Moskva viní Lotyše, že omezují práva ruské menšiny

ČTK ČTK
5. 4. 2014 23:50
Lotyšsko na tři měsíce odebralo licenci pobočce ruské státní televize RTR, kterou lotyšské úřady obvinily z šíření "válečné propagandy".
Z demonstrace proti ruské invazi na Krym v Rize.
Z demonstrace proti ruské invazi na Krym v Rize. | Foto: Reuters

Moskva/Riga - Rusko v sobotu vyzvalo Lotyšsko, aby se bezodkladně podřídilo doporučení Výboru pro lidská práva OSN a přestalo omezovat práva ruskojazyčné menšiny na svém území.

Moskva tak učinila několik dní poté, co Lotyšsko na tři měsíce odebralo licenci pobočce ruské státní televize RTR, kterou lotyšské úřady obvinily z šíření "válečné propagandy".

Výbor OSN doporučil koncem března Loytšsku, aby přezkoumalo svou jazykovou politiku. Experti světové organizace zároveň projevili znepokojení nad statusem "ne-občanů" u části populace této pobaltské země, která neprokázala dostatečnou znalost lotyšského jazyka.

Podle agentury AFP ale Riga zastává názor, že její právní předpisy přijaté po získání nezávislosti v roce 1991 na rozpadlém Sovětském svazu napravují dědictví ze sovětské éry.

"Orgány této země (Lotyšska) dokazují svými prohlášeními celkovou lhostejnost k právům 'ne-občanů' a zástupců jazykových menšin, stejně jako flagrantní nerespektování mezinárodních závazků v oblasti lidských práv," uvedlo ve svém sobotním prohlášení ruské ministerstvo zahraničí.

Z dvou milionů obyvatel Lotyšska se k ruské národnosti hlásí více než třetina.

Lotyšský telekomunikační úřad se podle serveru amerického listu The Wall Street Journal rozhodl odebrat licenci RTR kvůli jejímu zpravodajství z první poloviny března. Podle Rigy otevřeně schvalovalo "vojenskou agresi vůči suverénnímu státu", tedy ruskou okupaci ukrajinského Krymu.

Úřad zároveň oznámil, že zvažuje stejný krok vůči televizi PBK, což je jeden z asi tuctu ruskojazyčných kanálů provozovaných v Lotyšsku. Zatímco PBK měla v březnu v Lotyšsku sledovanost 10,6 procenta diváků, u RTR to bylo 6,3 procenta.

Pobaltské státy pohlížejí na situaci na Ukrajině se znepokojením a v obavě, že by se jejich citlivý region mohl stát další obětí geopolitického tlaku Moskvy. Na východě Lotyšska tvoří Rusové téměř polovinu obyvatel a jsou vystaveni vlivu ruské propagandy. Lotyšské úřady se obávají, že příslušníci ruské menšiny postup Moskvy na Ukrajině schvalují.

Na škodlivost politických aktivit rozdělujících lotyšskou společnost ve společném prohlášení upozornili koncem března lotyšský prezident Andris Bérziňš, premiérka Laimdota Straujumaová a předsedkyně parlamentu Solvita Áboltiňová.

 

Právě se děje

před 14 minutami

Policie odložila kauzu známek, kvůli níž skončil ministr Kremlík

Policie odložila kauzu tendru na elektronické dálniční známky, kvůli níž v lednu skončil ve funkci ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO). Odložení případu ale ještě přezkoumá státní zastupitelství. Na webu to ve středu uvedla Česká televize na základě informací Vrchního státního zastupitelství v Praze. Trestní oznámení podával premiér Andrej Babiš (ANO), který zakázku na známky označoval za předraženou.

"Věc byla policejním orgánem odložena," řekl nyní ČT státní zástupce Marek Bodlák. Pražské Vrchní státní zastupitelství však rozhodnutí policie ještě prověří. "Spisový materiál dosud nebyl kompletně přezkoumán," uvedl Bodlák.

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) v lednu oznámil, že IT části systému elektronických dálničních známek, včetně e-shopu a mobilní aplikace, vytvoří firma Asseco Central Europe. Systém měla také firma následně čtyři roky provozovat a celkem měla od státu dostat 401 milionů korun. Zakázka byla vedena v utajovaném režimu a nebyla vyhlášena klasická veřejná soutěž. Kritizovali to opoziční poslanci, a poté i premiér uvedl, že je zakázka předražená a SFDI o ní vládu neinformoval. Zakázka byla zrušena, Babiš navrhl odvolání Kremlíka a kvůli tendru podal trestní oznámení.

Zdroj: ČTK
před 37 minutami

Europoslanci varovali vlády před ovlivňováním nezávislosti médií

Vlády některých států Evropské unie se podle europoslanců pokoušejí umlčovat nezávislá média a omezovat jejich pluralitu. Evropský parlament ve středu vyzval Evropskou komisi, aby pravidelně hodnotila nezávislost médií v členských zemích a jejich vlastnické struktury. Poslanci v usnesení přijatém výraznou většinou hlasů také odsoudil násilí, pronásledování a nátlak, kterým čelí novináři v některých členských státech EU.

"Média by měla sloužit pravdě, nikoli lži. Měla by sloužit voličům, nikoli těm, kteří jsou u moci, a moc by měla kontrolovat," prohlásila zpravodajka přijatého usnesení Magdalena Adamowiczová zastupující v EP polskou opozici. Rezoluce konstatuje, že v některých případech se vlády snaží tuto roli médiím komplikovat a oslabovat jejich nezávislost a pluralitu. Parlament je "hluboce znepokojen sílícími politickými útoky na média a odsuzuje nedostatečnou ochranu jejich zdrojů". Poslanci kritizovali i stav veřejnoprávních médií v některých zemích, která jsou podle nich "ukázkou provládní propagandy".

Evropská komise od letošního roku posuzuje pluralitu médií v členských zemích v rámci ročního hodnocení stavu právního státu. Ve většině zemí je podle Bruselu situace vyhovující. V Polsku, Maďarsku, Bulharsku a na Maltě má však komise obavy z možného vlivu vládnoucích politiků na veřejnoprávní i soukromá média. Česka, Bulharska a Kypru se zase týkaly výtky spojené s nedostatečnou transparentností vlastnictví médií.

Zdroj: ČTK
Další zprávy