Původně se mělo hlasovat do 15:30 SELČ, při třetím prodloužení byl konec hlasování podle agentury AFP zatím stanoven na 19:30 SELČ (22:00 místního času).
Íránci dnes rozhodují mezi šesti kandidáty o nástupci Mahmúda Ahmadínežáda, který zemi vedl osm let. Kandidáti už vyzvali své stoupence ke klidu při čekání na vyhlášení výsledků, které mají být oznámeny v sobotu ráno.
Hlas může odevzdat přes 50 milionů Íránců ve více než 60 000 volebních místnostech. Před některými z nich se od rána tvořily fronty. Četní voliči stále čekají před několika hlasovacími místnostmi v Teheránu, které navštívila AFP.
Ministerstvo vnitra ve večerním prohlášení upřesnilo, že ve městech, v nichž už nejsou ve volebních místnostech přítomni voliči, "může provinční guvernér nařídit zahájit sčítání hlasů".
Podle Zafara Alího Baratlúa, který je odpovědný za volby v provincii Teherán, dosáhne volební účast v daném regionu přinejmenším 70 procent, uvedla agentura Fars. Vysokou účast hlásili i různí místní činitelé v dalších provinciích.
V minulých prezidentských volbách v roce 2009 činila volební účast bezprecedentních 85 procent.
Kdo bude volen? Rozhodne duchovní vůdce
V teheránské mešitě volil brzo ráno duchovní vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí. Vyzval Íránce, aby přišli k urnám, zamítl kritiku, podle níž je o prezidentovi rozhodnuto předem, a odmítl také výhrady USA.
"Slyšel jsem, že někdo v americké národní bezpečnostní radě tvrdil, že USA íránské volby neuznávají. To je nám naprosto jedno," prohlásil. Podle ústavy je to právě duchovní vůdce, kdo rozhoduje o zásadních otázkách íránské politiky a může volby ovlivnit výběrem kandidátů, který dělá sbor právních znalců, z nichž mnohé sám jmenuje.
Mezi kandidáty je pět konzervativců a umírněný politik Hasan Rúhání, který v minulosti vyjednával se Západem o jaderném programu. "Přišel jsem skoncovat s extremismem a když vidím, že ze mne a mého hlasu tito extremisté mají strach, jsem tomu rád. Znamená to, že s pomocí národa můžeme v Íránu prosadit náležité islámské chování," řekl Rúhání, když odevzdal hlas.
Hlavními konzervativními kandidáty jsou teheránský starosta Mohammad Báker Kálíbáf a nynější vyjednávač v jaderných otázkách Saíd Džalílí.
Na volby nedohlížejí zahraniční pozorovatelé a ochránci lidských práv považují systém za málo spravedlivý. Podle stanice BBC úřady předem uzavřely redakce reformních novin a omezily přístup k internetu. BBC tvrdí, že íránské úřady vytvářely před volbami mimořádný tlak na rodiny zaměstnanců této stanice.
První předběžné výsledky by mohly být známy v sobotu. Pokud nikdo nezíská nadpoloviční počet hlasů, utkají se dva nejúspěšnější uchazeči z dnešního hlasování 21. června ve druhém kole.
Jak to bylo před čtyřmi lety
Žádné mítinky na náměstích, žádné napjaté očekávání, žádné sledované televizní diskuse. Páteční íránské prezidentské volby se málo podobají těm, které před čtyřmi lety vynesly podruhé do prezidentského úřadu Mahmúda Ahmadínežáda.
Protiizraelský a protizápadní bijec tehdy podle oficiálních výsledků zvítězil, ale způsob sčítání hlasů vzbudil velké pochybnosti a dodnes není jasné, zda jeho zisk 62 procent hlasů už v prvním kole nebyl upravený bez ohledu na skutečné výsledky.
Policie pak několik dní rozháněla mohutné demonstrace, ale letos něco takového sotva hrozí. Rada dohlížitelů, která rozhoduje o tom, kdo může kandidovat na prezidenta, připustila jen ty, kteří se těší důvěře nejvyššího duchovního vůdce země Alího Chameneího.
