Macron reaguje na protesty žlutých vest. Slibuje nižší daně i důchodovou reformu

ČTK ČTK
Aktualizováno 25. 4. 2019 23:55
Výrazné snížení daně z příjmu, navázání nejnižších důchodů na vývoj inflace či zastavení rušení nemocnic a škol až do roku 2022. Taková opatření navrhl francouzský prezident Emmanuel Macron při mimořádném vystoupení, které je reakcí na protestní hnutí tzv. žlutých vest a následnou "velkou národní debatu". Šéf Elysejského paláce také řekl, že při setkáních s občany zaznamenal jejich nespokojenost a obavy, kurz nastolený jeho reformní politikou ale považuje za správný.
Vydali jsme se špatným směrem? Jsem přesvědčen o opaku, řekl francouzský prezident.
Vydali jsme se špatným směrem? Jsem přesvědčen o opaku, řekl francouzský prezident. | Foto: Reuters

Před 320 akreditovanými novináři hovořil francouzský prezident bezmála hodinu, ačkoli se původně očekával jen asi 20minutový projev. Až poté došlo na dotazy, a tedy i na první samostatnou Macronovu tiskovou konferenci od nástupu do prezidentského úřadu v květnu 2017. Skončila přibližně dvě a půl hodiny po začátku jeho projevu a Macron slíbil, že přijdou i další.

Své plány rozdělil 41letý prezident do čtyř poměrně širokých okruhů. Nejdříve hovořil o návrzích týkajících se politického uspořádání ve Francii, dále o sociálních nerovnostech, ekologické transformaci a záležitostech souvisejících s kulturou a občanskou společností.

Co se týče konkrétních opatření, Macron potvrdil předpovědi francouzských médií, když navrhl "výrazné snížení daně z příjmu". Vzniklou díru ve státním rozpočtu podle něj nezaplní jiné daně, ale důslednější výběr těch stávajících a také omezení veřejných výdajů. Macron zároveň avizoval, že Francouzi budou muset déle pracovat, protože se dožívají vyššího věku.

"Do roku 2022 už nechci další zavírání škol ani nemocnic," pokračoval prezident v líčení svých plánů. Dalším očekávaným krokem byl slib opětovného navázání důchodů nižších než 2000 eur (přibližně 51 000 Kč) na vývoj inflace. Důchodová reforma bude údajně předložena vládě v létě.

Svůj projev prezentoval Macron jako vyvození závěrů z "velké národní debaty", při níž se ve Francii od ledna do března konal nespočet diskusí občanů s jejich volenými zástupci včetně samotné hlavy státu. Tento projekt vláda spustila v reakci na několikaměsíční protesty tzv. žlutých vest, které začaly jako projev odporu proti ekologickým opatřením, postupně se však proměnily v mnohdy násilné projevy obecnější nespokojenosti se směřováním země.

Během celonárodní debaty se podle Macrona ukázalo, že Francouzi vidí aktuální daňový systém jako nespravedlivý, nedůvěřují elitám a mají obavy z velkých změn, ať už je přinášejí ekologické problémy, přechod na digitální ekonomiku, či imigrace.

"Příští volby mě nezajímají, chci uspět teď"

"Položil jsem si otázku: Měli bychom skoncovat se vším, co bylo dosaženo v posledních dvou letech? Vydali jsme se špatným směrem? Jsem přesvědčen o opaku," dodal francouzský prezident. Započatá transformace Francie by podle něj měla pokračovat. Jako hlavní cíl pro "nové dějství naší republiky" si Macron stanovil navrátit lidem víru v pokrok.

"Příští volby mě nezajímají," odpověděl prezident na otázku, zda se v roce 2022 bude znovu ucházet o nejvyšší úřad v zemi. "Zajímá mě, abych uspěl, aby byl tento mandát úspěšný. A protože chci činit riskantní kroky, není to teď pro mě vůbec téma," citovala jej televize BFM TV.

Některé návrhy zmiňované "žlutými vestami" či při diskusích s občany Macron realizovat nehodlá. Například se nevrátí zdanění majetku nejbohatších Francouzů, které aktuální vláda nahradila daní na "lukrativní obchody s nemovitostmi", píše agentura Reuters.

Macron také nechce umožnit konání referend na základě občanských iniciativ, navrhl však, aby se v rámci připravované ústavní reformy zjednodušila pravidla pro vyvolání referenda v takzvané "společné iniciativě" voličů a zákonodárců. Pro uspořádání plebiscitů skrze tuto ryze francouzskou proceduru jsou nyní potřebné mimo jiné podpisy desetiny oprávněných voličů, Macron navrhl tuto hranici snížit na milion podpisů.

Francouzský prezident se pokusil veřejným vystoupením zmírnit rozhořčení "žlutých vest" už v prosinci, ohlášením opatření, která stát přijdou na deset miliard eur (257 miliard Kč) však nepokoje neskončily. Vlna protestů podle Reuters sebrala vítr z plachet reformním snahám Macrona, jehož popularita v průzkumech se nyní pohybuje okolo 30 procent. Není vyloučeno, že nový prezidentův pokus o překonání krize naopak vlije hnutí žlutých vest do žil novou krev.

 

Právě se děje

před 10 minutami

Španělské fotbalistky vstoupily do stávky, podpořil je Griezmann

Španělské prvoligové fotbalistky vstoupily v sobotu do stávky. Dva zápasy musely být odloženy, poté co hráčky splnily svou hrozbu z října. Fotbalistky se snaží o vyjednání nové kolektivní smlouvy s kluby, podpořila je i hvězda Barcelony Antoine Griezmann.

Fotbalistky si stávku odhlasovaly drtivou většinou na shromáždění 23. října. Poté, co ani další jednání nevedla k zažehnání sporu, ohlásila hráčská asociace AFE, jež zastupuje muže i ženy, v sobotu začátek stávky. "Dnes říkáme my fotbalistky dost!" uvedla na videu asociace reprezentační brankářka Mariasun Quiňonesová se San Sebastianu.

Svým kolegyním poslal slova povzbuzení francouzský mistr světa Griezmann, jenž hraje ve Španělsku celou profesionální kariéru. "Kamarádky z ženského fotbalu, které stávkují za svá práva, mají mou plnou podporu. Hodně štěstí!" napsal na twitteru bývalý hráč San Sebastianu a Atlética Madrid, jenž od letoška působí v Barceloně.

Fotbalistky požadují po klubech zvýšení minimální roční mzdy z 16.000 eur (přes 400.000 korun) na 20.000 eur (přes 500.000 korun). Největším problémem byla nicméně dohoda ohledně platů při částečném úvazku - hráčky chtěly minimálně 75 procent z plného profesionálního úvazku (12.000 eur), kluby byly ochotny jednat maximálně o 50 procentech (8000 eur).

Ve španělské lize hraje 16 týmů, ale jen několik je plně profesionálních. K nejúspěšnějším klubům patří podobně jako mezi muži Barcelona a Atlético Madrid. Real Madrid bude mít svůj ženský tým od příští sezony.

Ženský fotbal zažívá ve Španělsku boom od roku 2015, kdy se národní tým poprvé představil na mistrovství světa. Do ženského fotbalu začali poté proudit sponzoři a výrazně se zvýšil mediální zájem. Na zápas žen Atlética proti Barceloně přišlo v minulé sezoně na stadion Wanda Metropolitano přes 60 tisíc diváků.

Další zprávy