Moskva - V Rusku se opět objevily spekulace o rozepřích mezi prezidentem Vladimirem Putinem a premiérem Dmitrijem Medveděvem.
Vládnoucí tandem podle tamních expertů není tak sehraný, jak se o tom snaží oficiálně přesvědčovat veřejnost.
Zvěsti o rozkolu formálně vyvolalo několik vysokých vojenských činitelů, kteří kritizovali postup ruského vedení v době ozbrojeného konfliktu v Jižní Osetii.
V anonymním dokumentu Ztracený den, který se objevil na internetu v době čtvrtého výročí zahájení střetů v této gruzínské provincii, obvinili Medveděva z liknavosti, zatímco Putina chválili za jeho rozhodnost. Politologové v tom spatřují snahy o přerozdělení mocenského vlivu.
Nerozlučná dvojka?
Generálové ve filmu tvrdí, že obětí osmidenního ozbrojeného konfliktu mohlo být méně, kdyby tehdejší prezident a vrchní velitel ozbrojených sil Medveděv včas nařídil svým vojákům, kteří v této oblasti Gruzie působili jako příslušníci mírových sil, zahájit vojenskou operaci proti gruzínské armádě, jež tam prý chtěla "zpacifikovat" konfliktní území.
Podle bývalého náčelníka generálního štábu Jurije Balujevského ovšem hlava státu váhala, dokud ji "nenakopl" tehdejší premiér Putin, jenž byl zrovna na olympiádě v Pekingu.
"Jsem přesvědčen, že dokud nepřišel kopanec do jednoho místa od Vladimira Vladimiroviče (Putina) z Pekingu, všichni se, slušně řečeno, něčeho báli," uvedl ve filmu, k němuž se zatím nehlásí žádný autor. Ruská média spekulují, že snímek vznikl na objednávku Kremlu.
Kreml rozkol popírá
Pověsti o "rozkolu" dokonce dementoval mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. V rozhovoru pro deník Izvěstija uvedl, že vznikly "z nějaké nesmyslné setrvačnosti". Ujistil novináře, že rozhodnutí o zahájení bojových operací bylo přijato "výhradně vrchním velitelem".
Žádné "nakopnutí z Pekingu" podle něj nebylo, i když připustil, že Putin v době vyhrocení jihoosetského konfliktu byl s Moskvou několikrát ve spojení. Provládní list Izvěstija upozornil, že hned po zveřejnění filmu politologové začali mluvit o rozkolu mezi vládnoucími složkami. Kreml tak prý dal zelenou kritice Medveděva.
Premiér Medveděv se proti obvinění bránil na svém Facebooku i při návštěvě Jižní Osetie, kde ho obyvatelé hostili pivem a pirohy. Výhrady penzionovaných i činných generálů odmítá s tím, že rozhodoval samostatně a včas. Uvedl, že jeho rozkaz následoval dvě a půl hodiny poté, co gruzínská armáda zahájila svou ofenzívu.
"Dříve by to nebylo správné, neboť by se jednalo o použití ruských ozbrojených sil na území cizího státu," vysvětlil. S Putinem se údajně o vydání rozkazu v noci na 8. srpna neradil a volali si prý až den po začátku operace.
Kritiku vůči sobě spojuje mimo jiné s tím, že Balujevského svého času propustil, a míní, že jde o jakousi odvetu "uražených" náčelníků. Další vojenští představitelé navíc tvrdí, že "válka" začala již několik dní před prezidentovým rozkazem a "ztracený den" se tak na počtu obětí nemohl odrazit.
Putin se chvále nebrání
Putin se Medveděva sice formálně zastal s tím, že "rozhodnutí o nasazení ozbrojené síly je velmi zodpovědné". Zároveň připomněl svoje zásluhy o vyřešení situace. "Není tajemstvím, že jsme měli plán a v souladu s ním jsme postupovali. Byl připraven generálním štábem na přelomu let 2006 a 2007. Na jeho základě jsme vycvičili jihoosetský odboj," uvedl podle agentury Interfax.
Když se operace připravovala, byl Putin ještě prezidentem. Generála za jeho výrok o "nakopnutí" nijak neplísnil. Pouze uvedl, že "úroveň našich vztahů (...) nám nedovoluje operovat takovými kategoriemi".
Gruzínský prezident Michail Saakašvili Putina obvinil, že se tak "sám přiznal", že chystal proti Gruzii ozbrojený útok. Uvedl zároveň, že hlavní zbraní, kterou Rusko používalo proti Gruzii, "byla kromě tanků a letadel lež". Podle něj ruská média v době konfliktu záměrně dezinformovala veřejnost a nálety ruských bombardérů nad gruzínskými městy prezentovala jako útok gruzínských sil.
Zatímco Rusko tvrdí, že v srpnu 2008 bránilo ruské občany, kteří žijí na tomto území, Gruzie ujišťovala, že musela nasadit ozbrojené síly poté, co Rusko rozmístilo v této oblasti své vojenské složky. V důsledku vojenského konfliktu Moskva uznala "nezávislost" Jižní Osetie a dislokovala tam vojenské základny, zatímco Tbilisi považuje tuto oblast za okupovanou.
Souboj mezi jestřáby
Podle některých názorů by filmová "provokace" měla oslabit vliv Medveděva, který byl ruským prezidentem do letošního května.
Politolog Jevgenij Minčenko upozornil, že Medveděv nyní ovládá rozdělování financí v zemi a jeho snaha vytvořit vlastní ekonomické impérium vytváří napětí v elitních klanech. Jde tak prý o soupeření mezi "jestřáby", tedy zástupci "silových" resortů, kteří podporují Putina, a umírněným politickým křídlem zosobněným Medveděvem.
Andrej Illarionov, který působil jako Putinův poradce a nyní patří k jeho kritikům, míní, že jde o reakci na Medveděvovy prezidentské ambice. Nedávno se nechal slyšet, že by se v roce 2018 mohl znovu ucházet o post prezidenta.
Server Lenta.ru připomíná, že o "rozkolu" v tandemu se mluvilo už před prezidentskými volbami s tím, že Putin svého spojence krátce po převzetí kremelského stolce vyřadí.
