Ankara - Třináct tureckých vojáků a sedm kurdských separatistů zahynulo ve čtvrtek při jedné z nejkrvavějších srážek na kurdském jihovýchodě země za poslední tři roky.
Krátce poté vyhlásila střechová organizace kurdských skupin "demokratickou autonomii" kurdských oblastí. Obě události silně zvýšily napětí v zemi. Na jihovýchod byly vyslány elitní vojenské oddíly.
Incident se odehrál v hornaté oblasti nedaleko města Silvan v provincii Diyarbakir, kde vojenská hlídka padla do léčky bojovníků separatistické Strany kurdských pracujících (PKK). Podle tureckého generálního štábu povstalci zapálili hustý lesní porost, kde vojáci byli, a třináct vojáků uhořelo.
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan svolal po incidentu mimořádnou schůzi vlády. Ministr vnitra Idris Naim Şahin na pohřbu vojáků v Diyarbakiru řekl, že vládní síly odpoví povstalcům stejnou mincí.
Shromáždění, kde byla "autonomie" vyhlášena, se zúčastnilo 850 delegátů. Prokuratura v Diyarbakiru dnes zahájila v této věci vyšetřování a očekává se, že vznese obvinění proti desítkám kurdských politiků, poslanců a aktivistů.
Poslanec opoziční Lidové republikánské strany Akif Hamzaçelebi označil vyhlášení "autonomie" za "akt, která má vyvolat občanskou válku".
Povstalci nedávno předložili podmínky pro obnovení příměří, které bylo jednostranně vyhlášeno loni v srpnu. Požadují zastavení vojenských operací a uznání svého vězněného vůdce Abdullaha Ocalana za mluvčího hnutí pro otázky kurdské menšiny.
Ocalan v červnu předložil návrhy na ukončení konfliktu zahrnující autonomii pro jihovýchod země, vzdělávání v kurdštině a amnestii pro povstalce.
PKK bojuje za samostatnost kurdských regionů a četné země ji mají na seznamu teroristických organizací. Kurdské povstání si od svého počátku v roce 1984 už podle armádních zdrojů vyžádalo 45 tisíc mrtvých. Kurdové tvoří asi pětinu tureckého obyvatelstva.
