Vyplývá to z dokumentů, které Londýn po letech zveřejnil.
Britská vláda zvažovala možnost, že by uskutečnila jaderný úder proti Číně, v roce 1961. A to v případě, že by režim komunistického vůdce Mao Ce-tunga zaútočil na britskou kolonii Hongkong.
Atomový úder byl považován za jedinou reálnou alternativu ke ztrátě území v případě čínského útoku, kterým rudá Čína tenkrát hrozila.
Nejvyšší britští politici tehdy debatovali o možnostech, jak Peking přesvědčit, aby nezaútočil. Jaderný úder považovali za prostředek, který odradí Mao Ce-tunga.Většinu bomb i jejich nosičů použitých proti Číně měli poskytnout Američané.
Kolonie Hongkong, ležící na jihovýchodě Číny, byla zranitelná. Veškeré dodávky vody a většina potravin se dovážela z Číny a mohly být tudíž okamžitě přerušeny.
Tehdejší ministr zahraničí Alec Douglas-Home napsal šéfovi resortu obrany Haroldu Watkinsonovi a premiéru Macmillanovi doporučení, jak zpracovat Američany.
"Je nutné, aby Američanům bylo zcela jasné, že pouze konvenčními prostředky nelze Hongkong hájit, a že v případě čínského útoku představují jaderné údery jedinou alternativu vůči možnosti Hongkong ztratit," cituje z dopisu agentura AFP.
"Naším cílem musí být přimět Číňany věřit, že útok na Hongkong by vyvolal americký atomový protiúder," psal zase Watkinson.
Britští diplomaté měli Američany přesvědčit, že případný jaderný útok by měla vést společně letectva obou anglosaských zemí.
Mao Ce-tung však od hrozeb později ustoupil a napětí se zmírnilo. První pokusný výbuch atomové bomby Čína provedla až v roce 1964.
Ostrov Hongkong byl britskou kolonií od roku 1842, další části čínského území si Spojené království pronajalo v roce 1898 na 99 let.
V roce 1984 Peking a Londýn podepsaly dohodu o předání Hongkongu do čínských rukou s tím, že v kolonii zůstane zachován "kapitalistický systém." K předání došlo podle plánu v roce 1997.
Hongkong má dnes status zvláštního administrativního území a v jeho čele stojí hlavní tajemník výkonné rady, schvalovaný Pekingem.
