Kuala Lumpur - Malajsijskou vládu Národní fronty (Barisan Nasional), sdružující celkem 14 politických stran v čele s nejmocnější Sjednocenou malajskou národní organizací (UMNO), čeká v pondělí s největší pravděpodobností hlasování o důvěře.
Pro Malajsii je to za padesát let, co uplynuly od vyhlášení nezávislosti na Británii, bezprecedentní krok.
Jeho vyvolání avizoval ve středu šéf Sabažské pokrokové strany (SAPP), jednoho z menších členů vládní koalice, který má v parlamentu jen dva poslance. Širší vedení strany v pátek jeho rozodnutí podpořilo.
"Dva poslanci SAPP podpoří v parlamentu jakýkoli návrh na vyslovení nedůvěry premiérovi, případně jej některý z nich sám předloží," oznámil šéf strany Yong Teck Lee po šestihodinovém jednání stranického grémia v sabažském hlavním městě Kota Kinabalu novinářům.
Čtěte více: V malajsijském parlamentu nastala doba chaosu
Jde o důvěru... a o zisky z ropy
Oficiálním důvodem rebelie je ztráta důvěry ve vůdčí schopnosti premiéra Abdullaha Ahmada Badawiho, který v březnu dovedl Národní frontu k jejímu historicky nejhoršímu volebnímu výsledku.
Koalice vůbec poprvé ztratila ve federálním parlamentu svou dvoutřetinovou většinu. Kromě toho utrpěla porážku na místní úrovni v celkem pěti ze třinácti států federace, kde nyní vládne opozice.
Premiér Badawi, který je zároveň šéfem UMNO, od té doby z mnoha stran čelí tlaku, aby z nepřesvědčivého výsledku vyvodil osobní důsledky a odstoupil. On sám to ale důrazně odmítl s tím, že "v těžkých chvílích se vzdávají jen slaboši".
SAPP má ale i prozaičtější důvody ke vzpouře. Sám Yong přiznal, že je zklamán přístupem federální vlády k jeho domovskému státu, který se nachází daleko od pevninské části Malajsie, na ostrově Borneo.
Kuala Lumpur podle Yonga nedokáže svému nejodlehlejšímu teritoriu zajistit ekonomickou prosperitu a bezpečnost.
Jak vysvětlil, Sabah čelí vzrůstajícímu tlaku ze strany nelegálních přistěhovalců z jižních Filipín. Kromě toho požaduje spravedlivější podíl na ziscích z těžby ropy, jejíž ložiska se na jeho území nacházejí. Přinejmenším dvacet namísto pěti procent, které místní vláda momentálně ze státní pokladny dostává.
Opozice si brousí zuby
Nedávné zvýšení cen pohonných hmot o 41 procent, k němuž Badawiho vláda přistoupila, navíc přispělo k dalšímu propadu její popularity u samotných obyvatel, kteří nyní čím dál hlasitěji volají po změnách.
Asi nejvíce z nynějšího vývoje těží opoziční aliance Lidový pakt (Pakatan Rakyat), koalice tří stran, která po březnových volbách sestavila vládu v pěti státech a nepokrytě pošilhává i po převzetí moci na federální úrovni.
Vůdce Lidového paktu a někdejší vicepremiér Anwar Ibrahim, který se s UMNO před deseti lety za dramatických okolností rozešel, již dříve avizoval, že nejpozději v září je připraven s předpokládanou pomocí ze strany přeběhlíků sestavit novou vládu.
Zatím není zřejmé, zda se dvojice poslanců SAPP otevřeně přidá k opozici, analytici ale upozorňují, že jejich dezerce by mohla uvnitř oslabené Národní fronty nastartovat lavinový efekt, a způsobit tak na malajsijské politické scéně zemětřesení, které tato země za celou svou existenci nepoznala.
Zatím má však vláda v parlamentu alespoň na papíře stále dostatečnou většinu (i bez dvou poslanců SAPP vede o 28 křesel), která by jí měla umožnit případné hlasování o důvěře přežít, pokud na něj vůbec dojde - jednací řád totiž předsedovi sněmovny dává vcelku snadnou možnost zastavit tento pokus už v zárodku.
