Při vlně veder z konce června byla v Gallargues-le-Montueux v regionu Provence zaznamenána nejvyšší teplota v historii měření 45,9 stupňů. Je to o téměř dva stupně více než dosavadní maximum z roku 2003. Další rekordy pak padaly i ve Španělsku, Švýcarsku, Rakousku, Německu a Česku.
"Změny klimatu již nejsou abstraktní nárůst globální teploty, ale rozdíl, který cítíte, když vyjdete ven během vedra," řekl podle agentury Reuters Geert Jan van Oldenborgh, výzkumník z Nizozemského královského meteorologického institutu a současně jeden z autorů studie vypracované vědeckou skupinou World Weather Attribution (WWA).
"Pozorování ukazuje, že … podobně časté vlny veder by byly zřejmě o čtyři stupně nižší než před sto lety," uvádí studie. "Zažili jsme vedra, jejichž intenzita se v polovině století může stát normou," řekl klimatolog z francouzského institutu CNRS Robert Vautard.
Klimatologové dlouhodobě tvrdí, že oteplování zemského povrchu způsobené převážně vypouštěním emisí kysličníku uhličitého z fosilních paliv do ovzduší způsobí, že klimatické jevy budou extrémnější a že tyto extrémy - jako jsou bouře, sucha či záplavy - budou častější.
Meteorologové uvádějí, že oslabování takzvaného tryskového proudění ve vysokých výškách atmosféry nad Evropou způsobuje, že se pomaleji mění počasí, což v důsledku vede k nárůstu teplot.
Světová meteorologická organizace v pátek vydala prohlášení, že rok 2019 má nakročeno k tomu stát se jedním z nejteplejších roků vůbec a že období 2015-2019 bude nejteplejším zaznamenaným pětiletím v historii měření. Uvedla také, že vlna veder byla "zcela v souladu" s extrémy spojenými s důsledky vypouštění skleníkových plynů.