V íránském teokratickém systému má prezident velké slovo v ekonomice, ale malé v otázkách zahraniční politiky či justice. Právo veta má v poslední instanci duchovní vůdce Chameneí. Teokratický systém islámské republiky je nastaven tak, aby žádná zásadní změna neprošla bez jeho souhlasu.
Stoupenci reforem tak tentokrát nemají ve hře nikoho, pět z šesti kandidátů jsou stoupenci tvrdé linie, naprosto loajální Chameneímu. Jediným trochu odlišným politikem je bývalý íránský vyjednavač v rozhovorech o jaderném programu Hasan Ruhání.
Očekává se však, že prezidentem se stane někdo z vůdcových oblíbenců. Buď další jaderný vyjednavač se Západem Saíd Džalílí, nebo starosta Teheránu Muhammad Kálíbáf.
Džalílí je protizápadní jestřáb, jehož rétorika by zřejmě ještě překonala Ahmadínežádovu. Jako voják bojoval v irácko-íránské válce v 80. letech a přišel o část nohy.
Omezené pravomoci
Vzhledem k dominantnímu postavení vůdce, šíitských muslimských duchovních kolem něj a Islámských revolučních gard (elitní ozbrojené složky režimu, které čítají přes 100 tisíc skvěle vycvičených a vyzbrojených vojáků) ale ve skutečnosti osoba prezidenta nebude mít na podstatné věci vliv.
Teherán i přes tvrdé mezinárodní sankce zřejmě nezastaví jaderný program ani neukončí podporu syrskému režimu Bašára Asada v jeho boji s povstalci.
"Na straně režimu je patrná paranoia kvůli protestům, které se strhly v roce 2009. Chtějí tyto volby ustát, a tak dovolili kandidovat jen těm, kteří nebudou dělat problémy. Dřívější volby byly v Íránu svobodnější," řekl agentuře Reuters íránský novinář Humán Madž, který nyní žije v exilu.
Právo volit má padesát milionů Íránců, ale očekává se nízká účast. Mnozí z těch, kteří si přejí změny, tentokrát na rozdíl od roku 2009 hlasovat nebudou.
Chameneí vyzývá k účasti, aby USA, Izrael a "další nepřátelé" viděli íránskou odhodlanost jim čelit.
"Silná účast Íránců ve volbách zklame nepřítele, oslabí jeho tlak a zavede nás na lepší cestu," uvedl třiasedmdesátiletý vůdce, který je v čele země už čtyřiadvacet let i přes spekulace, že má rakovinu.
Tvrdé mezinárodní sankce, prosazené USA a Evropskou unií, ale obyčejným Íráncům výrazně zhoršily životní úroveň. Příjmy z prodeje ropy klesly během dvou let o polovinu, roste nezaměstnanost i inflace. Zatímco desetikilový pytel rýže stál ještě loni 250 tisíc rijálů, nyní už půl milionu (přibližně 800 korun).
Průměrná měsíční mzda se přitom pohybuje kolem dvou a půl milionu rijálů (necelých čtyř tisíc korun).
Sankce posilují režim?
Bývalý íránský prezident Abdolhasan Baní Sadr, který se s režimem rozešel a žije v Paříži, ale tvrdí, že sankce Západu nepomohou a nepovedou k tlaku obyvatel na vůdce, aby ustoupil, čímž by došlo ke zmírnění sankcí.
Krize podle něj naopak posílila Chameneího a tábor stoupenců tvrdé ruky.
Izrael, Spojené státy a Evropská unie Teherán podezřívají ze snahy vyrobit pod pláštíkem programu pro civilní účely atomovou bombu. Izraelci tvrdí, že Írán vyzbrojený atomovou pumou nepřipustí, a vyhrazují si právo zabránit tomu i silou.
Americká vláda tvrdí, že ohledně íránského jaderného programu jsou všechny možnosti otevřené, ačkoliv prezident Barack Obama nejeví známky toho, že by se chystal na Írán letecky zaútočit a jaderná zařízení zničit.
Dosavadní jednání ani iniciativy OSN k dohodě o jaderném programu nevedly. Naopak, Íránci odmítají zastavit obohacování uranu. Všech šest prezidentských kandidátů shodně uvedlo, že země se za žádných okolností práva na jadernou energii nevzdá.
