Atény - V roce 2009 musel tehdejší nový řecký premiér, socialista Jorgos Papandreu, přiznat, že za vlády jeho předchůdce dodávali místní statistici do Bruselu na politickou objednávku pravicové Nové demokracie "upravená" čísla, notně zlepšující celkový obrázek o stavu státních financí.
Papandreu tehdy nechal úředníky odpovědné za falšování čísel vyhodit a inicioval vznik nezávislého statistického úřadu ELSTAT, který by pošramocenou pověst Řecka vylepšil.
Šéfovi tohto úřadu Andreasi Georgiouovi teď ale hrozí vězení za to, že údaje o výši deficitu státního rozpočtu za rok 2009 naopak nadhodnotil, aby Papandreova vláda, čelící tlaku EU a zejména Německa, mohla vyhlásit tvrdá úsporná opatření.
Na Georgioua upozornila vyšetřovatele někdejší zaměstnankyně statistického úřadu Zoe Georgantaová, která letos v září přišla o místo poté, co prohlásila, že údaje o výši deficitu byly uměle "nafouknuté".
Cesta do pekel
Georgiou, který jako statistik pracoval dvacet let pro Mezinárodní měnový fond, tvrdí, že oprava původní výše deficitu z hodnoty 13,6 na 15,4 procenta proběhla v souladu s novými regulemi Eurostatu a že by další vylepšování katastrofálního stavu státních financí důvěryhodnost Řecka poškodilo znovu.
"Tohle je naprosto bezprecedentní případ, kdy je statistik vyšetřován proto, že dodal čísla ve shodě s evropskými předpisy," citovala Georgioua, kterému hrozí až pět let vězení za "zneužití úřední moci", agentura Reuters. "Jakýkoli pokus ovlivnit statistiky v souladu s národními zájmy je cestou do pekel."
Řecký státní dluh byl za vlády Nové demokracie v roce 2008 udáván ve výši 110 procent hrubého domácího produktu. Papandreův kabinet však musel o rok později přiznat, že ve skutečnosti činí nejméně 125 procent HDP.
Raketový nárůst úroků z řeckých státních dluhopisů, které se v případě obligací s dvouletou lhůtou splatnosti vyšplhaly na 26,6 procenta, a neschopnost dostát svým závazkům bez pomoci Evropské unie pak vyhnaly řecký dluh až na současných 165 procent HDP.
Nepomohla ani drastická úsporná opatření, která v Řecku postihla především nižší a střední příjmové skupiny. Poté, co byla země loni nucena přijmout od Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu úvěr ve výši 110 miliard eur, dostala letos od EU a MMF na příští tři roky pomoc ve výši dalších 130 miliard.
Její věřitelé se nyní navíc dohodli, že na základě výměny dluhopisů sníží o padesát procent nominální hodnotu řeckých obligací, a tím redukují celkovou výši dluhu na polovinu. Přiměla je k tomu EU i vědomí, že celková dlužná částka je v podstatě nedobytná, neboť hrozí, že země vyhlásí bankrot.
Řecký dluh dnes činí 350 miliard eur.
Privatizace vázne
Nové vládě premiéra Lukase Papadimose se především nedaří rozjet proces privatizace podniků se státní účastí, mimo jiné přístavů a letišť, od kterého si do roku 2015 slibovala až 50 miliard eur.
Strmý pád evropských - a tím i řeckých - akcíí totiž notně srazil cenu státních podniků, a Papadimosova vláda tak privatizační cíl doposud naplnila jen z pěti procent, když prodala státní podíly za přibližně 1,8 miliardy eur.
V prvním čtvrtletí příštího roku se chce zbavit mimo jiné plynárenského podniku DEPA a tří desítek velkých nemovitostí, otázkou ale je, zda pro ně najde kupce.
Řadoví řečtí občané jsou proto mimořádně skeptičtí, co se týče svých vyhlídek do budoucnosti. Sedmdesát procent z nich je podle průzkumů přesvědčeno, že jejich situace se za Papadimosovy vlády ještě zhorší.
Pravděpodobně v únoru čekají Řeky předčasné parlamentní volby, většina z nich ale vůbec netuší, komu dá svůj hlas. Očekává se vítězství Nové demokracie a katastrofální propad socialistů, nové příznivce však zřejmě získá také radikální levice.
