Lídři EU jednali o sociálních tématech, přeli se o rovnoprávnost, kvóty i gender

ČTK ČTK
Aktualizováno 7. 5. 2021 22:52
Debatu o tom, jak může Evropská unie lépe dbát na sociální otázky v době hospodářské krize vyvolané pandemií, měli v pátek na programu prezidenti a premiéři členských zemí evropského bloku. Během sociálního summitu v portugalském Portu rokovali o tématech, jako je podpora zaměstnanosti, minimální mzda či platová rovnost mezi muži a ženami, na něž mají mnohdy rozdílné názory.
S genderovou rovnoprávností a přístupem k sexuálním menšinám má problém především maďarský premiér Viktor Orbán.
S genderovou rovnoprávností a přístupem k sexuálním menšinám má problém především maďarský premiér Viktor Orbán. | Foto: Reuters

Podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové musí země EU brát ohled na sociální otázky při rozdělování peněz z mimořádného fondu obnovy.

"Chceme se přiblížit k plné zaměstnanosti, chceme, aby více Evropanů mělo přístup k dovednostem, které potřebují. A chceme, aby všichni Evropané měli rovné příležitosti v ekonomice, která bude více digitální a udržitelná," prohlásila po jednání šéfka unijní exekutivy. Fond o celkovém objemu 750 miliard eur (19,5 bilionu korun) by podle ní měl přispět například k tomu, aby se země postaraly o lidi ohrožené ztrátou práce či chudobou. Důležité podle ní bude i podpořit rekvalifikace a tvorbu nových pracovních míst v rámci přechodu ke klimaticky šetrné a digitální ekonomice.

Komise stanovila několik orientačních cílů, k nimž se přihlásili účastníci summitu, mezi nimiž byli vedle politiků zástupci zaměstnanců, firem či organizací. EU by měla podle nich usilovat o to, aby se zaměstnanost přiblížila 78 procentům místo přibližně 73 z předpandemického roku 2019. Počet lidí ohrožených chudobou či sociálním vyloučením by měl zároveň klesnout o 15 milionů, z toho o pět milionů mezi dětmi.

Představitelé členských zemí by podle představ portugalského předsednictví a šéfa Evropské rady Charlese Michela měli v návaznosti na debatu během sobotního druhého dne summitu podpořit společné prohlášení hovořící o aktivnější roli celé EU v sociálních otázkách. Cílem má být převedení do praxe takzvaného evropského pilíře sociálních práv. Soubor 20 principů, na nichž se lídři EU shodli při předchozím sociálním summitu před čtyřmi lety ve Švédsku, je zatím pouze na papíře a řada zemí se jím neřídí.

Státníci jsou však opatrní v podpoře konkrétních plánů a formulace v navrhovaném textu jsou tak spíše obecné. Země jsou názorově rozděleny například v pohledu na společné parametry minimální mzdy či na povinné kvóty pro zastoupení žen ve vedení velkých firem.

"Nemyslím si, že jeden systém může sedět všem," prohlásil například při příchodu na jednání maďarský premiér Viktor Orbán. Právě jeho země spolu s Polskem odmítla v chystaném společném prohlášení lídrů formulaci o "genderové rovnoprávnosti" v sociálních otázkách, která má podporu zvláště států západní a severní Evropy. Konzervativní vlády ve Varšavě a v Budapešti jsou s Bruselem v dlouhodobém sporu mimo jiné o roli rodiny a přístup k sexuálním menšinám. Orbán novinářům řekl, že zmíněný výraz je "motivován ideologicky" a že je ochoten hovořit pouze o rovnoprávnosti mužů a žen.

O návrhu společného textu se zatím stále vyjednává a lídři by jej měli přijmout až v sobotu během druhého dne summitu. Jeho pracovní verze počítá s tím, že EU se místo ochrany pracovních míst před dopady pandemie zaměří na vytváření nových pracovních pozic. V hodnocení hospodářské a sociální vyspělosti by už neměl za jediné měřítko sloužit hrubý domácí produkt (HDP), říká rovněž navrhovaný text.

