Minsk/Praha - Jestli se běloruský prezident Alexandr Lukašenko na počátku svého pátého prezidentského mandátu může někoho obávat, pak je to tento muž. Nikolaj Statkevič proti němu v roce 2010 kandidoval jako opoziční kandidát. Následně byl na pět let uvězněn.
V srpnu ho Lukašenko propustil, aby vylepšil své vztahy se Západem. Statkevičovi ale zamezil v možnosti ho opět vyzvat na prezidentský souboj. Pod záminkou, že nemá čistý trestní rejstřík.
V říjnových volbách tak Lukašenkovi podle oficiálních údajů pár procent hlasů ubrali jen tři zaregistrovaní konkurenční kandidáti a staronový prezident získal 83 procent hlasů. Statkevič ale říká, že ve skutečnosti o žádné doopravdy opoziční kandidáty nešlo: "Ani jeden z nich nevyzval občany k protestům, i když bylo jasné, že volby jsou šaškárna," říká.
Nový život v neznámé zemi
Když Statkevič vyšel z bran vězení, vešel do Běloruska, které neznal.
V roce 2010 byl zatčen v rámci zátahu na silné protestní hnutí proti zfalšování volebních výsledků Lukašenkem. Na demonstracích se scházely desítky tisíc lidí.
Po násilném potlačení "banditů, vandalů a chuligánů" se však už protilukašenkovská opozice nikdy nedala dohromady. Statkevič se ihned po propuštění - v září - pokusil o organizování protestů, ale z desítek lidí byl schopen zvednout účast na maximálně stovky.
Policie tak ani nepovolené Statkevičovo shromáždění nerozehnala. "Běloruská společnost je paralyzovaná strachem," říká opozičník, "občanská práva nejsou garantována. V médiích dominuje jen Lukašenko."
Volby byly podle něj stejně podvodné jako roky předtím. Lukašenko prý nutil lidi k volení v předčasném termínu, tentokrát takto hlasovalo 36 procent voličů. "Pozorovatelům pak není umožněno pozorovat sčítání hlasů. To využívají volební komise a sestavují protokoly s výsledky hlasování bez ohledu na skutečné výsledky hlasování," uvedl v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Proti Putinovi? Jen naoko
Lukašenko se sice v některých otázkách vymezuje proti ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi, podle Statkeviče je to ale jen hra naoko. "Lukašenko má moc v rukou jen díky podpoře Ruska. Lukašenko je hračkou v rukách Putina. Naopak Putin je nucen podporovat Lukašenka, jelikož se bojí pádu jeho režimu a příchodu demokratické vlády."
Lukašenkovy pokusy o samostatnou politiku – například v ukrajinské krizi či v aktuálním sporu o ruskou leteckou základnu v Bělorusku – Statkevič odmítá a odkazuje na ekonomická čísla. "Ekonomika neprodukuje zisky, ale ztráty. Tyto ztráty pokrývá Putin, poskytuje každoročně 10 miliard dotací na energetické zdroje. To je přibližně 20 procent HDP a přibližně taková částka, jako je státní rozpočet Běloruska," upozorňuje.
Pokud je Lukašenko nucen ke změně politiky, pak to není na truc Putinovi, ale naopak kvůli Putinově politice: "Putin odmítá navyšovat půjčky kvůli vlastním problémům. Proto chce Lukašenko dostat finanční podporu ze Západu, aby se vyhnul ekonomickým reformám, které považuje za hrozbu své moci nad státem. S tímto cílem propustil i politické vězně."
A částečně to Lukašenkovi vychází. Přestože pozorovatelé neoznačili volby za férové, Evropská unie se rozhodla na čtyři měsíce pozastavit ekonomické sankce namířené proti autoritářskému režimu v Minsku.
"Ztrátová pobočka ruské ekonomiky"
Prezident Lukašenko slibuje, že bude v reformách pokračovat, zároveň ale prý nenechá ve sklerotické centrálně plánované ekonomice sovětského typu lidi bez práce. Státní podniky propouštět prostě nesmí. "Nikdo nemá právo vyhodit člověka, který chce pracovat. To by si koledoval o trestní stíhání," prohlásil znovuzvolený prezident.
Statkevič upozorňuje, že i přes čtvrtstoletí od pádu komunismu čtyři pětiny Bělorusů stále pracují pro stát a jsou závislé na rozhodnutí Lukašenka: "Ekonomika, kterou kontroluje jeden člověk, nemůže být konkurenceschopnou," tvrdí.
Přestože Lukašenko o reformách mluví v poslední době takřka každý den a i Bělorusové cítí, že po devalvaci rublu a snížení platů jsou reformy nutné, Statkevič je skeptický: "Bělorusko je ztrátová pobočka ruské ekonomiky založené na nerostném bohatství. Aby se Bělorusko mohlo stát normální ekonomikou a zmenšila se závislost na Rusku, je třeba liberálních reforem."
A hned dodává: "Za vlády Lukašenka ale nejsou reformy možné, jelikož on považuje ztrátu kontroly nad majetkem za ztrátu moci."
Proč je důležitá Nobelova cena
On sám si nyní dal za cíl sjednotit zbytky běloruské opozice a docílit, aby o ní bylo zase víc slyšet.
"Budu dělat vše, co přispěje k podnícení odporu proti diktatuře. Také plánuji sjednocení životaschopné části opozice," říká.
Důležitá je podle něj i podpora ze Západu. A to jak politická a morální, tak i finanční.
Probudit se ale podle něj nejprve musí sami apatičtí Bělorusové. Proto si tak cení například i letošního ocenění Světlany Alexejovičové Nobelovou cenou za literaturu. "Je to výborná morální podpora," řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
