Parvíz Mušaraf dnes vydal své dlouho očekávané paměti. Kniha obsahuje nová fakta o boji s Al-Káidou. Kromě jiného se v ní prezident Mušaraf vrací k útoku, který plánoval v roce 2002 člen Al-Káidy Chálid Šajch Muhammad. Chtěl zaútočit na londýnské letiště Heathrow.
"Plánoval unést letouny východoevropských společností, protože se domníval, že nemají tak přísná bezpečnostní opatření. Šlo o letecké společnosti České republiky, Chorvatska, Rumunska nebo Malty. Naverboval únosce, kteří se měli strojů zmocnit ve chvíli, kdy zazní signál "Připoutejte se" před přistáním v Londýně," píše pákistánský prezident.
Muhammad už je v USA
Muhammada zadržela pákistánská policie na začátku roku 2002 a předala jej do USA. Právě tento muž byl hlavním "mozkem" a organizátorem útoků 11.září.
Známé nakladatelství Simon & Schuster už dopředu zaplatilo Parvízu Mušarafovi za napsání předpokládaného trháku zálohu sto tisíc dolarů.
Dnešní slavnostní uvedení pamětí na trh se zúčastnl v New Yorku Mušaraf osobně, přítomen byl i generální tajemník OSN Kofi Annan.
A pákistánský prezident si v posledních dnech dával hodně záležet, aby se o jeho knize nazvané In The Line of Fire mluvilo. Krátce před víkendovou schůzkou s americkým prezidentem Georgem Bushem poskytl rozhovor televizi CBS.
Zpět do doby kamenné
Poprvé v něm oznámil, že Spojené státy po 11.září daly Pákistáncům na vybranou poměrně drsným způsobem. Pokud jim prý nepomohou s bojem proti Al-Káidě a Talibanu v sousedním Afghánistánu, bude i jejich země "vybombardována zpět do doby kamenné."
Výhrůžku měl Islámábádu adresovat tehdejší náměstek ministra zahraničí USA Richard Armitage.
"V tu chvíli jsem věděl, co udělat, abych naši zemi prospěl a zachránil ji," řekl v rozhovoru Mušaraf, který poskytl Američanům logistickou a zpravodajskou pomoc při válce v Afghánistánu na konci roku 2001.
Některá indická média mají za to, že Mušarafovo prohlášení stejně tak jako řeči o nových senzačních odhaleních v knize jsou pouze marketinkovou strategií, sloužící k lepšímu prodeji knihy.
Otázkou je, co všechno si může prezident v knize dovolit veřejnosti prozradit. Tvrdí ale, že v In The Line of Fire se čtenáři dočtou i podrobnosti o atentátech, které na něj zorganizovala Al-Káida a o konfliktu s Indií, který v roce 2002 hrozil přerůst v totální válku.
Bush i náměstek jsou překvapeni
Zmiňovaný bývalý náměstek Richard Armitage naznačil, že Mušaraf si vymýšlí.
"Mluvil jsem s Pákistánci a řekl jim, že si budou muset vybrat. Zda půjdou s námi, nebo s teroristy. Ale o žádném bombardování nebo podobných výhrůžkách nebyla řeč," uvedl Armitage pro televizi CNN.
Infobox
PARVÍZ MUŠARAF
-
Narodil se v roce 1943 v Dillí. O čtyři roky později s ním rodiče odešli do Karáčí v nově vzniklém Pákistánu.
-
Časopis Time ho v aktuálním žebříčku stovky nejdůležitějších a nejvlivnějších lidí planety zařadil na 13.místo.
-
V roce 1999 vedl jako náčelník generálního štábu úspěšný puč. Civilní vládu obvinil z korupce a neřešení problémů země.
-
Po 11.září se stal klíčovým spojencem USA v boji proti Al-Káidě. Bush jej označil za "čestného a odvážného" muže.
-
Al-Káida na něj zosnovala v roce 2003 dva atentáty. Výbušnina zasáhla jeho kolonu, ale vyvázl bez zranění.
Dnes Armitage doplnil, že pákistánský činitel, s nímž po 11.září hovořil, zřejmě jeho slova překroutil nebo záměrně zdramatizoval.
Konsternován byl i sám Bush. "Dozvědel jsme se to nyní z novin. Slyším o tom poprvé, " prohlásil americký prezident.
Své paměti se Mušaraf snažil dokonce zpopularizovat i na tiskové konferenci s Bushem v Bílém domě. Na dotaz ohledně spolupráce s USA po 11.září uvedl, že na toto téma nechce odpovídat, protože to slíbil vydavateli své knihy.
"Jinými slovy chce říci, abyste si tu knihu koupili," doplnil jej se smíchem americký prezident.
Za sympatie k Talibanu vyhazov
Americký novnář Bob Woodward v knize Bushova válka s odvoláním na své pákistánské i americké zdroje píše, že Mušaraf si po 11.září svolal na poradu nejvyšší představitele armády, policie a zpravodajských služeb.
Každý z pozvaných měl sdělit svůj názor, zda je pro spolupráci s Amerikou, nebo zda chce podporovat Taliban. Ti, co zvolili druhou možnost, byli vyhozeni ze svých funkcí.
V dalších měsících pak prezident všechny ozbrojené a bezpečnostní složky "vyčistil" od stoupenců Talibanu a Al-Káidy.
Islamisté protestují
Informace o americké hrozbě ale už stačila zažehnout v Pákistánu pouliční protesty. Několik demonstrací zorganizovalo opoziční islamistické hnutí Fórum společné akce (MMA), které již dlouho kritizuje Mušarafa za údajnou servilitu vůči Spojeným státům.
"Hněv obyčejných Pákistánců poroste, protože je to další důkaz, že Amerika nestojí o poctivou spolupráci a vzájemné pochopení, ale nutí nás, abychom dělali to, co chce ona," citovala agentura AP islamistického politika Háfize Ahmada.
Bushova vláda je ovšem v posledních měsících k Mušarafovi stále kritičtější. Tvrdí, že Islámábád není v pronásledování členů Talibanu a Al-káidy na pákistánském území dost důsledný.
Objevilo se dokonce obvinění, žeMušaraf ani nechce dopadnout Usámu Bin Ládina, protože pro část Pákistánců je hrdinou a po jeho likvidaci by mohly propuknout v zemi nepokoje.
Bush i představitelé Ústřední zpravodjské služby (CIA) přesto nadále považují třiašedesátiletého bývalého generála za klíčovou postavu ve válce proti Al-Káidě. Všichni nejvýše postavení členové této teroristické sítě byli po roce 2001 dopadeni právě v Pákistánu.
