Bolzano/Mnichov - Vědcům se podařil husarský kousek. Z asi 5300 let staré přírodní mumie, kterou zná svět pod jménem Ötzi, totiž izolovali zachovalé krevní buňky.
Jedná se o nejstarší červené krvinky, s nimiž se dosud moderní lidé setkali. Objev může být klíčový nejen pro další antropologická zkoumání života v době měděné.
Badatelé Ötziho ostatky studují od roku 1991, kdy je v Alpách poblíž italsko-německé hranice našel pár turistů. Ledovec tělo mumifikoval tak dokonale, že turisté ani přivolaní policisté zpočátku vůbec nepoznali, že se jedná o muže, který zemřel před více než pěti tisíciletími.
Z přírodní mumie se od té doby podařilo zjistit Ötziho přibližný věk (asi 45), zdravotní stav, znovu sestavit jídelníček (dopřával si mimo jiné jelení maso a pečivo, které bychom dnes mohli nazvat bylinkovým chlebem).
S tím, že by se podařilo izolovat i neporušené krvinky, ale vědci rozhodně nepočítali.
"Je to velké překvapení. Dosud jsme netušili, jak dlouho mohou krevní buňky přežít, natož abychom věděli, jak tyto buňky lidí z doby měděné vůbec vypadaly. Doufali jsme, že bychom mohli najít aspoň jejich zbytky, tohle jsme však vážně nečekali. Ty buňky vypadají jako moderní krevní vzorky," vysvětlil vedoucí výzkumného týmu Albert Zank.
Objev bude zajímat kriminalisty
Buňky se podařilo odebrat ze zřejmě smrtelného zranění na zádech po poranění šípem, jakožto i drobného poranění ruky, které utrpěl krátce před smrtí.
Nejprve v odebraných vzorcích pomocí běžného mikroskopu objevili částečky vypadající jako krev. K podrobnějšímu zkoumání ale bylo třeba použít mikroskop atomárních sil, což je zařízení, detekující miniaturní objekty na základě jejich vzájemné meziatomové přitažlivosti. Obraz povrchu sestavuje postupně, bod po bodu. Ve výsledku pak vědci získají trojrozměrný obraz.
Kromě pohledu do minulosti může mít Ötziho krev význam i pro budoucnost. Mohla by například otevřít dveře k novým metodám zkoumání vzorků krve při policejním vyšetřování. Přes veškerý pokrok totiž technici v mnoha případech stále nejsou schopni určit, jak dlouho už je nalezená krev na místě činu.
K ověření svého objevu použili vědci ještě jednu metodu - Ramanovu spektroskopii. Při ní se analyzuje rozptyl a změna intenzity zářeni při průchodu vzorkem laserového paprsku. Tím se identifikují molekuly obsažené ve vzorku. Italsko-německý tým prokázal ve vzorku přítomnost fibrinu - proteinu zodpovědném za srážení krve.
Ten se objevuje jen v čerstvých zraněních, během hojení se rozkládá. To tedy nasvědčuje domněnce, že Ötzi zemřel právě po zasažení šípem.
