Nikósie - Ztráty, které utrpí majitelé kont na Kypru, budou zřejmě podstatně vyšší, než se čekalo.

Ti, kteří měli účet v kyperské bance Laiki a na něm více než 100 000 eur (2,6 milionu korun), přijdou podle ministra financí Michalise Sarrise až o 80 procent vkladů.

Sarris to uvedl v rozhovoru pro kyperskou televizi RIK.

Kypr šokovala i další informace: Přestože byla konta zmrazená, z krizí zasažených bank zjevně odtekly obrovské částky do ciziny.

Množí se indicie, že brzy ráno 16. března - těsně před schválením záchranného balíku eurozónou - z kont v Bank of Cyprus a už zmiňované bance Laiki zmizela "spousta" (tímto slovem popisuje převedenou částku bez bližších detailů kyperský tisk, pozn. red.) peněz.

A že tahle "spousta" nešla jen na humanitární pomoc, což je jeden z mála povolených bankovních převodů. Podezření padá mimo jiné na kyperské vysoké státní úředníky.

Právě tato výjimka vytvořila skulinu pro zneužití. Mnozí kritici se rovněž zlobí, že centrální banka umožnila jakési "zvláštní platby", jejichž definici však nikdo náležitě nevysvětlil.

Parlament: Chceme znát jména

Do věci už se vložil kyperský parlament. Podle deníku Spiegel Online vyzval centrální banku země, aby mu dodala jmenný seznam těch, kteří ze soukromých bank na Kypru těsně před jejich uzavřením převedli větší částky na účty do ciziny.

Podle řecké televizní stanice Mega Channel už seznam má k dispozici předseda kyperského parlamentu Jannakis Omiru.

Centrální banka se brání tím, že přes zmrazení kont nebylo možné zabránit všem transakcím. Velké množství peněz bylo vybráno například v zámoří.

Bohatí podnikatelé a lidé, kteří mají kontakty za oceánem, si tak mohli peníze převést na zahraniční konta, zatímco drobní střadatelé se ke svým penězům předchozí téměř dva týdny nemohli dostat a podniky nemohly platit svým dodavatelům, uvádí Der Spiegel.

Pokud se úniky peněz potvrdí, ve funkci zřejmě skončí šéf kyperské centrální banky Panicos Demetriades. Právě Demetriades Kypřanům slíbil, že se ke svým penězům v zamčených bankovních domech dostanou už v úterý. Nebyla to pravda.

Přísná pravidla proti odtoku kapitálu

Kyperská centrální banka ve středu potvrdila, že komerční banky se na Kypru po 12 dnech ve čtvrtek znovu otevřou. Současně s tím začne platit nový režim kontroly pohybu kapitálu.

Už teď se Kypřané zlobí, že se drobní střadatelé dostanou jen k mizivé části svých úspor (počínaje zítřkem budou smět vybrat 300 eur denně). Podle zatím nepotvrzených zpráv také vláda významně omezí platební styk.

Zahraniční převody nebo platby kyperskou kreditní kartou v zahraničí mají být možné jen do částky 5000 eur (zhruba 129 000 korun). Na zahraniční cesty si budou Kypřané moct vzít v hotovosti nanejvýš 3000 eur.

Návrh prý dále počítá s tím, že nebude možné předčasně vybrat peníze z termínovaných vkladů. Dovozci nebudou smět posílat peníze do zahraničí, pokud neprokážou, že platí za importované zboží.

Podle zatím neoficiálních informací si budou Kypřané smět na cesty do ciziny brát v hotovosti nanejvýš 3000 eur.

Kyperské ministerstvo financí chce podle DPA těmito opatřeními zabránit odtoku kapitálu po chystaném čtvrtečním otevření bank. Plán je údajně založen na návrzích centrální banky. Ta už prý o krocích informovala šéfy kyperských komerčních bank.

Obavy z chaosu

Mluvčí centrální banky oznámila, že banky se ve čtvrtek otevřou v poledne místního času (11:00 SEČ) a otevřeny zůstanou do 18:00 (17:00 SEČ), informovala agentura Reuters.

Panují obavy, že v ulicích kyperských měst a vesnic pak vypukne chaos. Na Kypr mezitím dorazilo v kontejnerech pět miliard eur, které poskytla Evropská centrální banka. Nyní mají být distribuovány do jednotlivých bankovních poboček.

Už ve středu ráno se po týdnu a půl znovu otevřely bývalé pobočky kyperských bank v Řecku a hned se u nich začaly tvořit fronty. Za tyto vklady přitom už ručí řecká banka Piraeus, a úspory tak nemají být v ohrožení.

Kyperská krize vyvolává nervozitu v celé eurozóně. Euro, které od pondělí oslabuje, dnes kleslo vůči dolaru na nové minimum za poslední čtyři měsíce. Zřejmě i vlivem kyperské krize dnes znovu oslabily západoevropské akciové trhy.

Podle ratingové agentury Moody's eurozóna přeceňuje svou schopnost udržet dluhovou krizi na Kypru pod kontrolou a zabránit jejímu rozšíření do dalších zemí.

Lucembursko, které má ještě vyšší podíl bankovního sektoru na ekonomice než Kypr, dnes odmítlo výzvy, aby i ono své rozsáhlé bankovnictví omezilo, a poukázalo na dobrou kondici svých veřejných financí.

Muž v ohrožení

Panicos Demetriades původně chtěl, aby se počátkem týdne otevřely alespoň menší ústavy, když už ty velké - banka Laiki a Bank of Cyprus - musejí zůstat pod zámkem.

Jeho slib ale vzbudil obrovské vášně. Malé banky se bály, že je klienti okamžitě vezmou útokem, nebudou-li se moci dostat k úsporám v bankách velkých.

Kyperský ministr financí Sarris. | Foto: Reuters

Navíc se ukázalo, že Demetriades nápad vůbec nekonzultoval s tamní vládou.

Zda šéf národní banky skutečně dopustil podezřelý masivní odliv peněz do zahraničí, nařídil vyšetřit šéf kyperského parlamentu Giannakis Omirou.

Krom toho specialisté zkoumají, jestli některá konta nezůstala i po zmrazení přeci jen otevřená. 

Kdo poslal peníze do ciziny?

Na podezřelé převody ze dvou největších kyperských bank Kypřany upozornila Evropská centrální banka ve Frankfurtu. Banky prý najednou požadovaly mnohem víc peněz, než kolik si z bankomatů vybírali jejich zákazníci.

Peníze mohli do ciziny poslat například úředníci a politici, kteří o chystaném rozhodnutí zavřít banky věděli předem.

S obřími ztrátami musejí naopak počítat Rusové. Podle ratingové agentury Moody's jim patří až 40 procent vkladů na ostrově. Má se údajně jednat asi o 25 miliard eur.

O nejvíc peněz přijdou právě klienti banky Laiki. Tu čeká v dnešní podobě zánik s tím, že její zdravá aktiva, část dluhů a povinně pojištěné vklady do 100 000 eur převezme největší komerční finanční dům Bank of Cyprus.

I tam ale dojde u vysokých vkladů ke škrtům. Jen se zatím neví, jak budou velké.