Mladí Židé už nemají strach, ani v Německu. Jsou hrdější než rodiče, říká historik

Helena Truchlá Helena Truchlá
27. 1. 2020 19:43
V pondělí si svět připomíná 75. výročí osvobození nacistického vyhlazovacího tábora Osvětim. V Evropě dnes stále žijí asi dva miliony Židů, jejich život a kulturu nyní rozsáhle zkoumá tým několika vědců - včetně těch českých. "Mladí lidé se hrději hlásí ke své židovské identitě, jsou mnohem sebevědomější než jejich rodiče," říká Olaf Glöckner, jeden z autorů výzkumu.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Ludvík Hradilek

Tým vědců z Prahy, izraelského Tel Avivu, německé Postupimi a Bratislavy se spojil, aby zjistil, jak teď vypadá židovská kultura a život ve střední a východní Evropě. V době, kdy se v médiích množí informace o rostoucím antisemitismu.

Z dotazování mezi více než 16 tisíci evropských Židů, které opakovaně provádí Agentura EU pro základní práva, například vyplývá, že třetina z nich se setkala s násilím, diskriminací a odsouzením. A také data německého ministerstva vnitra potvrzují, že útoků proti Židům přibývá. Tamní ministr zahraničí Heiko Maas v příspěvku pro týdeník Spiegel varoval, že téměř každý druhý Žid v Německu zvažuje odchod ze země kvůli nárůstu protižidovských nálad. 

Olaf Glöckner, historik z Centra Mojžíše Mendelssohna při univerzitě v Postupimi, ale zdůrazňuje, že židovskému životu se v Evropě daří. "Část populace se o židovskou historii a kulturu zajímá stále více, často křesťanští věřící," popsal serveru Aktuálně.cz jedno ze zjištění. Vědci se během stále probíhajícího výzkumu zaměřují na různé vzpomínkové akce a média a zpovídají experty z židovské i nežidovské komunity. 

Hlavně mladí Židé se podle Glöcknera ke své identitě a tradici stále aktivněji hlásí, pátrají například po původu židovských staveb nebo umění. "Je to vidět v Praze, polském Krakově i v Německu. Vazba k holokaustu je samozřejmě stále přítomná, říkají ale 'jsme rádi Němci a zároveň Židé'. To bylo ještě před dvaceti lety nemyslitelné," vysvětluje historik. 

Optimistická je také Marcela Menachem Zoufalá, která se na projektu podílí za Karlovu univerzitu v Praze. "Dnešní židovství není jen připomínání holokaustu," říká. Právě Česká republika je v rámci Evropy i celého světa podle ní příznivým místem, kde lidé mohou svou židovskou identitu rozvíjet. 

Plíživý antisemitismus

Glöckner nicméně připouští, že pozitivní trendy může do budoucna ohrožovat nejen rostoucí antisemitismus, ale také neznalost nebo nezájem. Podle průzkumu agentury infratest-dimap pro server Deutsche Welle z minulého pátku si čtvrtina Němců myslí, že se na období nacismu vzpomíná "až moc".

Bezmála 40 procent by rádo udělalo za minulostí "tlustou čáru", což je o 15 procent víc než před dvěma lety. "Část lidí se židovskými tématy nechce zabývat vůbec, u otázky holokaustu se pak dá mluvit doslova o obranném reflexu," vysvětluje Glöckner. 

Nepřátelství vůči Židům je podle něj na vzestupu hlavně v zemích, kam se stěhují obyvatelé z bývalých kolonií. "Třeba ve Francii útočí radikální islamisté, ve střední a východní Evropě jsou to pak pravicoví extremisté," vysvětluje.

I proto ho podle jeho slov překvapilo, kolik Židů se v posledních letech přistěhovalo do Paříže, Londýna nebo Berlína. V Evropě dnes žije 1,5 až dva miliony Židů, jejichž počet ovšem kvůli stárnutí populace, nízké porodnosti i ztrátě víry dlouhodobě klesá. "Do německého hlavního města se přesunulo z Izraele víc než 11 tisíc mladých lidí," popisuje.

