Londýn - Informace zveřejněné Edwardem Snowdenem způsobily škody a ohrozily britské zpravodajské operace. Během slyšení ve zpravodajském výboru britského parlamentu to ve čtvrtek uvedl šéf britské rozvědky MI6 John Sawers. Podle generálního ředitele kontrarozvědky MI5 Andrewa Parkera britské tajné služby od teroristického útoku v Londýně v červenci 2005 překazily celkem 34 teroristických spiknutí.
Iain Lobban, šéf další tajné služby GCHQ, prohlásil, že teroristické skupiny na Blízkém východě a v Afghánistánu po Snowdenových odhaleních změnily své jednání. "Kolem některých teroristických skupin jsme zaznamenali diskuse, jak se vyhnout některým věcem, které nyní považují za svá slabá místa," uvedl Lobban s tím, že tyto skupiny se přesunují k jiným "komunikačním souborům".
Nechtěl zacházet do konkrétních podrobností s tím, že nechce škody prohlubovat. Celkový účinek Snowdenových odhalení práci britských tajných služeb v budoucnosti výrazně ztíží, řekl.
Lobban, Sawers a Parker vůbec poprvé vypovídali veřejně ve zpravodajském a bezpečnostním výboru. Jejich výpověď byla přenášena v televizi s dvouminutovým zpožděním pro případ, že by obsahovala citlivé informace.
Slyšení následovalo poté, co britský deník The Guardian a další světová média zveřejnily informace o amerických a britských zpravodajských programech zaměřených na sledování komunikace širokých vrstev obyvatel, stejně jako hlav států. Tyto informace novinářům poskytl bývalý spolupracovník amerických tajných služeb Snowden, který nakonec získal dočasný azyl v Rusku.
Podle Sawerse způsobily Snowdenovy informace "škody a ohrozily naše operace". Jeden z poslanců, bývalý konzervativní ministr zahraničí Malcolm Rifkind uvedl argument, že zveřejněná odhalení jsou obecná a neobsahují jména. Sawers řekl, že novináři nejsou dostatečně kvalifikovaní pro posouzení těchto informací. "Je jasné, že naši nepřátelé si mnou ruce radostí. Al-Káida to jenom hltá," řekl Sawers.
Lobban, jehož GCHQ se stejně jako americká Národní agentura pro bezpečnost (NSA) zaměřuje na sledování elektronické komunikace, ve čtvrtek popřel, že by jeho služba poslouchala telefonické hovory nebo četla e-maily většiny obyvatel. "To by nebylo přiměřené, nebylo by to legální a nedělali bychom to," řekl.
Na přímý dotaz labouristické poslankyně Hazel Blearsové odpověděl, že jeho organizace neporušuje zákony. "A jsem si jist, že to platí i pro ostatní agentury," dodal.
List The Guardian v reakci na slyšení vyjádřil překvapení, že " na rozdíl od USA a Evropy nedošlo ke skutečné diskusi o ničem, co Snowden odhalil". "Katastrofální ztráta utajovaných informací nebyla odpovědností novinářů, ala samotných tajných služeb. Jen aktivita světových novin zabránila tomu, aby se tyto informace nedostaly na internet a nevedly ke skutečně katastrofálnímu úniku informací," napsal The Guardian. "Chápeme, že tajné služby budou vždy tvrdit, že jakékoli odhalení poškodí jejich práci, ale to nemůže znamenat konec otázek a debaty."
Od teroristických útoků v londýnské hromadné dopravě 7. července 2005, kdy zahynulo 52 lidí, britské tajné služby překazily 34 teroristických spiknutí, řekl Parker. Jedno nebo dvě z nich byly zaměřeny na masové oběti, uvedl.
Útoky z července 2005 měli na svědomí vesměs rodilí Britové. Stejně tak "velkou většinu" překažených útoků připravovali domácí teroristé, řekl Parker. "V této zemi žije několik tisíc lidí, kteří tu podporují násilný extremismus," dodal.
Současně podle Sawerse sílí hrozba terorismu ze zahraničí. "Žijeme ve velmi nestálém a rychle se měnícím světě," prohlásil. "Naší strategií je přerušit vazby mezi potenciálními teroristy doma a Al-Káidou v zahraničí. Potřebujeme k tomu celou řadu mechanismů," uvedl Sawers.
Na otázku o spolupráci s ruskými tajnými službami Sawers připustil, že po zavraždění bývalého agenta KGB Alexandra Litviněnka v Londýně v roce 2006, "nastala pauza". "Nemluvili jsme s Ruskem a oni nemluvili s námi," řekl Sawers s tím, že dialog byl obnoven v souvislosti se zimní olympiádou v ruském Soči příští rok.
