Organizace, o které Haring mluví, funguje už několik let pod názvem Zásahový tým medvěda hnědého. Jako odborník na medvědy, kterým se věnuje už přes dvacet let a studoval je i na vysoké škole, ji vedl do poloviny loňského roku. Poté se s organizací pod správou ministerstva životního prostředí a Státní ochranou přírody rozešel.
Původní myšlenky, že je důležitá prevence, která by mohla střetům medvěda s člověkem zabránit a že k zastřelení dochází až v krajním případě, se podle něj začaly vytrácet. Zásadní změna přišla se zvolením nové vlády loni na podzim, kdy obsazení postů na ministerstvu životního prostředí dostala na starosti krajně pravicová Slovenská národní strana, která si medvědy vzala už jako téma v předvolební kampani.
Například kandidát za SNS Rudolf Huliak, kterého bývalá prezidentka Zuzana Čaputová odmítla jmenovat ministrem životního prostředí, o medvědech mluví jako o "řízené biologické zbrani na likvidaci života na venkově".
S novou vládou přišla i novela zákona usnadňující žádost o střílení zvířat a také personální změny v zásahovém týmu. Vystudované ekology a ochranáře postupně nahradili myslivci.
Výsledkem je, že jen od začátku letošního roku bylo usmrceno kolem 90 medvědů a do konce roku by tento počet měl stoupnout o dalších sto šelem. Loni přitom tým zastřelil jen deset problémových medvědů.
"Stalo se z nich vražedné komando a popravčí četa. Nedělají v podstatě nic jiného, než že střílí a zabíjí medvědy. Změna je obrovská," míní Haring pro Aktuálně.cz.
Situace s útoky medvědů se přitom nezlepšila. Jak ukazují různé studie, tak vybíjení naopak vede k ještě větší agresi šelem. To potvrzuje i smrtelný útok medvěda ze začátku října, teprve druhý takový případ v historii Slovenska. "Letos bylo na Slovensku zabito velké množství medvědů, přesto došlo k více útokům než v minulosti. Vybíjení a střílení medvědů vůbec nepomáhá, naopak může situaci ještě zhoršit," říká odborník na medvědy.
Odbor komunikace a propagace Státní ochrany přírody na dotazy Aktuálně.cz uvedl, že nárůst odstřelů je spojen s rozšířením šelem do oblastí, kde se dříve nevyskytovaly, roste i množství střetů a způsobených škod. Podle odboru má vliv výrazný růst medvědí populace, k přesnému určení počtu medvědů ale chybí systematický výzkum. Na vině je i menší obhospodařování půdy, zvíře se tak přibližuje k lidským obydlím, tvrdí.
"Každého problematického medvěda má zásahový tým identifikovaného a má dostatek informací a podkladů k tomu, aby mohl vyhodnotit, zda na jedince bude účinné preventivní opatření nebo plašení. Eliminaci každého jedince vyhodnocuje tým individuálně," dodává.
Střílení bez důvodů
Investigativní centrum Jána Kuciaka zkoumalo pět desítek odstřelů zvěře mezi letošním červnem a srpnem. Ani jeden ze zkoumaných případů nebyl spojený s útokem na člověka, jak zákon vyžaduje.
V některých případech byli medvědi zastřeleni přesto, že reagovali na plašení, jindy se nepohybovali v blízkosti obcí nebo k usmrcení došlo i s měsíčním odstupem poté, co bylo nahlášeno, že je někdo v okolí lidských obydlí spatřil. Další medvědi byli zastřeleni i přes očividné důkazy, že nešlo o stejné jedince, kteří páchali škody na majetku. Rukou zásahového týmu zemřela i mláďata.
Zákon navíc hovoří o tom, že lidé si musí své pozemky udržovat, aby to medvědy nelákalo. Investigativní centrum Jána Kuciaka však uvádí, že to není standardní praxí. Naopak, na některých místech vznikala speciální lákadla na medvědy a v minulosti na nich Lesy SK vydělávaly tím, že nabízely zážitkové programy zájemcům, kteří si chtěli zvěř vyfotografovat. Zvířata si tak navykla na místo chodit a nyní je to může stát život.
"Na základě zjištění z terénu, které jsme udělali, je vidět, že prevence je naprosto minimální. Je zřejmé, že samotné odstřelení nestačí," shrnuje poznatky investigativní novinářka Eva Štefanková.
"Nevidím to růžově, minimálně pro medvědy a vlky to na Slovensku nevypadá dobře," domnívá se Haring, který doplňuje, že v ohrožení jsou také chránění vlci.
Stížnost české zoo
Medvěd hnědý je v Evropské unii chráněným druhem a na jeho ochranu v porovnání s jinými druhy míří nejvíc financí. Česká Zoo Tábor proto podala na slovenskou Národní radu stížnost k Evropské komisi. Žádá ji o přezkoumání novely zákona, která usmrcování zvířat povoluje ve zrychleném stavu a bez transparentního řízení.
"Situace medvědů se nezměnila, změnil se jen přístup," říká pro Aktuálně.cz ředitel zoologické zahrady Evžen Korec. "Přestože medvědi patří mezi šelmy, primárně vůbec nejsou masožravci. Z devadesáti procent se živí rostlinnou potravou, jen malou část tvoří mršiny. Představa, že by člověka lovil, je nepředstavitelná," uvádí.
Evropská komise přijala stížnost na začátku září, na její posouzení má dvanáct měsíců, doplňuje zástupce právního oddělení Zoo Tábor Roman Uhlíř.
Slovenští politici stížnost zatím podle Štefankové veřejně neřeší, ke krokům Evropské unie se ale už dříve vyjadřoval premiér Robert Fico. "Někdo by mohl říct, že situaci vyřešíme tím, že celou oblast vystřílíme, že do lesů pošleme stovky myslivců a problém vyřešíme po svém, typicky slovensky," cituje ho slovenský server Refresher. "A to by se mi líbilo, ale jsme v Evropské unii a nerad bych čelil dalším výhrůžkám, že Evropská komise kvůli medvědům zastaví evropské fondy," dodal.
