Boston - Více než třetina nemocných AIDS v subsaharské Africe, kteří se podrobují léčbě, buď umírá, nebo svou léčbu v průběhu dvou let přerušuje. Informovala o tom britská BBC s odvoláním na studii Bostonské lékařské univerzity.
Do nemocnic je daleko
Mnoho pacientů totiž začíná brát léky, když už je pozdě, pro jiné je nepraktické cestovat do vzdálených klinik.
Výzkumníci sledovali léčbu pomocí antiretrovirálních léků (ARV) ve třinácti subsaharských státech. Tento typ léků nedokáže nemoc vyléčit, ale zpomaluje její postup.
Jedním z problémů, kterým pacienti čelí je dle studie malá dostupnost nemocničních zařízení.
"Musíte investovat hodně svého času, pokud chcete léky brát. Takže pokud bydlíte osm kilometrů od nejbližší kliniky, musíte tam jít jednou za měsíc. Nemáte-li k dispozici žádný dopravní prostředek, zabere vám to dost času," říká doktor Christopher Gill z Bostonské univerzity.
"Jestli se cítíte dobře a máte starosti s jinými věcmi: obstaráváním jídla, chcete najít práci nebo si ji udržet, můžete být zdáním dobrého zdravotního stavu svedeni k tomu vidět léčbu jako prioritu druhého řádu," vysvětluje.
Nevzdělanost a stigma
Podle Rolanda Gomoly Lenyi za nevalným úspěchem léčby stojí chudoba, nedostatek vzdělání i sociální stigmata.
"Pokud lidé pořádně nevědí, jak léky brát, někteří pacienti léčbu přeruší a pak si vytvoří určitý odpor se k léčbě zase vrátit," řekl ředitele Asociace pacientů Aids v Keni. "Jsou také případy lidí, kteří trpí sociálním stigmatem. Při některých typech práce jim není umožněno s sebou ARV nosit a nemohou je tak brát."
Úspěšnost programů léčby je v jednotlivých zemí velmi rozdílná. V jednom programu v Jihoafrickém republice ARV bere 85 procent pacientů, kteří se začali léčit před dvěma lety. U jiného programu v Ugandě je to však pouhých 46 procent.
