Karlsruhe - Ústavní soudci v Německu v úterý rozhodli, že Lisabonská smlouva není v rozporu s tamní ústavou. Aby však mohl být dokument schválen, bude nutné posílit pravomoci německého parlamentu.
"Ústava říká Lisabonu 'ano', ale zároveň je na národní úrovni potřeba posílit pravomoci parlamentu," citovala z rozkladu soudu německá stanice Deutsche Welle.
"Soud pevně věří, že tato poslední překážka k dokončení ratifikace dokumentu bude brzy odstraněna," dodali ve svém výroku soudci.
Verdikt soudu v praxi znamená, že ratifikační proces bude výrazně zbrzděn. Poslanci Bundestagu se již nechali slyšet, že by potřebné legislativní změny k posílení pravomocí parlamentu rádi stihli do podzimních voleb. Vzhledem k nastávajícím letním prázdninám to však bude znamenat závod s časem.
Obě komory pro
Reformní listinu v loňském roce schválily obě parlamentní komory a smlouva čeká na podpis prezidenta Horsta Köhlera.
Stížnost na neústavnost unijního reformního dokumentu podali například poslanci Levice (Die Linke) v Bundestagu, někdejší šéf koncernu Thyssen Dieter Spethmann, politik bavorské CSU Peter Gauweiler nebo Franz Ludwig Schenk Graf von Stauffenberg, syn strůjce atentátu na Hitlera.
Ke stoupencům eurosmlouvy patří například ministr vnitra Wolfgang Schaeuble z konzervativní strany CDU), který má za to, že Lisabon německou ústavu naopak chrání, ne nabourává, jak tvrdí oponenti. Schaeuble argumentuje tím, že ústavní prembule z roku 1949 konstatuje, že Německo "chce být rovným členem unifikované Evropy".
Nejisté zítřky
Budoucnost Lisabonské smlouvy je nadále nejistá. Kromě Německa smlouvu doposud neratifikovalo Polsko, Česko a Irsko, kde o smlouvě budou rozhodovat irští občané v druhém kole referenda v pátek 2. října.
V Polsku a Česku smlouva čeká na podpis prezidentů. Zatímco polská hlava státu Lech Kaczyński se nechal slyšet, že unijní pakt podepíše až podle toho, jak dopadne irské referendum, Václav Klaus otevřeně prohlásil, že "chce být až tím posledním v Evropě, který zveřejní své rozhodnutí, jak se smlouvou naloží".
