"Ze začátku tady byl všeho dostatek, měli jsme hodně jídla. Říkali, že tu jsou zásoby na celý rok," popisuje ve videu agentury Reuters, natočeném v podzemí mariupolských závodů Azovstal, nejmenovaná dívka. V areálu se ukrývá od prvních dní invaze, kterou ruský prezident Vladimir Putin zahájil 24. února. Následně se ukázalo, že potravin tolik není.
Nyní vojáci a civilisté přežívají jen stěží, obklíčeni jsou ze všech stran. "Mají všeho nedostatek. Nedostatek vody, jídla, léků a pomoci a Rusové naprosto zablokovali všechno, jakoukoliv humanitární pomoc nebo možnost evakuace," vysvětluje pro stanici BBC místostarosta Mariupolu Serhij Orlov.
"Po 52 dnech blokády a těžkých bojů nám dochází léky. Také tady stále máme těla našich padlých bojovníků, která musíme důstojně pohřbít na Ukrajinou kontrolovaném území," potvrzuje v rozhovoru zástupce velitele pluku Azov, kapitán Svjatoslav Palamar. Jeho jednotka je společně s policisty, pohraničníky a námořní brigádou posledními silami, které brání nezávislost Mariupolu. Kromě komplexu oceláren celé město dobyla ruská okupační armáda.
Podle něj v posledních dnech invazní síly učinily několik pokusů, aby areál obsadily. "Jejich útoky byly podpořeny střelbou z válečných lodí, na Azovstal shodily těžké bomby na ničení bunkrů," líčí Palamar.
Děti v podzemí
Ve stejně zoufalé situaci jsou i civilisté. "Snažíme se moc nedávat najevo emoce. Když nás bombardují, celé se to tu třese," říká ve videu z podzemí Azovstalu přibližně sedmiletý chlapec, který je jedním z mnoha dětí, které se na záběrech objeví. Další početnou skupinou ukrývající se pod ocelárnou tvoří ženy a starší Ukrajinci.
Fakta o ocelárnách Azovstal
- V areálu s rozlohou 11 kilometrů čtverečních jsou výrobní haly, silnice, koleje. Azovstal je z jedné strany obklopený obydlenou aglomerací a na jihu přiléhá k Azovskému moři. Severní část areálu je ohraničena řekou Kalmius.
- Tunely pod areálem, které zahrnují prostory pro pěší nebo pro vedení kabelů a potrubí, jsou podle tisku dlouhé 24 kilometrů.
- Roční výrobní kapacity Azovstalu byly 5,7 milionu tun železa, 6,2 milionu tun oceli a 4,7 milionu tun válcovaných výrobků. Dodával hlavně výrobky pro železnice, výrobu lodí a strojírenství.
- Před válkou vyvážela společnost své výrobky do 70 zemí světa, k největším trhům patřily Turecko, Itálie, Británie i Rusko. Zaměstnávala téměř 11 000 lidí. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) činil v roce 2020 168 milionů dolarů oproti ztrátě 127 milionů dolarů v roce 2019.
- Podnik byl kritizován ochránci přírody za znečišťování ovzduší, podle vlastních údajů se mu ale daří emise snižovat.
Zdroj: ČTK
"Jsem tu se třemi dětmi. Nemohou se učit, rozvíjet se, není tu moc jídla. Začínají se jim kazit zuby, kvůli nedostatku slunce mají málo vitaminu D," říká jedna z žen. "Moje nejmladší dítě pořád brečí, škube sebou ve spaní. U něj a nejstaršího dítěte se začíná rozvíjet deprese. Chybí jim život v míru. Poslední dobou je to tu děsivé, je děsivé jít i ven na záchod," líčí.
Mariupolské ocelárny před šesti lety navštívil fotograf Viktor Mácha. Potvrzuje, že podmínky v nich jsou i za běžných neválečných okolností velmi náročné. "Jde o velmi průmyslové prostředí. Je tam chlad, tma, prach a smrdí to tam. Není to místo, kam byste vzali svou ženu a děti," uvádí pro britský deník I News.
Odejít civilisté z fabriky nemohou, Rusové jim v tom podle Kyjeva brání. Kreml prý evakuaci umožní pouze v případě, že Ukrajinci nad areálem vyvěsí bílé vlajky, uvedla podle agentury RIA Novosti.
Strach z Rusů
Ukrajinské vojenské jednotky se v ocelárnách ukrývají odděleně od civilistů, aby v případě přímého ruského útoku nedošlo ke zbytečným ztrátám. Kolik přesně jich je, není známé. Dřívější zprávy z místa uváděly, že v bunkrech je minimálně 500 raněných vojáků. "Kvůli bombardování je Azovstal pokryt troskami. Všechny budovy v jeho okolí jsou téměř zničené. V podzemí máme zraněné i mrtvé," upozorňuje kapitán Svjatoslav Palamar.
Obránci proto apelují na mezinárodní organizace a zahraniční vlády, aby pomohly civilistům a raněným s evakuací. Nevěří, že ultimáta na bezpečný odchod, která dříve deklarovala ruská strana, by mohla být dodržena. "Doufám, že všichni víme, s kým máme tu čest. S jistotou víme, že všechna prohlášení Ruské federace nic neznamenají," míní Palamar.
Ukrajinské tajné služby navíc tvrdí, že Rusko plánuje srovnat továrnu za pomoci tří tun výbušnin se zemí. Moskvu podle nich "nezajímá skutečnost, že se v ocelárně ukrývají civilisté," cituje z jejich prohlášení americký deník New York Times. Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek útok na Azovstal odvolal, nařídil však jeho izolaci. "Zablokujte tuto průmyslovou zónu, aby ani moucha neprošla," nařídil ministru obrany Sergeji Šojguovi.
Továrna přežije i nukleární útok
Ocelárny Azovstal jsou jedněmi z největších v Evropě, vybudované byly už ve třicátých letech minulého století. Průmyslová oblast, která se rozkládá na více než deseti kilometrech čtverečních na jihovýchodě Mariupolu, má i vlastní přístav.
Stěny fabriky jsou tlusté a budovy postavené tak, aby vydržely vysoké teploty. Komplex podzemních chodeb podle médií měří 24 kilometrů. "Je to město pod městem," podotýká Jan Gagin, ruský poradce, který působí v samozvané separatistické Doněcké lidové republice.
Firma Metinvest, která ocelárnu vlastní, se na případný ruský úder začala připravovat po anexi Krymu v roce 2014. Podle mluvčí Galiny Jacurové udržovali bunkry a rozsáhlou síť chodeb v dobrém stavu a připravili zásoby jídla a vody pro čtyři tisíce lidí na tři týdny.