Podle Menachem Zoufalé antisemitismus souvisí s obecnou netolerancí a rasismem. "Plíživě se stávají součástí našeho myšlení a vyjadřování. Náš projekt proto sleduje i dynamiku vztahů mezi většinovou a menšinovou společností, jejich každodenní interakce," vysvětluje.

Problém, který se odráží v průzkumech, podle Glöcknera vzniká už ve školách. Zmiňuje šetření, které si před třemi lety nechala zpracovat německá Körberova nadace. Podle něj skoro polovina dospívajících Němců neví, co to byla Osvětim. Z novějšího šetření pro americkou televizi CNN pak vyplývá, že pět procent lidí ve střední a západní Evropě o nacistickém vyvražďování nikdy neslyšelo. "Tady selhal vzdělávací systém," hodnotí to Glöckner. 

Nemusí všichni do Osvětimi

Řešení historik vidí ve vytváření památníků a vzdělávacích center na více místech, která jsou s tíživou minulostí spojená. "Nemusí všechny školní třídy jezdit do Osvětimi. Celou střední Evropu pokrývala síť malých koncentračních táborů. Mohou se vydat tam, kde se dozvědí něco o svých lokálních dějinách," říká. Tři čtvrtiny Němců si například myslí, že takové školní cesty by měly být povinnou součástí výuky. 

"Právě v době posilujícího antisemitismu je nesmírně důležité udržet vzpomínku na naši minulost živou," nechala se nedávno slyšet pověřenkyně německé vlády pro kulturu Monika Grüttersová při slavnostním otevření nové expozice ve vile u berlínského jezera Wannsee. Tam představitelé nacistického Německa v roce 1942 rozhodli o vyvraždění Židů. 

Právě do Wannsee by se podle jednoho z návrhů německé vlády mohli jezdit povinně vzdělávat i právníci, kteří se mohou během své práce setkat se zastupováním pachatelů nebo obětí antisemitsky motivovaných útoků. Těch bylo ve spolkové republice před dvěma roky nahlášeno 1799, nejvíc od roku 2006. 

Stejně jako další odborníci zmiňuje Glöckner také nezbytnost zaznamenat vzpomínky očitých svědků. Letošní akce k osvobození koncentračního tábora se jich zúčastnily asi dvě stovky.

"Filmový režisér Steven Spielberg založil v 90. letech nadaci, která shromažďuje natočené výpovědi desítek tisíc pamětníků. Tahle videa o jejich životních příbězích jsou obrovský poklad. Podle mě je to další naprosto klíčový způsob, jak mladé lidi o holokaustu vzdělávat," míní expert z Postupimi.

Už nesedět na kufrech

"Židé v Německu vždycky říkali: My sedíme na sbalených kufrech. Kdyby se situace zase začala zhoršovat, sebereme se a odjedeme, třeba do Izraele," popisuje také Glöckner. Takové uvažování ale podle něj mizí, hlavně díky mladým lidem.

Menachem Zoufalá upozorňuje na paradox, který dnes evropští Židé prožívají. "Na jedné straně břemeno holokaustu a nepolevujícího antisemitismu a na druhé straně bezpodmínečné přijetí, nebo dokonce až nekritický obdiv většinové společnosti k židovským tradicím a kultuře," dodává. 

Jejího kolegu Glöcknera proto znepokojují průzkumy, podle kterých se Židé v Evropě cítí v posledních letech méně a méně bezpečně. "Pokud jim vlastní země nedokážou zajistit pocit bezpečí, bude to znamenat krach evropské demokracie," uzavírá historik. 

Video: Antisemitismus se stal módou, kolektivní paměť slábne, říká Kraus

Společnost se radikalizuje, to, co se děje v okolních zemích je jenom poslední kamínek do mozaiky, míní tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 19 minutami

Na I.P Pavlova se srazila tramvaj s osobním autem, spoje jezdí odklonem

Dopravu v centru Prahy v okolí náměstí I. P. Pavlova komplikuje nehoda tramvaje a osobního vozidla. Dva zraněné museli hasiči z auta vyprostit, záchranáři je převezli do nemocnice. Tramvaje jezdí odklonem, omezena je i automobilová doprava. Mezi odkloněné tramvaje patří linky 4, 6, 10, 16 a 22.

Zdroj: ČTK
Další zprávy