Malíř Van Gogh nebyl sebevrah, zabil ho opilý mladík

Zahraničí Zahraničí
17. 10. 2011 8:58
Nová biografie tvrdí, že malíř si nechtěl vzít život, ale byl postřelen

Londýn - Slavný malíř Vincent van Gogh zřejmě nezemřel dobrovolně a vlastní rukou, ale byl zabit. Tvrdí to autoři nové biografie popisující jeho život.

Podle nich malíře zřejmě nechtěně zabili dva chlapci, kteří se s ním dobře znali a vlastnili zbraň, o níž se domnívali, že je nefunkční. Jak informovala britská BBC, autoři biografie došli k tomuto závěru po deseti letech důkladného studia.

Až dosud se mělo za to, že malíř se postřelil uprostřed pole s pšenicí a zemřel po návratu do hostince, kde byl ubytován. Nová studie však tvrdí, že rozhodně nepojal úmysl vzít si život. Podle dobových výpovědí místních lidí byl malíř omylem postřelen dvěma mladými chlapci, a aby z nich sejmul vinu, stihl se ještě před smrtí označit za sebevraha.

Jedním z důkazů podporujících tuto teorii je skutečnost, že kulka prošla břichem malíře v úhlu, který je u sebevraha značně nepravděpodobný.

Podle BBC si jeden z chlapců hrál na kovboje a manipuloval přitom se zbraní. S Van Goghem předtím popíjeli v místním hostinci.

"Na jednom místě tak máte dva náctileté mladíky se střelnou zbraní, jeden z nich si hraje na kovboje a všichni tři spolu s Van Goghem předtím zřejmě trochu přebrali alkoholu," popsal okolnosti malířovy smrti autor nové biografie Steven Naifeh pro BBC.

Podle něj je nepravděpodobné, že by chlapci zamýšleli Van Gogha zabít, nechtěné zabití je však alternativou, k níž se silně přiklání.

Van Gogh zemřel ve francouzském městě Auvers-sur-Oise v roce 1890, bylo mu 37 let.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 18 minutami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 53 minutami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy