Modlete se za mě. Afghánská novinářka prchá před Tálibánem, z žen se staly terče

Kateřina Vítková Kateřina Vítková
17. 8. 2021 12:50
Teprve 22letá afghánská reportérka musela uprchnout ze svého domova na severu země. Její město obsadili bojovníci radikálního islamistického hnutí Tálibán. Bezpečné místo, kam by mohla jít, prý neexistuje. "Ještě minulý týden jsem byla novinářka. Dnes nemohu psát pod svým jménem, říct odkud ani kde jsem. Během několika dní byl vymazán celý můj život," popisuje.
Afghánské ženy.
Afghánské ženy. | Foto: Reuters

Na útěku před islamisty se ukrývá na odlehlém afghánském venkově. Netuší, kam půjde, ani jestli ještě někdy uvidí své rodiče. "Mám obrovský strach a nevím, co se mnou bude. Vrátím se někdy domů?" ptá se žena, která se pod podmínkou anonymity svěřila britskému serveru The Guardian.

Zatímco se Američané a spojenecká vojska stahují ze země, Tálibán Afghánistán bleskově ovládl. V neděli jeho bojovníci dobyli hlavní město Kábul.

Mladá novinářka neříká konkrétně, v jakém městě donedávna bydlela, jen že uprchla, když region padl do rukou islamistického hnutí.

Tvrdí, že muslimští fundamentalisté ji pronásledují kvůli její profesi i z prostého důvodu, že je to mladá žena. "Tálibán nutí rodiny, aby své dcery odevzdaly a ony se mohly stát manželkami jeho bojovníků," osvětluje afghánská reportérka.

Její nadřízený jí před útěkem zavolal, že je v nebezpečí. Řekl jí, že nemá brát nikomu telefony a musí co nejrychleji zmizet. "Zatímco jsem balila, slyšela jsem kulky a rakety. Letadla a helikoptéry nám létaly nízko nad hlavami. Na ulici před domem se bojovalo," vzpomíná žena na poslední okamžiky, než se vydala na cestu. "Popadla jsem telefon, burku a odešla."

Domů se v nejbližší době, pokud vůbec někdy, nejspíš nevrátí. Ve městě nechala své rodiče, kteří odmítli dům opustit. Telefony přestaly fungovat, takže s nimi dcera od té doby nemluvila.

Jako by kolem nás zuřila bouře…

S útěkem jí pomohl strýc, neteři nabídl úkryt u sebe doma asi půl hodiny cesty za městem. Spěchali. Báli se, že Tálibán uzavře silnice.

"Venku byl chaos. Byla jsem jednou z posledních mladých žen, které zůstaly v mé čtvrti a teď se pokusily uprchnout. Přímo na ulici před naším domem jsem viděla bojovníky Tálibánu. Byli všude," popisuje afghánská reportérka. Třásla se, ale snažila se nevypadat vyděšeně. Děkovala burce, že jí zakrývá obličej.

Přímo vedle ní a jejího strýce dopadla střela. "Pamatuji si křik a pláč, ženy a děti kolem mě běhaly všemi směry. Vypadalo to, že jsme všichni uvízli na lodi a kolem nás zuřila velká bouře."

Cestou z města dvojici Tálibán zastavil na jednom ze svých kontrolních stanovišť. Jí jako ženu při rozhovoru zcela ignorovali, mluvili jenom na strýce. Vymluvil se, že se vrací z nemocnice zpátky domů. Nejspíš mu uvěřili.

Jenže ani strýcova vesnice nebyla pro ženu bezpečná. I tady už totiž vládne Tálibán a mnoho místních vesničanů s jeho názory sympatizuje. Trvalo tak jen pár hodin, než se rozneslo, že se tam mladá novinářka z města ukrývá. Novým útočištěm se tak pro reportérku stalo obydlí vzdáleného příbuzného na odlehlém venkově. Šli k němu pěšky a vyhýbali se silnicím, takže jim cesta zabrala několik hodin.

"Není zde tekoucí voda ani elektřina. Není tu téměř žádný signál a jsem tu odříznutá od světa," popsala serveru The Guardian mladá žena na útěku svůj nový život.

Podobný osud potkal i další ženy, které se obávají života pod Tálibánem. Pokud navíc pracují v profesích, jako je žurnalistika, stávají se pro islamisty dvojitým cílem. "Všechny moje kolegyně v médiích jsou vyděšené. Většině se podařilo uprchnout z města a snaží se najít cestu ven z provincie, ale jsme zcela obklopeni. Vystoupili jsme proti Tálibánu a rozhněvali jsme je prostřednictvím své žurnalistiky," vysvětluje reportérka s tím, že i ona bude utíkat, dokud se jí neotevře cesta ven z regionu ovládaného islamisty. "Prosím, modlete se za mě," dodává.

Reformovat Tálibán není možné, tvrdí ženy

Když stál Tálibán v letech 1996 až 2001 v čele Afghánistánu, nemohly ženy - do té doby zvyklé účastnit se veřejného života - opustit vlastní domov, aniž by je nedoprovázel muž.

Musely chodit zahalené od hlavy k patě. Nemohly studovat ani chodit do práce. Ve školách pro dívky se učily přísnému výkladu islámu a vštěpovaly si, jak obstát v roli "správné muslimky" v domácnosti. Za smilstvo mohli být hříšníci ukamenováni.

Když Američané po útocích z 11. září 2001 Tálibán svrhli, život se pro afghánské ženy začal postupně zlepšovat. Mohly studovat, pracovat a zapojit se do politiky. Jen do roku 2016 bylo do místních úřadů zvoleno přes 150 tisíc žen.

Při mírových rozhovorech s Američany a afghánskou vládou Tálibán v posledních letech přislíbil, že ženám zaručí jejich práva. Ovšem jen do té míry, dokud to bude korespondovat s jejich výkladem islámu.

Jeden z vůdců Tálibánu Siražudin Hakkani loni pro server The New York Times v komentáři napsal, že organizace je ochotná některá svoje stanoviska přehodnotit či zmírnit. "Jsem přesvědčen, že osvobození od cizí nadvlády a vnějších zásahů společně najdeme způsob, jak vybudovat islámský systém, ve kterém mají všichni Afghánci stejná práva. Kde budou chráněna práva žen přiznaná islámem - od práva na vzdělání po právo pracovat - a kde zásluhy jsou základem pro rovné příležitosti," uvedl.

Mnoho žen ale pochybuje, že by islamistické hnutí svůj postoj vůči nim skutečně v praxi přehodnotilo. Z oblastí, které Tálibán v posledních měsících dobyl, přicházejí zprávy o tom, jak islamisté znovu nařizují ženám chodit ven jen s doprovodem a nosit burky.

"Tálibán se možná naučil ocenit Twitter a sociální média pro svou propagandu, ale jejich jednání na místě nám říká, že se nezměnili," říká serveru The Conversation jedna z afghánských aktivistek, které oslovili pro rozhovor.

"Reformovat Tálibán není možné. Jádrem jeho ideologie je fundamentalismus, zejména vůči ženám," uvedla další z oslovených žen, 40letá aktivistka za práva žen z Kábulu. Ani ona nechtěla zveřejňovat své jméno.

Video: Afghánistán není stejný, Tálibán nebude chtít udělat stejnou chybu, říká generál.

Nastoupit teď musí politické řešení, nemůžeme Afghánistán spravovat padesát nebo sto let, říká zástupce náčelníka generálního štábu. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Další zprávy