Praha - Nikdo to nikdy neviděl, ale víme, že to existuje. Temná hmota tvoří podle vědců zhruba 26,8 procenta vesmíru. Není pozorovatelná, není o ní známo mnoho, ale působí gravitační silou na hvězdy a planety.
Spolu s temnou energií, která podle dosavadních poznatků rozpíná vesmír, tvoří přibližně 95 procent vesmíru. Zbytek připadá na hmotu, kterou lidé mohou pozorovat.
Možná se ale blíží šance, že člověk poprvé spatří i temnou hmotu, či to, co z ní vzniklo. Možná.
Detektor kosmického záření (Alpha Magnetic Spectrometer), umístěný na Mezinárodní vesmírné stanici, zaznamenal velký počet pozitronových částic. Ty nemusí, ale mohou vznikat rozpadem temné hmoty.
Výzkum vyhodnocují vědečtí pracovníci Evropské laboratoře pro fyziku částic (CERN) . "Za několik měsíců budeme mít jistotu, zda přítomnost pozitronů souvisí s temnou hmotou," řekl novinářům Samuel Ting. Pracuje v CERN a je laureátem Nobelovy ceny za fyziku za rok 1976.
"V kostce jde zhruba o toto: Detektor Alpha Magnetic Spectrometer na mezinárodní kosmické stanici detekuje obecně všechny částice kosmického záření. Statistickou analýzou dat se zjistilo, že v tomto kosmickém záření je nadbytek pozitronů. To jest "antielektronů", částic s vlastnostmi elektronu, ale s kladným nábojem.
Jedna z možných příčin tohoto jevu je, že tyto pozitrony vznikají při srážkách částic antihmoty, ale těch příčin může být mnoho," řekl Aktuálně.cz vedoucí pražské Štefánkovy hvězdárny Jakub Rozehnal.
Pokud se předpovědi vědců z CERN potvrdí, podle něj to skutečně bude první přímý důkaz o existenci temné hmoty. Ale je prý dobré zatím počkat na potvrzení výsledků.
"Proč vznikají zrovna pozitrony? Srazí-li se dostatečně velkou rychlostí jakékoli dvě částice, může se uvolnit energie ve formě záření nebo elektron-pozitronového páru. Elektron jako běžná částice nás v kosmickém záření nepřekvapí, ale pozitronu, který normálně s elektronem anihiluje (čili navzájem se "sežerou" a vznikne záření), si všimneme.
Přebytek pozitronů znamená, že někde musí být jejich kontinuální zdroj, a jedním z možných vysvětlení je, že vznikají spolu s elektrony při srážkách částic temné hmoty. Ale mohou také vznikat úplně jinak," dodává Rozehnal.
Vědci se domnívají, že důkaz o existenci temné hmoty a možnost získat o ní první poznatky by posunuly dál výzkum v tom smyslu, zda existuje jeden vesmír, či mnoho vesmírů, a také jak se mohl odehrát velký třesk, kterým náš vesmír vznikl.
CERN má k dispozici Velký hadronový urychlovač (LHC). Největší urychlovač částic na světě, který byl spuštěn v roce 2008 pod francouzsko-švýcarskou hranicí nedaleko Ženevy s cílem napomoci objasnit vznik a vývoj vesmíru.
Letos v únoru byl ale kvůli opravám a modernizaci provoz urychlovače na dva roky pozastaven.
