"Podle toho, v jakých pozicích jsme těla nalezli, je zřejmé, že se lidé otamtud snažili dostat, k dispozici však měli pouze jeden únikových východ," řekl novinářům náměstek ministra pro mimořádné situace Alexander Čuprijan.
Podle záchranářů, kteří na místě zasahovali, všechny ostatní možné cesty ven byly blokovány ocelovými mřížemi.
Jedny schody zablokoval požár, druhé mříže
"Jedno schodiště bylo blokováno požárem, druhé uzavřeno ocelovými mřížemi, které museli hasiči odstranit," citovala agentura Reuters mluví ministerstva Irinu Adrianovou.
Moskevský prokurátor už zahájil vyšetřování, zda nedošlo k trestnému činu při porušení bezpečnostních předpisů. Existuje podezření, že vedení léčebny nezareagovalo na vznik požáru včas a adekvátním způsobem. Hasiči byli podle ministerstva pro mimořádnost situace informováni s půlhodinovým zpožděním.
"Neodemkli ocelové mříže, aby tak umožnili evakuaci. Lidé se tak ocitli v pasti," řekl mluvčí ministerstva Jevgenij Bobylov agentuře Reuters.
Při požáru zemřelo 45 žen. Podle psycholožky léčebny Olgy Rudakovové byla většina z nich mladší než 35 let a šlo o lidi nakažené HIV nebo s psychickými chorobami.
"Před požárem nás nikdo nevaroval"
"Zhasla světla a v tom okamžiku vypukla panika. Nebyly tam žádné nepohyblivé pacientky, všechny byly schopné odejít," řekla Rudakovová televizi NTV. Mezi mrtvými jsou také dvě pracovnice nemocnice.
Pacienti, kteří se z "ohnivé klece" zachránili, tvrdí, že je před šířícím se ohněm nikdo nevaroval. "Prostě nás vzbudili lékaři a řekli: rychle si vezměte věci a ven na ulici," popsal situaci jeden z pacientů Andrej Kotov agentuře Interfax.
Až před domem prý slyšel výkřiky a volání o pomoc z druhého patra, kde byla později nalezena většina obětí. Lékaři prý i při pohledu na hořící budovu přemýšleli, zda mají pacienty pustit na ulici či ne.
Požár zřejmě založili žháři
Jeden ze zasahujících hasičů podle agentury Reuters prohlásil, že požár pravděpodobně založili žháři. "Jsme si na devadesát procent jisti, že požár založil žhář," řekl také Jurij Něnašev z ministerstva pro mimořádné situace.
Ministerstvo pro mimořádné situace uvedlo, že během letošního roku podalo žádost k soudu, aby byla nemocnice uzavřena, a to právě kvůli porušení bezpečnostních předpisů. Odkazovalo přitom mimo jiné na ocelové mříže v oknech a na schodištích blokující únikové cesty. Soud však žádosti nevyhověl.
Kromě pětačtyřiceti mrtvých bylo dalších deset lidí vážně zraněno. Více než sto lidí bylo evakuováno.
Tři vdechnutí a bezvědomí
Všechny oběti obývaly střežené ženské oddělení střediska ve druhém patře pětipodlažní budovy. Zemřely v důsledku nadýchání se jedovatých zplodin, především kysličníku uhelnatého. Požár vypukl zřejmě v kantýně.
Hasiči dostali hlášení o požáru před tři čtvrtě na dvě v noci moskevského času, na místo neštěstí dorazili po deseti minutách, uhašení požáru jim podle nich trvalo dvacet minut.
"Domníváme se, že hlášení o neštěstí jsme nedostali včas," řekla mluvčí ministerstva pro mimořádné situace Adrianová. "Dým tam byl tak silný, že stačila tři nadechnutí a lidé upadali do bezvědomí," vysvětlila.
Další neštěstí v řadě
Rusko zaznamenalo několik tragických požárů v zařízeních pro drogově závislé nebo mentálně postižené osoby. Loni v prosinci zahynulo sedm lidí, když vypukl požár v nočních hodinách v nemocnici pro nervově narušené osoby nedaleko Moskvy.
V březnu téhož roku přišlo o život rovněž sedm osob při požáru ve středisku pro drogově závislé ve středoruské Samaře.
A v roce 1999 si požár v nemocnici pro mentálně postižené u Sankt Petersburgu vyžádal 19 lidských životů.
