Štrasburk - Evropský parlament (EP) pozastavil platnost svého pondělního rozhodnutí, kterým uznal euroskeptickou stranu Libertas.eu za panevropskou politickou stranu s nárokem na eurodotace. Vynořily se totiž pochybnosti, zda toto nové politické uskupení splňuje potřebná kritéria.
Stranu založenou irským podnikatelem a známým odpůrcem Lisabonské smlouvy Declanem Ganleyem zařadil europarlament na seznam celoevropsky činných politických subjektů v pondělí 2. února, čímž jí automaticky vznikl nárok na čerpání evropských peněz ve výši 200 000 euro.
Hned v úterý se však estonský liberální politik Igor Gräzin ohradil proti tomu, že na seznamu zakládajících členů tohoto euroskepticky naladěného hnutí figuruje i jeho jméno.
"Nikdy jsem nepodepsal žádné dokumenty, které by žádaly EP o uznání politické strany Libertas, a veškerá tvrzení s tímto spojená jsou nepravdivá," napsal podle irského deníku Irish Times Gräzin v oficiálním prohlášení, adresovaném šéfovi EP.
To znamená, že Libertas.eu chybí jeden ze sedmi podpisů, které jsou třeba k tomu, aby mohla být Evropským parlamentem oficiálně uznána. Evropská pravidla k registraci nové politické strany vyžadují členství politiků minimálně z jedné čtvrtiny zemí evropské sedmadvacítky.
"Více Veritas, méně Libertas"
Neúspěch zaregistrovat Libertas.eu u EP potěšil hned několik europoslanců.
"Zdá se, že pan Ganley upadl hned na první překážce. Podle všeho se mu nepodařilo získat dostatečnou podporu, jak původně tvrdil," řekl serveru Euobserver.com britský europoslanec a člen evropských liberálů (ALDE) Andrew Duff, který jako první přišel s Gräzinovým prohlášením.
"Co Evropa opravdu potřebuje, je trochu více Veritas (latinsky pravda - pozn. red.) a mnohem méně Libertas," dodal škodolibě Duff.
Proti Gräzinovu tvrzení se strana Libertas.eu prudce ohradila prohlášením, že Gräzinův podpis "vlastní" a že se chystá zveřejnit ve středu 4. února všechny zakládající signatáře. Zatím tak však neučinila.
"Jsme přesvědčeni, že evropští liberálové (ALDE) na pana Gräzina vyvíjeli velký tlak, aby se své podpory Libertas zřekl," píše se v prohlášení Libertas.eu zaslaném EP. Podle nich je to "útok nejen na Gräzina, ale i na demokratické principy a svobodu slova."
Z ambicí Libertas.eu si však podle všeho mnoho proevropských politiků starosti nedělá.
"Existence Libertas.eu může u veřejnosti vyvolat zájem o evropské volby a donutit proevropské politiky k lepší prezentaci na veřejnosti a hájení zájmů EU a Lisabonské smlouvy," řekl serveru Euobserver britský liberál Graham Watson.
Proti proudu
Declan Ganley založil lobbyistickou platformu Libertas před irským referendem o Lisabonské smlouvě loni v létě. Do kampaně, kterou proti přijetí této reformní smlouvy vedl, investoval značnou sumu peněz. Po zamítnutí smlouvy v plebiscitu oznámil Ganley záměr zúčastnit se se svým hnutím příštích voleb do Evropského parlamentu a v prosinci svou novou evropskou stranu Libertas.eu oficiálně představil veřejnosti.
Declan Ganley podle svých slov nebrojí proti Evropské unii jako takové, ale pouze proti Lisabonské smlouvě. Přesto se stal terčem proevropských politických hlasů a do českých médií se dostal zejména v souvislosti s prezidentem Václavem Klausem, který se s Ganleym osobně setkal loni na podzim během své státní návštěvy Irska.
S Ganleyho Libertas.eu je ideově spojená i její česká verze Libertas.cz, založená europoslancem Vladimírem Železným a nedávno zaregistrovaná na ministerstvu vnitra. Mluvčí Libertas.cz Anita Kellyová ČTK v pondělí potvrdila, že "hnutí Libertas irského milionáře Declana Ganleyho uznává Libertas.cz europoslance Vladimíra Železného jako svou pobočku a nepovažuje ji za rivala."
Nejistota oficiální existence Libertas.eu se týká i české Libertas.cz. Ta si podle agentury ČTK dělala naději alespoň na část z peněz z evropské dotace, která by uznáním EP Libertas.eu připadla.
