Tucet Číňanů už téměř deset hodin sází na tříhektarovém poli sazenice červené řepy. V předklonu a ve vlhké půdě budou muset vydržet ještě čtyři hodiny - směna jim končí až v devět večer. Na úmornou práci si nestěžují, jsou rádi, že ji dostali. Číňané totiž pracují na ruské půdě, pod ruskými zaměstnavateli.
Rusové se stěhují do měst
"Dřív na našich polích dřeli i Rusové, ale staří rolníci pomalu vymírají a mladým se na pole nechce, raději se stěhují do měst. Číňané jsou vděčni za jakoukoliv práci, pracují za každého počasí," popisuje situaci v Amurské oblasti na ruském Dálném východě Valentina Jelisevetová.
Rázná žena pracuje v administrativě obce Pokrovka, asi 150 kilometrů od Vladivostoku, a zodpovídá za nábor nových pracovníků do zemědělských brigád. Ročně přijme na sezónní práce asi 500 Číňanů; rozděleni do několika brigád pak pracují po celém kraji.
V brigádě Jiskra, která má svou základnu jen pár kilometrů za Pokrovkou, je v současnosti 30 lidí, kteří se starají o 30 hektarů polí a několik desítek skleníků. Kromě červené řepy pěstují i rajčata a okurky, kterými zásobují tržnice v celém okolí. "Takové práce je v Číně málo," říká ČTK lámanou ruštinou Süe Li-kung, předák skupiny čínských pracovníků.
Číňané směřují přes Sibiř do Evropy
Problém se zemědělskou půdou v Číně je prý neřešitelný, obrovské množství lidí už má zem dávno rozdělenou. Ruský Dálný východ má zase dlouhodobě problémy s osídlením, na jeho obrovské rozloze je jen velmi málo lidí. Statistiky ukazují jasný nepoměr - v pohraničních oblastech žije z čínské strany 87 milionů lidí, z ruské jen necelých pět milionů.
Číňané, jejichž počet neustále roste, pronikají přes hranice do Ruska už několik let. Někteří se snaží najít práci "na černo", jiní volí legální cestu. "My uzavíráme pracovní smlouvy s každým rolníkem, souhlas musíme mít až z Moskvy," potvrzuje Jelisevetová. Přesto u některých Rusů přetrvávají obavy, že ztratí nad svými tichomořskými oblastmi kontrolu.
Číňané také nezůstávají jen u hranic, postupují dál na západ - na Sibiř i do evropské části Ruska. Přesný počet občanů Číny v zemi není schopný nikdo určit, odhady se pohybují od 200 000 do pěti milionů. Životní podmínky čínských rolníků nedaleko Pokrovky jsou přitom velmi spartánské.
"Nechtějí uzurpovat naše území. Chějí pracovat."
Číňané si postavili ubytovnu, kde si sami vaří, vymysleli systém zateplení skleníků a postavili i provizorní větrnou elektrárnu. Měsíční příjem přitom nepřekročí 2500 rublů (asi stejně tolik korun), ze kterých navíc odvádí v Rusku daně. "Měsíční mzda je stálá, příplatky dostávají až po ukončení sezony, ale pouze v případě, že se dost urodilo," popisuje ČTK systém odměn Jelisevetová.
Číňané přijíždí do Ruska většinou brzy na jaře a domů se vrací v listopadu. Pracují od sedmi ráno do devíti večer se třemi přestávkami na jídlo. Čínští rolníci, ale i obchodníci na trzích nebo dělníci na stavbách odvedou většinou mnohem více práce než průměrní Rusové, přitom za peníze, za které už dnes v Rusku nechce nikdo pracovat.
Pro ruský Dálný východ by mohli být nadějí, část ruské veřejnosti ale pokládá jejich přítomnost v oblasti za hrozbu. "Vždycky jsme žili s Číňany družně. Nemají u nás jiné plány než přijet, vydělat peníze a odjet. Nemyslím, že by nám chtěli ublížit nebo uzurpovat naše území," říká ale s několikaletou zkušeností s prací Číňanů Jelisevetová.
