Obměna na postu šéfa vlády má tento trend zvrátit. Dvaašedesátiletou Élisabeth Borneovou střídá dosavadní ministr školství, teprve čtyřiatřicetiletý Gabriel Attal, který patří mezi oblíbené politické osobnosti mezi mladými Francouzi. Je velmi aktivní na síti Instagram a platí za nadaného komunikátora. Než se stal ministrem školství, působil jako mluvčí vlády. Veřejně také oznámil, že je homosexuál.
Výměna na postu premiérky přichází rok poté, co Francií zmítaly protesty proti penzijní reformě a Macronova vláda je velmi nepopulární. Obměnou se hlava státu snaží dodat kabinetu novou dynamiku a zabránit debaklu v evropských volbách.
"Mladý premiér, který dobře komunikuje, bude kampaňový lídr spíš než hlavní manažer protlačování zákonů parlamentem. Jasně to ukazuje, že změnou na postu premiéra Emmanuel Macron cílí na eurovolby," ohodnotil to pro stanici Franceinfo politický analytik Benjamin Morel.
"Souboji mladých" napovídá i fakt, že lídrem krajní pravice v evropských volbách je teprve osmadvacetiletý stávající europoslanec za Národní sdružení Jordan Bardella. V průzkumu z prosince 2023 přitom skončil jako šestá nejoblíbenější politická osobnost v zemi.
Výměny šéfa či šéfky vlády jsou častým tahem francouzských prezidentů, když se jejich podpora veřejnosti začíná drolit. Prezidenti tím chtějí ukázat, že naslouchají obyvatelům a chtějí věci dělat jinak a lépe. Sama Élisabeth Borneová vedla vládu ani ne dva roky. Macron ji nominoval v reakci na tehdy vrcholící pouliční protesty kvůli jedné z reforem právě ve snaze získat si opět důvěru Francouzů.
Takto Macron "spotřeboval" už tři premiéry a pět vlád od roku 2017, kdy se poprvé stal francouzským prezidentem. Gabriel Attal je jeho čtvrtým šéfem vlády.
Rozevírající se nůžky
Macronova strana podle průzkumu Ifop Fiducial z prosince 2023 zaostává za Národním sdružením o 12 procentních bodů. Hlavní krajní pravici ve Francii by podle něj dala hlas bezmála třetina lidí, kteří chtějí jít v červnu k eurovolbám. Macronovu Obnovu by volilo 18 procent Francouzů.
Průzkum agentury Ipsos a Sopra Steria ze stejného období určil rozdíl mezi macronovci a lepenovci "jen" na úrovni osmi procentních bodů. Obě šetření ale potvrdila rozevírající se nůžky mezi hlavními rivaly.
Už v posledních eurovolbách v roce 2019 strana Marine Le Penové vyhrála nad Macronovým hnutím, tehdy však o pouhý jeden procentní bod. Ve sněmovních volbách v roce 2022 udržela prezidentská koalice většinu, lepenovci se ale stali skokany voleb, když počet jejich poslanců a poslankyň vzrostl nejvíc ze všech klubů, a to z osmi na 89.
Sám Emmanuel Macron ve stejném roce podruhé porazil v prezidentském finále Marine Le Penovou o 17 procentních bodů. Od té doby ale jeho hvězda pohasíná, zatímco šéfka krajní pravice roste.
Minulý rok nadpoloviční většina Francouzů v průzkumu Ifop poprvé od roku 1958 připustila, že krajně pravicový kandidát může vyhrát prezidentské volby. Ty příští se budou ve Francii konat v roce 2027. Macron už kandidovat nemůže, Le Penová ano.
Článek vznikl s podporou Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky v rámci společného projektu redakcí aktualne.cz, HN, drbna.cz a voxpot.cz
