Maročan dostal za 11. září 15 let

man, Reuters
8. 1. 2007 20:24
Hamburk - Německý soud poslal Maročana Muníra Mutasádika do vězení. Připsal mu podíl na masové vraždě. Napomáhal atentátníkům z 11. září.
Mutasádik neprojevoval před soudem příliš emocí
Mutasádik neprojevoval před soudem příliš emocí | Foto: Reuters

Soud vyměřil v pondělí večer obžalovanému maximální výši trestu, a zcela tak vyhověl návrhu státního zástupce. Jde o zatím poslední kapitolu ve zdlouhavém Mutasádikově procesu.

Hamburský soud ho už v roce v roce 2003 poslal na patnáct let do vězení za podíl na vraždě tří tisíc lidí, když teroristé zaútočili 11. září na World Trade Center. Později nicméně tribunál vyhověl jeho odvolání a osvobodil ho.

Poté byl v dalším procesu odsouzen k šesti letům vězení za členství v teroristické organizaci, ale díky rozhodnutí Ústavního soudu vyšel znovu na svobodu v únoru loňského roku.

Jeho obhájci stavěli na tom, že dvaatřicetiletý Maročan - i přes přátelství s atentátníkem z 11. září Muhammadem Attou - nevěděl nic o plánech útoků a tudíž se na nich ani nijak nepodílel.

Zvrat v procesu

Soudce nejvyššího soudu Klaus Tolksdorf však loni v listopadu rozhodl, že Munír Mutasádik jednoznačně věděl, že jeho přátelé z Hamburku chystali teroristické útoky ve Spojených státech s pomocí unesených letadel.

Nařídil proto nový proces, v němž by měl být vynesen přísnější trest, což se také dnes stalo.

Právě hamburská buňka Al-Káidy připravila a zorganizovala útoky na newyorské Světové obchodní centrum a washingtonský Pentagon. Jak úzké vazby na ni Mutasádik měl a jak moc byl zapojen do příprav atentátů, bylo jádrem soudního procesu.

Mutasádik je jedním z mála, kterého se v souvislosti s přípravou teroristických útoků z 11. září 2001 podařilo dostat před soud.

Jediným právoplatně odsouzeným byl dosud Zacarias Moussaoui, který loni v USA dostal doživotní trest.

Z fotbalisty fundamentalistou

Obžaloba pracovala s argumentem, že Maročan se staral o bankovní konta tří z devatenácti atentátníků a měl přehled o stavech jejich účtů.

Jasné je pouze to, že nějaké kontakty s Al-Káidou měl. Navštívil Afghánistán v době, kdy tam vládlo hnutí Taliban a Usáma bin Ládin nerušeně "provozoval" své výcvikové tábory.

Hamburský soud vynáší svůj verdikt
Hamburský soud vynáší svůj verdikt | Foto: Reuters

Do Německa přišel poprvé v roce 1993 a začal se učit němčinu ve vestfálském Münsteru.

Podle všeho tehdy ještě nebyl islámským fundamentalistou. Hrál dobře fotbal a byl nejlepším střelcem místního amatérského týmu.

Jeho posun k radikalismu zřejmě nastal až v Hamburku, kde začal studovat a také navštěvovat mešitu al-Kuds, kde se scházeli muslimové názorově blízcí Bin Ládinovi.

Na hamburském letišti nicméně pracoval jako uklizeč a prošel i bezpečnostní prověrkou, takže se mohl pohybovat i v zavazadlových prostorách a v letadlech na startovací dráze.

Mutasádik má dvě děti s manželkou, která pochází z Běloruska. Tvrdí, že je nevinný a z Německa se chce vrátit domů do Maroka.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Maďarský parlament přijal zákon posilující kontrolu nad kulturou

Maďarský parlament ve středu přes odpor opozice schválil kontroverzní zákon, který posiluje vládní kontrolu nad kulturou. V pondělí proti chystanému právnímu předpisu demonstrovalo v centru Budapešti několik tisíc lidí a protestní internetová petice získala kolem 50.000 podpisů, napsala agentura DPA.

Zákon počítá se vznikem Národní kulturní rady, která by měla vládě umožnit "strategicky řídit sektor kultury". Kromě toho při jmenování ředitelů městských divadel a dalších institucí dotovaných státem musí být zajištěn souhlas ministra kultury. Dosud o tom, kdo řídí divadla, rozhodovaly městské úřady samostatně.

Část opozičních zákonodárců při hlasování na znamení nesouhlasu vstala a dala si před obličej černé divadelní masky. Informoval o tom portál 444.hu na základě videa, které na facebooku zveřejnil liberální poslanec Tordai Bence.

Zdroj: ČTK
Další zprávy