Máme strach. Muslimové na Srí Lance radši nevycházejí ven, děsí se výhrůžek a odplaty

Zahraničí Zahraničí
25. 4. 2019 15:59
Ve městě Bandaragama, které leží asi čtyřicet kilometrů od srílanské metropole Kolombo, stála ještě donedávna prodejna obuvi Shoe Fashion. Patnáct let ji tu provozoval Srílančan Mohamed Iqbal. V noci z neděle na pondělí ale obchod někdo zapálil. Podle Iqbala šlo zcela určitě o odplatu za sérii teroristických útoků, která ostrov v jihovýchodní Asii zasáhla na Velikonoční neděli a již měli na svědomí islamisté.
Hotel Shangri-La v Kolombu po útoku | Video: Reuters

Iqbal se řadí ke zhruba desetiprocentní menšině muslimů, která na Srí Lance žije. I když zdejší vyznavači islámu nedělní atentáty odsuzují, čelí teď vlně nenávisti a strachu. 

"Naše víra už ani nemůže být více odlišná od Islámského státu. Přesto se na nás teď všichni koukají, jako bychom to byli my, kdo ty kostely vybombardoval," popisuje pro deník The New York Times Iqbalův syn Ifaz.

Právě teroristická organizace Islámský stát (IS) se s odstupem několika dní k nedělním útokům, při kterých zemřelo nejméně 359 lidí, přihlásila. Vyšetřovatelé ale z teroru viní málo známou místní islamistickou skupinu Národní Tauhíd džamáate (NTJ). IS jim nicméně v přípravě atentátů zřejmě pomáhal, vůdce NTJ Zahrán Haším podle policie udržoval kontakt s jeho členy.

Atentátníci vraždili ve třech luxusních hotelech a v trojici kostelů v době vrcholících křesťanských svátků. Dosud přitom bylo soužití muslimů a křesťanů na Srí Lance relativně bezproblémové. "To, co tihle barbaři provedli, všechno narušilo. Křesťané se k nám vždycky chovali přátelsky. Někteří lidé se teď ale možná budou chtít pomstít, obzvláště obyvatelé venkova nejsou v bezpečí. Takže se prostě bojíme," říká pro deník The Washington Post Shafi Mula, manažer jedné z mešit v Kolombu, před kterou teď hlídkuje policie. 

Právě ve srílanském hlavním městě se nachází kostel svatého Antonína, který se stal jedním z terčů teroristických útoků, a také všechny tři přepychové hotely. Mohammad Ifam se podílí na vedení jedné mešity v Kolombu, pro list The Washington Post vypráví, jak spolu s ostatními věřícími v posledních měsících opakovaně protestoval proti teroristické organizaci Národní Tauhíd džamáate. Vždy po pátečních modlitbách před Velkou mešitou v Kolumbu, kterou Ifam pravidelně navštěvuje, teď visí cedule s nápisem odsuzujícím atentáty z konce týdne.

Jenže slovní ani písemná vyjádření, ve kterých se muslimové od teroru distancují, ničemu nepomáhají. Vyznavači tohoto náboženství se nejen v Kolombu bojí vycházet ven nebo se přinejmenším vyhýbají veřejným místům a cítí strach. "Bojím se, jestli bych se vrátil živý," vysvětluje pro agenturu AFP Mohamed Hasan, proč se od minulého týdne skoro neukázal ve svém zaměstnání. Pracuje ve vydavatelství v Kolombu, teď se ale většinu času  zdržuje doma. Také jeho rodina si nepřeje, aby vycházel ven.

Výhrůžky smrtí

Klid nepanuje ani ve městě Negombo, kde teroristé zaútočili na kostel svatého Šebestiána a zabili více než stovku lidí. List The New York Times s odkazem na tamní obyvatele popisuje, jak se tu jeden den skupiny křesťanů přesouvaly od jednoho domu k druhému, rozbíjeli okna i dveře a tahali lidi ven z jejich obydlí. Na ulici je kopali do obličeje a vyhrožovali jim smrtí. Nikdo tu zatím nezemřel, muslimové se ale obávají, že je to možná jen otázka času. 

Také vedení některých kostelů na Srí Lance žádá muslimy, aby se raději vůbec neúčastnili pohřbu obětí nedělních atentátů ani se nesnažili pomoct pozůstalým. Poslanec srílanského parlamentu Ashu Marasinghe dokonce ve středu navrhl, aby Srí Lanka zakázala nošení burek. Podle něj je tento oděv symbolem terorismu.

