Tbilisi - Pozorovatelská mise Evropské unie v nárazníkových pásmech okolo gruzínských separatistických regionů Jižní Osetie a Abcházie začala.
V místech se pohybuje na 200 pozorovatelů, kteří budou kontrolovat dodržování dohody o příměří, kterou mezi Ruskem a Gruzií zprostředkovala Francie.
Podle ní se Rusové mají stáhnout zpět na pozice před vypuknutím konfliktu. Dosud se tak však nestalo a podle vyjádření Kremlu k úplnému stažení dojde 10. října.
Vysoký představitel Evropské unie pro zahraniční politiku Javier Solana se v úterý nechal slyšet, že je "optimistou a věří, že všechny strany dohodu splní".
První výjezd
Skupina neozbrojených pozorovatelů EU podnikla první výjezd v lehce obrněných vozech do nárazníkového pásma asi 20 kilometrů západně od města Gori. Informoval o tom server BBC.
Krátce po výjezdu je zastavila hlídka na jednom z ruských stanovišť, po ověření jejich údajů je však pustila dál.
Během středy se do monitorování oblasti zapojí zhruba 12 jednotek, které sídlí ve čtyřech gruzínských městech - v metropoli Tbilisi, Gori, Zugdídi a přístavním městě Poti.
Týmy pozorovatelů tvoří odborníci na lidská práva, ale například i příslušníci francouzského četnického sboru, z 22 zemí Evropského společenství.
Amnesty International: Zločinů se dopustily všechny strany
Ke krizi a následnému vývoji v Gruzii vydala tiskovou zprávu i Amnesty International, mezinárodní humanitární organizace monitorující dodržování lidských práv na celém světě.
Dle této zprávy přetrvává v oblastech konfliktu špatná bezpečnostní situace, která spolu s množstvím nebezpečné nevybuchlé munice znemožňuje návrat do obydlí desetitisícům lidí.
Kromě toho ze zprávy vyplývá, že se prohřešků proti lidským právům dopustily všechny strany sporu.
"Střelba, rabování a etnicky motivované útoky nadále sužují obyvatele Jižní Osetie a znesnadňují návrat etnických Gruzínců," řekla Nicola Duckworthová, ředitelka Amnesty International pro Evropu a střední Asii.
Rusko i Gruzie podle AI při konfliktu použily praktiky, jež jsou v rozporu s mezinárodním právem. Mezi oboustranné prohřešky patří použití tříštivých výbušnin, které představují pro civilisty vážnou hrozbu i po skončení bojů.
Zatímco Gruzie jejich použití připustila během operací u tunelu Roki, Rusko jej popírá. Z informací dostupných Amnesty International však vyplývá opak.
Osetinské guerilly rabovaly gruzínské vesnice
Konflikt si vyžádal životy několika stovek civilistů na obou stranách, další tisíce během něj utrpěly zranění.
Amnesty International pak jako nepřípustné použití síly v rozporu s mezinárodním právem označila zejména gruzínský útok na město Cchinvali, který proběhl v noci ze 7. na 8. srpna.
Gruzínská vojska při něm totiž použila zbraně, které neumožňují rozlišení mezi vojenskými a civilními objekty. Jednalo se hlavně o raketomety Grad, které jsou nevhodné, "neboť nedokáží zajistit zásah cíle s potřebnou přesností".
Rusové pak nevhodné zbraně použili při vzdušných náletech na město Gori, které provedli mezi 8. a 12. srpnem.
Zločinů se pak dopustili i jihoosetští ozbrojenci a polovojenské skupiny. Ti se dopouštěli rabování v gruzínských vesnicích na území Jižní Osetie. Do těchto násilností se prý zapojovali i jednotlivci, kteří za tímto účelem přišli z Ruska.
Z 36 tisíc lidí, kteří uprchli po vypuknutí konfliktu do Ruska, se již většina do svých obydlí vrátila. Do Gruzie jich před boji uteklo na 127 tisíc a vrátila se jen asi polovina.
