Kyjev - Politická situace na Ukrajině se opět vyhrotila. V zemi dnes vstoupil v platnost prezidentský dekret, kterým se rozpouští parlament. Poslanci to však odmítají respektovat.
Personální obsazení aktuálního mocenského sporu je totožné jako v případě Oranžové revoluce, která se na Ukrajině odehrála na přelomu let 2004 a 2005. Opět proti sobě stojí dva Viktorové - prezident Juščenko a premiér Janukovyč.
Juščenko, který má nálepku "prozápadní", v pondělí podepsal dekret o předčasném ukončení funkčního období parlamentu. A na květen vyhlásil předčasné volby.
"Proruský" Janukovyč, který ovládá parlamentní většinu, to odmítl uznat. Parlament se naopak sešel na mimořádném zasedání, kde odsouhlasil, že stát nevydá na volby žádné peníze.
Kdo ohrožuje Ukrajinu?
"Dnes jsem podepsal dekret o předčasném ukončení funkčního období parlamentu," řekl Juščenko v pondělním televizním projevu, který následoval po více než sedmihodinovém marném vyjednávání s předáky parlamentu.
"Mé kroky jsou vedeny pouze nutností uchránit státní svrchovanost a územní celistvost. Vyzývám ukrajinský lid, aby učinil správnou, vědomou a odpovědnou volbu, která ukončí nynější politický konflikt a otevře Ukrajině novou éru," apeloval prezident.
Po rozpuštění parlamentu musejí do 60 dnů následovat volby nové sněmovny. Ve stejném dekretu proto prezident rozhodl, že hlasovat se má v neděli 27. května.
Podle právních expertů má prezidentský dekret platit od zveřejnění v úředním věstníku, což se stalo dnešním dnem, ale spor mezi šéfem státu a premiérovou parlamentní nejspíš skončí u ústavního soudu.
Zatímco Juščenko v televizi obviňoval parlamentní většinu proruského premiéra Viktora Janukovyče z protiústavního rozšiřování mocenské základny, parlament přijal většinou 256 hlasů usnesení, v němž prezidentovo rozhodnutí odmítl jako neopodstatněné a postrádající právní základ.
Podle parlamentu toto rozhodnutí "nese všechny známky kroku směřujícího ke státnímu převratu".
Soupeříme, co to dá
Juščenko soupeří o moc s Janukovyčem už osm měsíců, od loňského srpna.
Krizi nedávno vyostřil přechod části poslanců z prezidentova do premiérova tábora; získání 300 z celkem 450 hlasů by umožnilo změny ústavy.
V Kyjevě se o víkendu konaly mohutné demonstrace desetitisíců stoupenců obou rivalů, největší od oranžové revoluce v roce 2004.
Na Juščenkovu stranu se opět přidala jeho tehdejší spolubojovnice z dob "oranžových" protestů proti zmanipulování prezidentských voleb, expremiérka Julija Tymošenková.
V sázce je osud 47 milionů Ukrajinců, zemi hrozí, že se pohrouží do politického chaosu, poznamenala k politické krizi na Ukrajině agentura AP.
Zklamání z pomalého postupu reforem, které se očekávaly po vítězství "oranžové revoluce", nakonec vedlo v loňských volbách k vítězství proruské opozice a Janukovyč, poražený Juščenkův soupeř v prezidentských volbách v roce 2004, se v srpnu stal ministerským předsedou. Vzápětí však vypukly sváry mezi šéfy státu a vlády o pravomoci a orientaci ukrajinské politiky.
Perspektiva předčasných voleb podle agentury Reuters nejspíš nenaláká zahraniční investory, hledající stabilitu.
Podle posledních průzkumů by volby vyhrála Janukovyčova strana, následovaná seskupením Tymošenkové. Prezidentův blok Naše Ukrajina by s odstupem následoval.
