Proces, ve kterém údajným atentátníkům hrozí trest doživotního vězení, má trvat tři až čtyři měsíce.
Čtyřiadvacetiletý Adel Yahya, osmadvacetiletý Hussain Osman, třiatřicetiletý Manfo Kwaku Asiedu, pětadvacetiletý Ramzi Mohammed, osmadvacetiletý Muktar Said Ibrahim a šestadvacetiletý Yassin Omar si dnes vyslechli obžalobu.
"Extremistické muslimské spiknutí"
Státní zástupce Nigel Sweeney označil obviněné za násilnické sebevrahy, kteří připravili vražedné útoky v rámci "extremistického muslimského spiknutí".
Všichni pocházejí z oblasti Londýna a tvrdí, že jsou nevinní.
Byt jednoho z obviněných v severním Londýně sloužil jako dílna pro výrobu bomb, které tvořily nádoby s výbušnou chemikálií a kovovými šrouby, cvoky a maticemi.
"Záměrem samozřejmě bylo zvýšit tříštivost při explozi bomby a maximalizovat možný počet smrtelných a dalších zranění v nejbližším okolí," řekl Sweeney před soudem s odvoláním na výsledky policejního vyšetřování.
Použitá chemikálie získala přezdívku "Satanova matka" a lze ji podle státního zástupce vyrobit z běžně dostupných produktů.
Čtyři neúspěšné atentáty z 21. července 2005 si nevyžádaly oběti, protože podomácku vyrobené nálože ukryté v batozích v dopravních prostředcích nevybuchly. Podle vyšetřovatelů selhaly podle všeho proto, že atentátníci udělali chybu při jejich výrobě.
Sedmý červenec se neopakoval
Nezdařené útoky však vyvolaly strach veřejnosti a jednu z největších pátracích akcí v dějinách země.
Uskutečnily se totiž krátce po podobných sebevražedných atentátech skupinky britských muslimů, které 7. července téhož roku zabily v londýnské městské dopravě kromě atentátníků 52 lidí a dalších 700 zranily.
Předseda soudu v jihovýchodním Londýně Adrian Fulford minulý týden řekl, že úkolem poroty bude odpovědět především na otázku, zda obvinění z vražedného spiknutí měli v úmyslu zabít a zranit lidi ve třech soupravách metra a jednom autobusu.
V případu je obviněno z napomáhání šestici obžalovaných a utajování informací dalších 11 osob, které mají být souzeny po skončení nynějšího procesu.
Podle místních komentátorů je radikalizace místních muslimských fundamentalistů výrazem jejich odporu vůči britské zahraniční politice, především vojenské angažovanosti Británie v Iráku a Afghánistánu.
