Bern - Evropská sonda Rosetta objevila na kometě 67P Čurjumov-Gerasimenko molekulární kyslík.
Nečekaný objev může podle vědců zpochybnit některé teorie o vzniku vesmíru. Kyslík je totiž pravděpodobně starší než naše Slunce.
Molekul kyslíku je v oblaku plynu, který kometu obaluje, tak hodně, že musely nejspíše existovat už při vzniku komety.
K překvapení vědců je to čtvrtý nejčastější plyn po vodní páře, oxidu uhelnatém a oxidu uhličitém. V minulosti vědci molekulární kyslík objevili například na ledových měsících Jupiteru a Saturnu. Jeho přítomnost na kometách však dosud vylučovali.
Doposud měli vědci za to, že kyslík by měl při procesu vzniku planet reagovat s okolními prvky. Výsledky několikaměsíčního zkoumání, které byly publikovány v časopisu Nature, však nabourávají dosavadní představy o vzniku naší sluneční soustavy.
Kyslík totiž reaguje velmi snadno a rychle, a častěji proto vytváří sloučeniny, než aby zůstával ve své jedinečné formě. Výzkumníci proto předpokládají, že kyslík musel být velmi rychle zmražen a uvězněn ve shluku materiálu ještě úplně na počátku vzniku sluneční soustavy.
Většina teorií o vzniku sluneční soustavy počítá s procesem, který by zmrazený kyslík rozehřál. Nový objev toto nyní rozvrací. Sluneční soustava mohla vzniknout mnohem poklidnější cestou.
"Nikdy bychom si nepomysleli, že kyslík může 'přežít' miliardy let, aniž by se spojil s jinými prvky," uvedla Kathrin Altweggová z bernského vědeckého týmu. Pravděpodobné podle ní je, že kyslík ještě před vznikem sluneční soustavy zamrzl v jádru komety.
"Možnost, že by kyslík mohl patřit k prapůvodním látkám, otřese jistě hned několika teoretickými modely o vzniku sluneční soustavy," dodala Altweggová.
Mise Rosetta patří mezi nejambicióznější projekty Evropské vesmírné agentury (ESA). Loni v listopadu vypustila po desetileté pouti vesmírem na kometu průzkumného robota Philae, který měl především poodhalit tajemství vzniku sluneční soustavy před 4,6 miliardy let.
