Londýn - Když se vůbec poprvé představil na mezinárodní scéně, hned vyhrál bronzovou medaili. To bylo v roce 2008 na juniorském mistrovství světa, kdy v dvojboji zvedl v supertěžké váze 406 kilogramů.
O rok později již šampionát vyhrál, přičemž své soupeře v trhu i nadhozu porazil o dvacet kilogramů. Triumf slavil i na svém prvním mistrovství mimo juniorskou kategorii před dvěma lety.
Na světovém šampionátu v Paříži v roce 2011 nad všemi dominoval znovu, zvedl 459 kilogramů a v trhu překonal výkonem 214 kilogramů světový rekord svého krajana Hosejna Rézazádího.
Když přijde na vzpěračské pódium, připomíná dvaadvacetiletý Íránec Behdád Salímíkordabásí kolos z dob perské říše. Měří 198 centimetrů a váží 165 kilogramů.
Jakýkoli jiný výsledek než zlatá olympijská medaile pro něj bude neúspěchem. Triumf na sportovním kolbišti od něj očekává i režim ajatolláhů v Teheránu, jenž je díky svému jadernému programu po dlouhé roky v mezinárodní izolaci.
Zlatou olympijskou medaili získal v neděli v řecko-římském zápase, další disciplíně, v níž často dominují Íránci, maličký Sorján Rejhampúr v kategorii do 55 kilogramů, od Salímíkordabasího se však kromě triumfu čeká také rekordní výkon. Ať již v trhu, nadhozu, či dvojboji.
"Učiní mi ohromnou radost, když udělá rekord a pokoří můj starý," cituje Rézazádího, zřejmě jediného borce, který by byl Salímíkordabásího schopen porazit, pokud by ještě trénoval, agentura Reuters.
Muž, který se po olympijských zlatech ze Sydney a Atén stal předsedou Íránské vzpěračské asociace, ví, jak má v Londýně hovořit.
"Důležité je jméno Írán, ne Rézazádí či Salimikordabásí," tvrdí. "Jeho trenér mu pomohl, co se týče techniky a stylu, já mu pomůžu po duchovní stránce."
Salimikordabásí začíná se základní váhou o deset kilogramů vyšší než jeho největší soupeř, krajan Sadžád Anušírávání Hamlabád.
Pokud chce vytvořit rekord také v nadhozu, musí zvednout 264 kilogramů, v dvojboji pak dát 472 kg. Rézazádí je přesvědčen, že to nejsilnější muž olympijských her v Londýně dokáže.