Istanbul - Slzný plyn a vodní děla v centru Istanbulu mělo ve středu vystřídat jednání u stolu. Turecký premiér Recep Erdogan má přijmout delegaci protestujících, kteří už dva týdny demonstrují na hlavním istanbulském náměstí Taksím a v některých dalších městech.
Erdogan se nakonec setkal se šestnáctičlennou delegací, ve které byli podle agentury Anatolia akademici, umělci a studenti. Hnutí Platforma Taksim, které organizuje protesty v Istanbulu,a ale uvedlo, že delegace nereprezentuje protestující.
Premiér označuje demonstranty za vandaly, kteří ničí tureckou ekonomiku. Odpůrci vidí v Erdoganovi politika, který v zemi potlačuje demokracii a umlčuje kritické hlasy.
O dramatické fotografie a televizní záběry v Istanbulu není nouze, ačkoliv počet demonstrantů postupně slábne. Co začalo jako protest proti plánu park zrušit a postavit poblíž obchodní centrum, přerostlo v hnutí, zaměřené proti stylu a vizi Recepa Erdogana. Čtyři lidé včetně jednoho policisty zemřeli, několik tisíc utrpělo větší či menší zranění.
Premiér rozhodně odmítá odstoupit. "Říkají, že premiér je hrubý. Ne, je pevný. Je mi líto. Tento premiér se nezmění," vzkázal Erdogan svérázným způsobem svým odpůrcům a těm, kteří proti němu demonstrují.
Politik, který dokázal vyhrát troje parlamentní volby za sebou a vládu vede už deset let, nemá rád kritiku, a tak dusí nejen tradiční média jako televize a deníky, ale také internet. A je zastáncem názoru, že islám by měl v turecké politice, veřejném životě a justici hrát větší roli.
Bitva o Taksim:
Na náměstí tak vyrazili hlavně ti, kterým tento trend vadí. Ti, kteří se obávají, že země směřuje k autoritářskému režimu, v němž bude navíc moci používat islám jako klacek proti svým odpůrcům.
"Někteří lidé mají pocit, že je ohrožena jejich svoboda a že vláda začíná zasahovat do sféry osobního života. To je podle mne hlavní hnací motor těch protestujících. Teď záleží na Erdoganovi, jak se zachová, zda trochu zařadí zpátečku," řekl Aktuálně.cz turkolog z Fakulty Blízkého východu na FF UK v Praze Petr Kučera.
Erdogan se dokázal zbavit silného mocenského konkurenta, kterým byla armáda. Vojenské špičky roky dohlížely na sekulární charakter republiky a tvrdě vystupovaly proti pokusům o islamizaci země.
Tím se otevřela cesta pro premiérovy plány posílit islám v Turecku. Nedávno například prosadil omezení prodeje alkoholu. Šokem pro řadu Turků byly procesy se dvěma muži obviněnými z hanobení islámu na sociální síti Twitter. To by ještě před několika lety bylo nemyslitelné.
"Erdogan je demokraticky zvoleným vůdcem. Ale je příliš neústupný a vyhrožuje lidem, kteří ho nepodporují. Vyvolal v této zemi kulturní válku. Je legitimním premiérem, ale nechová se liberálně a ani se nesnaží sjednocovat. Ze současných nepokojů by si měl odnést ponaučení a pokusit se naslouchat lidem, kteří s ním nesouhlasí," soudí známý turecký komentátor Mustafa Akyol v deníku Hürriyet.
I poslední průzkumy veřejného mínění ale ukazují, že většina Turků stojí za Erdoganem. V neposlední řadě obyvatelé venkova a sociálně konzervativnější část turecké populace.
Ekonomicky se totiž jeho kabinetům daří. Za poslední dekádu učinilo turecké hospodářství velký skok dopředu. Několik let rostlo kolem deseti procent a i loni - v době celoevropských problémů - zaznamenalo nárůst o 2,2 procenta. Výrazně se za Erdogana zvedl turecký export, inflace je nejnižší za padesát let.
Podle nové prognózy ministerstva financí letos ekonomika poroste o čtyři procenta.
I tato fakta hrají roli v tom, proč je Erdogan tak oblíbený. Pro ty, kteří ho nemají rádi, to ale argument není.
"Na ekonomiku se všechno nedá převést. Možná se lidem daří ekonomicky lépe, ale cíti se frustrováni tím, že se jim někdo snaží zasahovat do životního stylu a raději by část ekonomického úspěchu obětovali větší svobodě," říká turkolog Petr Kučera.
Turecké jaro se po vzoru arabského jara v Egyptě a Tunisku zřejmě konat nebude, ale mezi Turky se nebezpečně rozšiřuje propast v názorech na to, jak má jejich země fungovat a vypadat.