"Jsme všichni zajedno v tom, že potřebujeme důstojné mzdy a pracovní podmínky," prohlásil švédský premiér Stefan Löfven. Právě jeho země patří spolu s Dánskem k hlavním odpůrcům společných pravidel pro zavedení minimálních mezd, o nichž EU v současnosti vyjednává. Diplomaté očekávají, že podobná kontroverzní témata summit příliš kupředu neposune.

Babiš: Rekvalifikace ať dělají zaměstnavatelé

Rekvalifikace by měla být v rukou zaměstnavatelů. Stát by jim na to měl poskytnout peníze a firmy by se měly zavázat, že lidi, kteří se rekvalifikují, zaměstnají na delší dobu. Po pátečním jednání prezidentů a premiérů zemí Evropské unie o sociálních tématech to řekl český premiér Andrej Babiš.

"Zastávám názor, že jednoduše to musí být v rukou zaměstnavatelů. Není možné, abychom rekvalifikovali nezaměstnané, kteří zůstávají nezaměstnanými. To je nesmysl," uvedl Babiš. "Jsem přesvědčen, že firmy mají rekvalifikovat. Stát jim má dát peníze a firmy se musí zavázat, že lidi, kteří se rekvalifikují, zaměstnají na delší dobu. Pokud to neudělají, tak peníze musí vrátit," doplnil.

Stát podle ministerského předsedy musí nabídnout podnikatelům a zaměstnavatelům pracovní sílu, kterou požadují, ne si to nalinkovat podle sebe. Proto školy musí produkovat absolventy, kteří mají už v rámci vzdělávání propojení s praxí, poznamenal Babiš.

Lídři zemí EU se podle něj shodli na tom, že Evropa musí hlavně zabezpečit pro obyvatele důstojnou práci a důstojné pracovní podmínky. Babiš také uvedl, že je problémem, že v Česku jsou na trhu práce nabídky, které nejsou obsazovány nezaměstnanými Čechy, a musí je tedy obsazovat cizinci.

"Začíná to od našeho školství, že naše školy a vzdělávací systém by už u dětí měl identifikovat, jaký mají talent, nadání. (…) Mělo by být větší propojení mezi vzdělaností a praxí, aby když skončí školu, měly pocit, že v zaměstnání můžou něco aplikovat z toho, co se naučily, což se moc neděje," dodal Babiš.

Jednotlivé členské státy mají podle Babiše absolutně rozdílné pozice a podmínky. Hlavním zájmem celé Evropy je ale nízká nezaměstnanost a dobré podmínky pro mladé lidi, poznamenal.

 

Právě se děje

před 22 minutami

ČEZ plánuje do roku 2030 investovat do modernizace tepláren 30 až 40 miliard Kč

Energetická společnost ČEZ plánuje do roku 2030 investovat do modernizace a transformace svých teplárenských lokalit na nová paliva 30 až 40 miliard korun. Největší část půjde do lokality Mělník. Místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani na úterní konferenci Institutu pro veřejnou diskusi o budoucnosti českého teplárenství uvedl, že celkové investiční výdaje v Mělníku mohou od letoška do roku 2030 dosáhnout na 20 až 30 miliard korun.

"Lokalita Mělník dodává teplo pro Prahu, je největší a představuje tedy největší část investic. Do transformace ostatních teplárenských lokalit ČEZ na šetrnější zdroje předpokládáme investovat do deseti miliard korun celkem," řekl mluvčí ČEZ Roman Gazdík. Další teplárny má polostátní energetická společnost v Trmicích, Dětmarovicích, Hodoníně, Poříčí, Dvoře Králové nebo Jindřichově Hradci.

Zdroj: ČTK
Další zprávy