Krize sílí, Rusko poslalo do Kyrgystánu 650 parašutistů

Zahraničí Reuters Zahraničí, Reuters
13. 6. 2010 17:22
Největší etnické násilí ve střední Asii za posledních 20 let si vyžádalo přes sto obětí
Foto: Reuters

* Nepokoje stály život už 100 lidí, víc než tisíc jich je zraněno * Na 75 tisíc Uzbeků uprchlo ze svých domovů, které vypalují gangy Kyrgyzů * Vláda požádala o pomoc Rusko, to po krátkém váhání prosbě vyhovělo

Biškek, Oš - Rusko poslalo do Kyrgystánu  stovky parašutistů, informovala v neděli odpoledne ruská agentura Interfax, která citovala "bezpečnostní zdroje".  Jeden zesílený prapor má podle agentury pouze chránit ruská vojenská zařízení na území země.

Agentura Reuters odhaduje sílu jednotky na 650 mužů.

"Posláním sil, které přistály, je posílit obranu ruských vojenských zařízení a zajistit bezpečnost příslušníků ruských vojenských sil a jejich rodin," citoval Interfax svůj zdroj.

Nepokoje na jihu Kyrgyzstánu sílí. Vláda nařídila trvalý zákaz vycházení ve městě Oš a rozhodla do oblasti vyslat další vojenské zálohy a dobrovolníky.  Počet obětí už podle agentury ČTK vzrostl na sto, zraněných je přes tisíc. 

Jde tak o nejhorší etnické násilí ve střední Asii za poslední dvě desetiletí.

Už třetí den trvající nepokoje za sebou kromě mrtvých a zraněných zanechají také vlnu utečenců. Už na 75 tisíc Uzbeků totiž opustilo své domovy, které podle svědků napadají a vypalují ozbrojené gangy.

"Bože, pomoz nám! Zabíjejí Uzbeky jako zvířata. Téměř celé město je v plamenech," řekl agentuře Reuters Dilmurad Ishanov, pracující v organizaci na ochranu lidských práv.

Vypálena je také řada obchodů, zejména v dvousettisícovém městě Oš. V oblasti hrozí nedostatek potravin a humanitární krize.

Vláda rozšířila noční zákaz vycházení na celodenní a povolila armádě střílet na vzbouřence bez varování. Požádala také o pomoc Rusko, to však zatím zásah odmítá, poslalo však do oblasti humanitární pomoc a pomáhá s evakuací některých osob.

Předsedkyně prozatímní vlády Roza Otunbajevová.
Předsedkyně prozatímní vlády Roza Otunbajevová. | Foto: Reuters

Rusko i USA se nicméně o vývoj v Kyrgyzstánu velmi zajímají mimo jiné proto, že v zemi mají vojenské základny. Znepokojení vyjádřila i sousední Čína.

Násilí v zemi je nejhorší od dubnového svržení prezidenta Kurmanbeka Bakijeva. Prozatímní vláda Rozy Otunbajevové obvinila z rozdmýchávání nepokojů právě Bakijeva, který je v běloruském exilu. Příznivci bývalého prezidenta se soustředí hlavně na jihu země, nad nímž má centrální vláda jen omezenou kontrolu - mimo jiné i proto, že jih je od severního hlavního města Biškeku oddělen horami.

Střety jsou největší od roku 1990, kdy etnické nepokoje mezi Kyrgyzy a Uzbeky v oblasti kolem města Oš potlačila tehdy ještě sovětská armáda za cenu stovek mrtvých. Kyrgyzstán pak získal nezávislost po rozpadu SSSR v roce 1991.

O situaci má v pondělí jednat Organizace dohody o kolektivní bezpečnosti, kde jsou kromě Ruska a  Kyrgyzstán zastoupeny i některé další postsovětské republiky.

 

Právě se děje

před 49 minutami

Státy EU by mohly čerpat první peníze ze záchranného balíčku v září

Země Evropské unie by na konci prázdnin mohly začít těžit ze dvou částí společného balíčku krizové pomoci schváleného v reakci na koronavirový útlum ekonomik. První členské státy by během dvou měsíců mohly získat půjčky v rámci unijní podpory krátkodobých pracovních míst stejně jako záruky pro podniky v problémech. Po pátečním jednání ministrů financí unijních zemí to prohlásil místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis.

Evropské společenství na jaře schválilo první sérii záchranných stimulů, mezi něž patří vedle využití fondu ESM určeného pro eurozónu také až 100 miliard eur (2,65 bilionu Kć) půjček od EK na podporu kurzarbeitu a 200 miliard eur záruk od Evropské investiční banky pro podniky zasažené výpadkem. Ministři tento pátek debatovali o postupu zavádění této pomoci.

Pokud státy rychle dokončí administrativní proces, "první půjčky by do členských zemí mohly doputovat po prázdninách," řekl Dombrovskis. Které země budou z fondu čerpat jako první, člen EK nespecifikoval. 

Zdroj: ČTK
před 56 minutami

Lucemburský premiér kritizuje výroky polského prezidenta o LGBT komunitě

Lucemburský premiér Xavier Bettel, který žije v homosexuálním manželském svazku, ostře kritizoval předvolební kampaň polského prezidenta Andrzeje Dudy namířenou proti komunitě lesbiček, gayů, bisexuálů a transgenderových osob (LGBT), o níž hovořil jako o nebezpečné ideologii. Bettel podle německého magazínu Der Spiegel řekl, že na tato vyjádření nezapomene.

Konzervativec Duda se v neděli utká v druhém kole prezidentských voleb s liberálním varšavským starostou Rafalem Trzaskowským. Očekává se těsný souboj. Kampaň stávajícího prezidenta Dudy vyvolává vášně kvůli kontroverzním vyjádřením na adresu LGBT. Jejich práva nedávno označil za ideologii horší než komunismus a v pondělí formálně navrhl ústavní dodatek, jenž by zakázal adopci dětí dvojicemi stejného pohlaví.

"Člověk zřejmě v předvolebních kampaních někdy říká věci, které by říkat neměl," cituje Bettela Der Spiegel. "Já je nezapomenu," ujistil šéf lucemburské vlády.

Bettel vstoupil do manželského svazku se svým partnerem v roce 2015, rok poté, co v převážně římskokatolickém Lucembursku byly tyto sňatky povoleny.
"Byl jsem docela překvapen tím, co pan Duda řekl," pokračoval Bettel v kritice hlavy polského státu. "Několikrát jsem se s ním setkal a on mě dokonce pozval do Polska spolu s mým manželem," tvrdí Bettel.

Zdroj: ČTK , Zahraničí
Další zprávy