Washington - Maorové, tedy původní obyvatelé Nového Zélandu, připluli do země možná až o tisíc let později, než se doposud někteří vědci domnívali.
Ve svém článku v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences o tom referuje paleoarcheologický tým z výzkumného ústavu v novozélandském Lincolnu.
Podařilo se mu totiž v pozůstatcích krysy ostrovní (rattus exulans) najít zbytky zrní, datované maximálně do roku 1280. Starší obilí se nikde nenašlo a krysa se zase na ostrov nemohla dostat sama.
"Proto nejstarší nález krysy ostrovní musí odpovídat i době příchodu prvních lidí," soudí vedoucí týmu Janet Wilmhurstová.
Nenápadná a mimořádně přizpůsobivá krysa přitom kontroverze způsobila již v roce 1996. Tehdy naopak vědci datovali její kosterní pozůstatky do třetího století po Kristu. Později tuto teorii potvrdila také pylová analýza a dendrologie.
Nová datace příchodu Maorů ve 13. století je nicméně průkaznější. Potvrzuje ji maorská genealogie i zánik některých rostlinných druhů, způsobený nástupem zemědělství a pastevectví.
Zařadit osídlení Nového Zélandu s jistotou na časovou osu je ovšem problematické; hmotné i písemné prameny chybí.
Maorská orální tradice líčí připlutí předků z bájné země Hawaiki na dlouhých lodích, báje ovšem pochopitelně s žádnou datací nepracuje.
