Londýn - Kouzlo osobnosti nebo naplnění dávného pořekadla, podle kterého když se dva perou, třetí se směje? Stačilo, aby předseda britských liberálních demokratů Nick Clegg minulý čtvrtek zabodoval v ostře sledované televizní debatě a tamní předvolební kampaň dostala rázem nový rozměr.
Podle posledního průzkumu nedělníku Mail on Sunday přeskočili totiž liberálové nejenom vládní labouristy, nýbrž také opoziční Konzervativní stranu, která se už už viděla být vítězem voleb. Hlas by jim dalo 32 procent dotazovaných, o jedno procento více než konzervativcům. Labouristy by podpořilo 28 procent respondentů.
Podobný výsledek přinesl průzkum uveřejněný v deníku The Sun.
"Chci být příštím premiérem," oznámil dnes Clegg na tiskové konferenci ve velšské metropoli Cardiffu. Ve Walesu se liberální demokraté snaží získat většinu ze čtyřiceti křesel, která jsou tam k dispozici.
Úskalí většinového systému
To, že liberálové mohou při volbách do Dolní Sněmovny zaznamenat nejvyšší procentuální zisk ovšem ještě neznamená, že volby vyhrají.
Rozložení sil v jednotlivých volebních okrscích dává při vcelku vyrovnaném výsledku hlasování největší šance labouristům. Ti mají totiž v případě, že konzervativci nezískají alespoň sedmatřicet procent hlasů velkou naději vyhrát znovu v řadě okrsků, v nichž byl v minulých volbách výsledek velmi těsný.
Taková jsou alespoň úskalí většinového volebního systému, ve kterém křeslo v Dolní sněmovně získá ten, kdo v daném okrsku získá největší voličskou podporu, bez ohledu na celonárodní výsledek strany, za níž kandiduje.
Konzervativcům může navíc hlasy odebrat euroskeptická Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP) a nacionalistická Britská národní strana.
"Nedokážu předpovědět, co se stane," citovala Clegga agentura Reuters. "Vím jen, že někdejší neměnné jistoty, stará schémata a rutinní zákonitosti již neplatí."
Před čtvrtečním televizním kláním měla jeho strana ve všech průzkumech stabilní podporu okolo dvaceti procent.
Libra okamžitě oslabila
Výsledky průzkumů se okamžitě odrazily na poklesu kurzu britské libry. Finanční trhy se totiž obávají, že po volbách bude několik měsíců trvat, než se trojice hlavních politických sil v zemi sjednotí na podobě koaličního kabinetu, namísto toho, aby se rychle věnovala opatřením na snížení rozpočtového deficitu.
Ten nyní činí jedenáct procent hrubého domácího produktu.
Liberálové sice labouristy v předvolebním boji nešetřili o nic méně než konzervativci. Co se ale týče volebního programu mají přece jen více styčných bodů s Labour Party.
Vůdce Konzervativní strany David Cameron, který se ještě v prosinci mohl těšit z pohodlného šestnáctiprocentního náskoku před labouristy, si je nebezpečí toho, že by mu vítězství mohlo uniknout mezi prsty, dobře vědom.
A spustil proto na liberální demokraty palbu ze zbraní všech kalibrů.
"Máme velký problém s rozpočtovým deficitem. Musíme začít škrtat a ukončit plýtvání finančními prostředky. Dospějeme k tomu díky nějakému fušerskému rozhodnutí ve volbách? Nikdy. Toho dosáhneme pouze, když budeme mít konzervativní vládu schopnou jednoznačných rozhodnutí!" hřímal na předvolebním mítinku v Londýně.
O tom, kolik ze 650 křesel jeho spolustranící 6. května získají, se rozhodne v příštích čtrnácti dnech. A v těch mohou liberálové ještě posílit.
