Japonsko si před víkendovým zasedáním Mezinárodní velrybářské komise (IWC) podle ekologických organizací "koupilo" tři země, aby hlasovaly pro obnovu komerčního lovu velryb.
I přesto, že se zatím státům kolem Japonska komerční lov obnovit nepodařilo, potřebují totiž souhlas tří čtvrtin zúčastněných členů, zasedání IWC v karibském ostrovním státě Svatý Kryštof a Nevis označilo Japonsko za "historické".
Komerční lov velryb se přiblížil
Rezoluce, kterou státy nadpoloviční většinou odhlasovaly, musí u ochránců velryb vyvolávat obavy. Prohlašuje totiž, že moratorium na lov velryb, vyhlášené v roce 1986 jakožto dočasné řešení, už není potřebné.
Zpravodaj BBC na konferenci tvrdí, že komerční lov velryb se po dnešku jednoznačně přiblížil.
Tokio, které využívá k prosazení svých zájmů chudé země a za podporu si kupuje jejich hlasy, si podle ekologické organizace Greenpeace na svou stranu naklonilo Guatemalu, Marshallovy ostrovy a Kambodžu.
Tokio věří, že počty mnohých druhů velryb se podařilo obnovit natolik, že nic nebrání jejich lovu, a upozorňuje, že budoucí komerční lov velryb bude probíhat v mnohem menším měřítku než v minulosti.
"Nechceme návrat ke komerčnímu lovu, chceme započít udržitelný lov velryb společně s účinnou ochranou ohrožených druhů," uvedl pro BBC zástupce japonského komisaře pro velrybářství Joji Morishita.
Ochránci velryb jsou zděšeni
Ochránci velryb podle světových agentur na rezoluci reagovali se zděšením. Mezinárodní fond pro péči o zvířata (IFAW) uvedl, že národy ochraňující velryby musí teď pracovat tvrději. "Je to budíček pro státy, které prohlásily, že chtějí ochraňovat velryby, aby se chopily aktivity," uvedl pro BBC mluvčí Joth Singh.
Mezi státy ochraňující velryby patří také Česká republika, která se ke komisi připojila minulý rok. Česko o víkendu hlasovalo proti všem pěti návrhům Japonců, mezi kterými bylo například tajné hlasování, před jehož zavedením varovala organizace Greenpeace.
"Zavedení tajného hlasování by nejen zneprůhlednilo průběh schůze, ale také umožnilo velrybářským státům, zejména Japonsku, aby využily svou ekonomickou převahu a strhly některé státy na svou stranu. Tím by velrybáři mohli některá klíčová hlasování zvrátit ve svůj prospěch," řekl Marek Tomin, nezávislý konzultant Greenpeace.
Japonsko ztratilo také několik dalších hlasování, například o zrušení ochranného pásma v jižních oceánech nebo o tom, že by se komise neměla zabývat delfíny a malými druhy velryb. Tokiu se nepovedlo vyhrát ani hlasování o lovu velryb u japonských břehů tamními komunitami, stejně jak je tomu na Aljašce nebo na Sibiři.
Každý rok zabito na 300 tisíc kytovců
I přes moratorium lov velryb neustále probíhá. Podle dostupných údajů zabily především Japonsko a Norsko v minulém roce pro "vědecké účely" více než 2300 velryb. Ty ale nejsou jedinými kytovci, kteří rok co rok hynou v sítích rybářů.
Světový fond na ochranu přírody (WWF) a Společnost na ochranu mořských savců odhadují, že tímto způsobem každoročně hyne na 300 000 kytovců (velryb, sviňuch obyčejných nebo delfínů). K tomu je třeba přičíst ještě okolo 300 000 tuleňů.
Grémium mezinárodních právních odborníků před týdnem japonský lov "pro vědecké účely" označilo za protizákonný.
