Druhá na pásce skončila s odstupem deseti poslanců koalice socialistů a zelených v čele s evropským exkomisařem pro klima Fransem Timmermansem. Rozdíl mezi dalšími stranami je v jednotkách mandátů.
Překvapivé vítězství PVV naznačil poprvé průzkum až tento týden těsně před volbami. Analytici to vyhodnocují tak, že se Nizozemci zdráhali přiznat agenturám volbu krajní pravice a poukazují také na "efekt Gazy". Mnohé voliče mohly podle nich na poslední chvíli zviklat propalestinské demonstrace, které se konaly v řadě nizozemských měst po útoku Hamásu na Izrael.
Historický výsledek PVV okamžitě vyvolal nejistotu ohledně dalšího směřování země. Wilders postavil svoji stranu na protipřistěhovalecké rétorice - hlásá, že dostane migraci na nulu a to včetně odmítnutí všech žadatelů o azyl. Prosazuje také odchod Nizozemska z Evropské unie a odmítá pomoc Ukrajině.
Osmnáctimilionový bohatý stát na západním okraji Evropy patří mezi klíčové země EU. Je jedním z hlavních přispěvatelů do společného rozpočtu a také podporovatelem Ukrajiny. Vláda končícího premiéra Marka Rutteho jako jedna z prvních v západní Evropě začala posílat zbraně Kyjevu a je i součástí koalice na dodání amerických stíhaček F-16.
Wilders v kampani tvrdil, že by na Ukrajinu neodešel ani jeden nizozemský náboj, kdyby strana skončila ve vládě, protože "zbraně potřebuje Nizozemsko pro sebe". Našel by v tom spojence na evropské scéně, staronového slovenského premiéra Roberta Fica a maďarského Viktora Orbána. Orbán byl mezi prvními, který už ve středu večer po zveřejnění prvních odhadů gratuloval Wildersovi k vítězství.
PVV rovněž hlásá, že je proti dalšímu rozšíření EU. Sedmadvacítka má ještě do konce tohoto roku rozhodnout o zahájení předvstupních rozhovorů s Ukrajinou a pozvat mezi sebe další státy.
Nad tímto a dalšími kroky, které vyžadují souhlas všech zemí, tak nyní visí otazník. Není jisté, jestli bude mít končící Rutteho kabinet mandát k souhlasu se zmíněnými kroky, zejména pokud by Wilders skutečně sestavoval novou nizozemskou vládu.
Wilders bude muset hledat spojence
To je však jedna z největších neznámých těchto voleb. Přirození spojenci PVV dosud s nimi odmítali potenciální koalici. Udělal to jeden z dalších vítězů voleb, teprve nedávno založená centristická strana bývalého lidovce Pietera Omtzigta, která by měla získat 20 křesel.
Šéfka dosud vládnoucích pravicových liberálů (VVD) Dilan Yeşilgöz-Zegeriusová, která odešla do Nizozemska z Turecka jako kurdské dítě, ve středu večer po oznámení prvních odhadů odmítla, že by podpořila Wilderse na premiéra. Koalici s účastí členů jeho strany ale nevyloučila. Pokud by se PVV dohodla s liberály a Omtzigtovou stranou, měla by ve sněmovně většinu.
Další se nabízí koalice od středu nalevo v čele s Fransem Timmermansem. Musely by se jí účastnit ale nejméně čtyři různé strany. Předpokládá se tudíž, že koaliční vyjednávání se protáhnou až do roku 2024. Pro nizozemskou scénu, kde pro vstup do dolní komory parlamentu neplatí minimální kvórum, je to běžné. Rutte naposledy vyjednával o vládě 271 dní.
Přistěhovalecká politika a kritika islámu
Wildersovým hlavním tématem je migrace. To také dominovalo této kampani jako součást debaty o krizi bydlení a rostoucích životních nákladech pro běžné Nizozemce. V zemi podle vládních analýz chybí domovy pro 400 tisíc rodin, což žene zejména ceny nájemního bydlení ve městech nahoru.
PVV připisuje nedostatek bytů a domovů přistěhovalecké politice. Do Nizozemska přišlo za loňský rok přes 220 000 lidí, což je desetkrát víc než před dvaceti lety. Zemi s nejvyšší hustotou zalidnění v Evropě to dostává pod tlak. Snížit legální migraci do Nizozemska na maximálně desítky tisíc ročně, včetně cizinců z EU, chce i Pieter Omtzigt a šéfka liberálů.
Wilders, kterému se kvůli jeho účesu přezdívá Mozart nebo také "nizozemský Trump", postavil svoji popularitu na tvrdé kritice islámu. Chce zakázat výstavbu mešit v zemi a prodej koránu, svaté knihy muslimů, kterých žije v Nizozemsku přes milion. Šéf PVV kvůli tomu čelil výhrůžkám smrti a všude ho doprovází státem nařízení bodyguardi.
V poslední době v předtuše volebního možného úspěchu Wilders slevil ze svých nejvyhraněnějších požadavků. Prohlásil, že by jako vládní strana nezakazoval mešity ani korán. "Chápu velmi dobře, že vláda nemůže prosazovat nic, co odporuje ústavě," řekl lídr PVV.
