomil jsem si, že potřebuji někoho, kdo mi pomůže se tu usadit," vysvětluje Kasim. Nakonec mu pomohla najít nové místo pro restauraci jedna libanonská rodina, s níž se nakonec při budování svého byznysu spojil.

Dvaatřicetiletý Ahmad Rezú, který v Aldimashqi pracoval po více než rok jako pokladní, tvrdí, že dokáže poznat, zda se u hostů jedná o dřívější, či nové imigranty, jen na základě toho, jakým způsobem si objednávají jídlo.

"Život se s nimi asi nemazlil, proto se chovají tak, jak se chovají," připouští. V Damašku vystudoval zemědělskou fakultu a z vlasti uprchl v roce 2015.

Noví zaměstnanci, noví zákazníci

Jedním z těch, kdo Kasimovi pomáhali najít vhodné místo pro restauraci, byl padesátiletý Mansúr Azam. Narodil se v palestinském uprchlickém táboře Ajn Al Hilveh v Libanonu a ve dvanácti se přidal k intifádě. V roce 1996 odcestoval do Berlína a požádal tu o politický azyl.

Dnes žije na Sonnenallee nad obchodem s potravinami a restaurací, které vlastní. Jeho obchod nabízí širokou paletu arabských pochutin, od libanonského sýru halloumi po nakládané syrské okurky.

"Ze začátku jsme neměli nic," vzpomíná. "Otevřel jsem obchod, kterého tu bylo zapotřebí. Začal jsem s malou pekárnou a nabízel pitu. Nikdy jsem předtím s ničím neobchodoval, celý život jsem nosil zbraň a žil v táboře."

Když do Berlína dorazili první syrští běženci, vyvolalo to v řadách arabských starousedlíků zděšení a brzy došlo k prvním konfliktům. Rozhodl se proto založit výbor majitelů zdejších arabských restaurací a obchodů a problémy začít řešit. Dnes se scházejí jednou za měsíc a komunikují pomocí mobilní aplikace WhatsApp.

Azamův podnik začal vzkvétat, navzdory konkurenci více než tuctu nových syrských restaurací, které ve čtvrti otevřely za poslední dva roky. Noví běženci se stali jeho zaměstnanci, stejně jako zákazníky.

Neopakovat staré chyby

Arabští starousedlíci si stěžují, že nově příchozí jsou "příliš liberální". V roce 2009 tvrdilo 90 procent muslimských migrantů ze zemí Středního východu, že jsou "velmi nábožensky založení". To pro novou generaci přistěhovalců neplatí.

"Ti, kdo zde žijí po čtyřicet let a mohou svou zemi navštívit pouze každý druhý rok na patnáct dní, mají velmi odlišné názory nežli ti, kdo sem právě dorazili," připouští Raid Saleh, Palestinec, který dnes působí v řadách berlínské Sociálnědemokratické strany Německa.

"Je mezi nimi velké množství gayů a leseb," říká Libanonec Mohammad Altavíl, který v Berlíně žije čtyři desetiletí a ve čtvrti Neukölln má vydavatelství. V Německu vystudoval novinařinu a začínal z ničeho.

"K Syřanům se vláda chová úplně jinak, než se chovala k nám," zdůrazňuje. "Oni mohou studovat za státní peníze, jak dlouho chtějí. Dostanou byt. Víte, co jsem všechno musel přetrpět, než jsem já získal vlastní byt?" diví se.

Andreas Germershausen, pověřenec berlínského senátu pro otázky integrace běženců, připouští, že Německo v minulosti udělalo v tomto ohledu řadu chyb. Tvrdí ale, že se z nich Berlín poučil.

Zášť vůči nově příchozím uprchlíkům ale nepociťují podle něj jen arabští starousedlíci. Stejně se k nim chovají kupříkladu Rusové, kteří se v Berlíně usídlili v 90. letech po pádu SSSR.

"Pokud ztížíme nově příchozím přístup na pracovní trh, vyprodukujeme dynamit a ukážeme, že jsme se z někdejších chyb nepoučili," popisuje.

Arabská populace se objevila v Berlíně v 60. letech, kdy západní Německo pozvalo do země tisíce Maročanů jako gastarbeiterů, aby pomohli poválečnému rozvoji tamního hospodářství. V 90. letech sem dorazily desetitisíce Libanonců a Palestinců prchajících před občanskou válkou.

Vytvořili v Berlíně paralelní komunity, které se nijak nemísily se starousedlíky. Nezaměstnanost mezi nimi byla vysoká a třetina žen pobírala sociální dávky.

Rozhodnutí kancléřky Angely Merkelové přijmout v roce 2015 více než milion uprchlíků znamenalo pro německou vládu obrovskou výzvu a způsobilo na politické scéně zemětřesení a rychlý nárůst popularity protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD). Ta se ve volbách do Bundestagu stala v roce 2017 třetí nejvýznamnější politickou silou v zemi.

Video: V Bosně se hromadí migranti mířící do Německa

V Bosně se hromadí migranti mířící do Německa | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 31 minutami

Policisté provedli prohlídky v budovách vnitra a ředitelství hasičů

Policisté provedli prohlídky v budovách vnitra a ředitelství hasičů, uvedl iRozhlas.cz. Zásah podle serveru souvisí s kauzou nemocničních zakázek.

Další zprávy