"Čelíme opravdovému dilematu: pokud Evropská unie stáhne své síly, riskujeme mocenské vakuum, které by mohli vyplnit jiní aktéři (například Rusko)," řekla v rozhovoru pro server Politico rakouská ministryně obrany Klaudia Tannerová. Právě Rakušané evropské misi v Mali nyní velí.
Asi 150 svých vojáků má v zemi v rámci tří různých misí i česká armáda. Podílí se na boji proti islámským radikálům i na evropském programu, který se zaměřuje na výcvik místních sil. V polovině letošního roku by měli evropské operaci v Mali začít velet právě Češi.
"Musíme si dát pozor, aby naše výcviková mise nakonec netrénovala vojáky, kteří spadají pod Wagnerovo velení," dodala Tannerová. "Wagner" je přezdívka někdejšího důstojníka ruské vojenské zpravodajské služby GRU Dmitrije Utkina, který skupinu vede. Mezi praktiky jejích členů, kterých je v Mali podle amerických zdrojů několik stovek, patří mučení, únosy nebo hromadné popravy.
The first photos of Russian Wagner Group PMCs in Mali pic.twitter.com/IO9mUOoFqT
— Samuel Ramani (@SamRamani2) January 12, 2022
Soukromá vojenská skupina na sebe poprvé upoutala pozornost mezinárodního společenství v roce 2014, kdy se zapojila do bojů na východě Ukrajiny. Od té doby se její jednotky objevily v Sýrii, Libyi nebo Středoafrické republice. V poslední jmenované zemi už EU tréninkový program pro zdejší armádu ukončila právě z obavy, že by tím ruským Wagnerovcům pomáhala.
Kreml jakékoliv vazby na žoldnéřskou skupinu odmítá, podle informací západních spojenců ale Moskva posílá do země vybavení. "Jsou to ruští veteráni, kteří mají ruské zbraně a které transportují ruská letadla. Bylo by překvapivé, kdyby o tom ruské úřady nic nevěděly," uvedl francouzský ministr zahraniční Jean-Yves Le Drian. "Žijeme ve lži," dodal.
Nezůstanou za každou cenu
Samotná soukromá armáda, která je ve skutečnosti ruskou firmou, má patřit Jevgeniji Prigožinovi, ruskému oligarchovi přezdívanému Putinův šéfkuchař. Prigožin totiž vlastní síť restaurací a cateringovou firmu a k ruskému prezidentovi má blízko.
Kromě toho provozuje také Agenturu pro výzkum internetu, takzvanou trollí farmu v Petrohradu, jejímž prostřednictvím Rusko šíří do Evropy dezinformace. Americká FBI vypsala za Prigožinovo dopadení odměnu 250 tisíc dolarů (přes 5,3 milionu korun).
Ruští žoldnéři se podle dostupných informací pohybují v Mali od loňského prosince, a to na objednávku tamní vojenské vlády. Ta v zemi provedla v létě 2020 převrat a odmítá uspořádat volby. Od té doby se vztahy mezi africkou zemí a Francií, která zde kdysi vládla jako koloniální mocnost, rychle zhoršují. Francouzi tak část svých jednotek z protiteroristické mise stáhli už loni.
V pondělí se malijská vláda rozhodla vyhostit francouzského velvyslance, předtím vyzvala dánské jednotky působící v rámci protiteroristické mise, aby z Mali odcestovaly. Jako důvod označila "koloniální reflexy" evropských států, které na Mali po převratu uvalily sankce. Šéf francouzské diplomacie vládu v západoafrickém státu označil za nelegitimní a "mimo kontrolu".
"Naše působení je na žádost suverénního státu, abychom pomohli v boji proti terorismu, jehož oběťmi jsou obyvatelé Mali. Nemůžeme tu ale zůstat za každou cenu," nechala se slyšet během předminulého víkendu francouzská ministryně ozbrojených sil Florence Parlyová.
Dánové už předtím oznámili, že v Mali proti vůli vlády zůstávat nebudou, misi nehodlá prodlužovat ani Švédsko a stažení vojáků zvažuje Německo, uvedla ve středu tamní ministryně zahraniční. Podle české ministryně obrany Jany Černochové (ODS) situace v regionu "není ideální".
Přesun do východní Evropy
Jenže Evropa má v Mali své zájmy, upozorňuje server Politico. Pokud by zde převládli islámští radikálové, ze země by před terorem nejspíš prchali lidé, z nichž část by mohla zamířit do Evropy. Té by také hrozily teroristické útoky.
Mali navíc disponuje velkými zásobami vzácných a strategicky významných surovin jako zlato, lithium, mangan nebo uran. "(Wagnerovci) už nyní plení malijské zdroje výměnou za ochranu pro vojenskou juntu," uvedl v rozhovoru pro Journal du Dimanche francouzský ministr Le Drian. O budoucnosti evropských jednotek chce jednat se spojenci v průběhu února.
Mezitím situace v Mali dál přispívá k napětí mezi Ruskem a Západem. To v posledních týdnech vzrostlo v souvislosti se situací na Ukrajině, u jejíchž hranic Moskva shromažďuje desítky tisíc vojáků. Západ se proto obává, že by Rusko mohlo na Ukrajinu vpadnout. Důsledky by to mohlo mít i v Africe: Podle pondělních informací amerického serveru Daily Beast se několik desítek žoldnéřů z Wagnerovy skupiny během ledna stáhlo ze Středoafrické republiky, kde předtím působili v podobné roli jako v Mali. Jejich novou destinací má být právě východní Evropa a další bojovníci by je měli v brzké době následovat, uvádí server s odkazem na středoafrické zdroje.