Muslimové i křesťané tvoří na Srí Lance menšinu, k islámu se tu hlásí asi dva miliony z téměř 22,5 milionu obyvatel. Ostrovní stát je etnicky i nábožensky pestrý, žije tu také asi třináctiprocentní menšina hinduistů. Nejvíc lidí, zhruba sedmdesát procent, vyznává buddhismus.

Právě s buddhisty se muslimové v minulých letech opakovaně dostali do konfliktu. Spory se přelily ve velké násilí například v roce 2014 nebo loni, kdy náboženské nepokoje vyvolala smrt buddhisty z většinového sinhálského etnika. Muž zemřel po napadení skupinou muslimů a Sinhálci pak v odvetě začali vypalovat domy a obchody muslimské menšiny. V zemi dokonce kolovaly pověry, že jídlo, které prodávali muslimové, způsobuje neplodnost. 

Tehdy navíc policie čelila nařčení, že stojí na straně buddhistů, kterým v utlačování muslimů pomáhá. Teď, když se muslimská menšina obává utiskování ze strany křesťanů, se strachuje, aby se policisté nepostavili zase na jejich stranu. Ifaz, jehož otec přišel o podnik, má dokonce podezření, že obchod mohli zapálit právě policisté. Úřady totiž v neděli v reakci na atentáty vyhlásily zákaz vycházení.

Video: Kamera zachytila, jak jeden z útočníků na Srí Lance vstupuje do kostela

Kamera zachytila, jak útočník vstupuje do kostela | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Soud ve Štrasburku připustil klimatickou žalobu na 33 zemí, včetně Česka

Za přípustnou označil Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku klimatickou žalobu šesti dětí a mladých lidí z Portugalska, kterou podali na 33 zemí včetně Česka. Informovala o tom agentura DPA, podle které tak padla první velká překážka ve snaze přimět evropské vlády ke zlepšení boje proti klimatickým změnám. Žalobu podala skupina, jejíž nejmladší člence je teprve osm let, v září. Žalované státy se k ní budou muset vyjádřit do konce února příštího roku.

"Cílem žaloby je získat právně závazné rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který bude po vládách v Evropě vyžadovat, aby podnikly potřebné naléhavé kroky a zastavily klimatickou krizi," stojí na stránkách věnovaných žalobě.

Šestice mladých lidí z portugalského hlavního města Lisabonu a z města Leiria a jeho okolí, kterým je od osmi do 21 let, podala žalobu v reakci na ničivé požáry v roce 2017, při kterých v jihoevropské zemi zemřelo přes 120 lidí. Vědci podle stěžovatelů potvrdili, že klimatické změny hrály při vzniku a šíření požárů roli.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pražští radní nesouhlasí se změnou územního plánu k nové ranveji na letišti

Pražští radní nedoporučili změnu územního plánu nutnou pro stavbu nové ranveje, kterou plánuje státem vlastněné ruzyňské letiště. Změna byla původně navržena ke schválení, radní však většinou hlasů byli pro nedoporučující stanovisko. O změnách s konečnou platností rozhodne zastupitelstvo. S výstavbou paralelní dráhy chce letiště začít zhruba za pět let.

Nová ranvej má doplnit stávající, a tím navýšit kapacitu až na 30 milionů cestujících ročně. Loni jich terminály na Ruzyni odbavily rekordních 17,8 milionu, což bylo podle zástupců letiště na hraně kapacity. Letos kvůli koronaviru provoz klesl na minimum. Podle dřívějších plánů by letiště chtělo získat stavební povolení ke stavbě v roce 2025 a stavbu dokončit o tři roky později. Náklady jsou odhadovány na zhruba devět miliard korun.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Skokani vynechají i další závody SP, řeší se návrat z Finska

Čeští skokani na lyžích neabsolvují po nedělním závodu ve finské Ruce ani Světový pohár v Nižním Tagilu v tomto týdnu. Zatímco ostatní týmy dnes odletěly speciálem do Ruska, Češi po pozitivním testu Filipa Sakaly na koronavirus zůstávají ve Finsku v karanténě a řeší se jejich přesun domů.

Sakala, který v létě nemoc covid-19 prodělal, měl pozitivní test v neděli. Ostatní závodníci Viktor Polášek, Vojtěch Štursa a Čestmír Kožíšek sice byli negativní, ale museli také do karantény.

"Jsou na hotelu, každý musel do svého pokoje a jednáme, kdy je finská hygiena pustí do Česka. Snad to vyjde. Situace se vyvíjí každou hodinu," řekl ČTK za vedení skokanského úseku lyžařského svazu Jan Baier.

Další zprávy