reklama
 
 

"Macron nás neposlouchá." Žluté vesty zklamaly nové sliby, vyšly zase do ulic

Aktualizováno 27. 4. 2019 20:55
Francouzský prezident Emmanuel Macron hledá cesty, jak odpovědět na nekončící protesty tzv. žlutých vest. Tento týden představil řadu ústupků, včetně výrazného snížení daně z příjmu, které by z jeho pohledu měly nespokojenost utlumit. Přesto se na něj snesla vlna kritiky od významných tváří žlutých vest.

Prezident Macron brzy oslaví dva roky v Elysejském paláci, do kterého se dostal se slibem, že zmodernizuje francouzskou ekonomiku. Bez větších demonstrací a stávek se mu podařilo prosadit například klíčovou reformu pracovního trhu, která uvolňuje podmínky pro propouštění i najímání nových zaměstnanců.

Jenže loni v listopadu vzniklo spontánně na sociálních sítích hnutí žlutých vest, které protestovalo proti vysokým cenám pohonných hmot a celkově proti nízké kupní síle. Macron jim pod tlakem demonstrací ustoupil už v lednu a odvolal plánované zdražení pohonných hmot.

Ani to ale jejich nespokojenost nezmírnilo. Prezident pak svolal velkou národní debatu, ve které se Francouzi mohli vyjadřovat ke klíčovým tématům jako migrace, daně nebo životní prostředí. Z nich Macron vyvodil balík opatření, která tento týden představil Francouzům. A i tentokrát se dočkal kritiky.

Ve čtvrtečním televizním projevu, který sledovalo devět milionů lidí, oznámil výrazné snížení daně z příjmu a zavázal se, že se do konce jeho mandátu v roce 2022 nebudou rušit žádné školy ani nemocnice. Vedle toho chce navázat nejnižší důchody na vývoj inflace.

Ve velkých reformách, jako třeba té důchodové, ale Macron hodlá pokračovat. "Položil jsem si otázku: měli bychom skoncovat se vším, co se nám podařilo prosadit v posledních dvou letech? Vydali jsme se špatným směrem? Jsem přesvědčen o opaku," prohlásil prezident.

Francouze pak varoval, že v budoucnu budou muset déle pracovat, protože se dožívají vyššího věku.

Hlavní požadavky nevyslyšel

Macronova slova u Francouzů narazila. Celkem 63 procent lidí je označilo za "nepřesvědčivá", ukázal průzkum společnosti Harris Interactive pro deník Le Figaro.

Výrazní zástupci žlutých vest poukazují na to, že Macron nevyslyšel jejich hlavní požadavky. Chtěli například znovu zavést daň pro bohaté, kterou prezident částečně nahradil daní z nemovitosti. Celkem 59 procent Francouzů v průzkumu uvedlo, že nezavést tuto daň "je špatná věc".

Ani v případě požadavků na všelidová referenda jim prezident nevyšel plně vstříc. Zjednodušil sice podmínky pro vypsání referenda, odmítl ale plebiscity na základě občanských iniciativ.

Zástupci žlutých vest si proto myslí, že Macronovy kroky nejdou dost daleko. "Macron neposlouchal to, co na ulicích posledních pět měsíců říkáme," řekl jeden z nejvýraznějších členů hnutí Maxime Nicolle. "Nyní vidíme, že není schopen vzít vinu na sebe," dodal. 

Podle hnutí Macronovy sliby nezlepší dostatečně kupní sílu lidí, a to hlavně těch žijících mimo velká města. Lidem taky nadále vadí vysoká cena paliv. Prezident nenavrhl ani snížení DPH, jak žluté vesty požadovaly.

Protesty pokračují

"Jsem velmi zklamaná," uvedla další členka žlutých vest Ingrid Levavasseurová. "Ještě předtím, než řekl, že budeme muset pracovat déle, by měl Macron možná najít práci pro všechny nezaměstnané," dodala pro rozhlasovou stanici Europe1. Přiznala ale, že "očekávání byla tak veliká, že musela být zklamána".

"Všechno je příliš vágní, nic není upřesněno. Takže v sobotu mu ukážeme, že umíme udělat věci pořádně," uvedl pak Nicolle v narážce na další protesty.

Jedna ze zakladatelek hnutí Priscillia Ludoskyová na Twitter dokonce umístila data, kdy se budou další demonstrace konat.

Protesty se tak dnes konaly už 24. sobotu v řadě. Rušno bylo například ve Štrasburku. Skupina demonstrantů se podle agentury Reuters pokusila proniknout k budově Evropského parlamentu, který v tomto alsaském městě sídlí. Úřady ale kvůli obavám z násilností, které páchali někteří účastníci minulých protestů, okolí evropské instituce uzavřely. Když se část davu pokoušela proniknout přes zábrany, použili policisté slzný plyn. Někteří protestující po nich začali házet kamení a jiné předměty.

Dva lidé byli při potyčkách zraněni, 26 jich policie předvedla k výslechu, informoval web listu Le Parisien. Podle organizátorů měla štrasburská akce mezinárodní přesah, neboť na ni zavítali demonstranti z Německa, Itálie či Belgie. Na pět tisíc lidí se pak sešlo také v Paříži.

Počet členů hnutí ale postupně klesá. Minulou sobotu jich vyšlo 27 900, o týden předtím 31 100. Manifestace jsou plánované i na svátek 1. května.

Video: Lidé ve Francii nemají na naftu ani nájmy, Macron je prezident úspěšných, říká Janyška

Protesty ve Francii nejsou masové, šokující jsou projevy násilí, lidé cítí, že se na ně zapomnělo. Většina Francouzů cítí úzkost a nejistotu | Video: Daniela Drtinová, DVTV |  20:58

autor: Simone Radačičová | 27. 4. 2019 6:41

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama