Křesťané nás utiskují, zlobí se jihokorejští buddhisté

Václav Viták
4. 7. 2011 14:10
Jižní Korea je sekulární zemí, přesto její stabilitu ohrožuje náboženské napětí
Jihokorejský prezident (vpravo) je zapáleným presbyteriánem.
Jihokorejský prezident (vpravo) je zapáleným presbyteriánem. | Foto: Reuters

Soul - Málokdo by očekával v Jižní Koreji, jedné ze zemí historicky nejvíce spojených s buddhismem, náboženskou polarizaci, která začne téměř ohrožovat stabilitu země.

Časy se však mění a buddhismus čelí v Jižní Koreji stále většímu tlaku křesťanských vyznání. Křesťanství se již stalo hlavním náboženstvím v zemi, pokud jde o počet jeho stoupenců, a buddhismus se propadl na druhé místo.

Nyní ze 49 milionů Jihokorejců již devětadvacet procent vyznává křesťanskou víru, k buddhismu se hlásí jen třiadvacet procent.

V Jižní Koreji navíc počet lidí vstupujících do křesťanské církve stále prudce stoupá. Tento trend je patrný v celé Asii.

Jihokorejský prezident I Mjong-bak, jenž je sám zapálený presbyterián, navíc v březnu přilil další olej do ohně, když na výzvy předáků jihokorejských protestantských církví poklekl v Soulu na jejich každoročním celonárodním setkání za přítomnosti televizních kamer.

Řád Čogje, nejdůležitější buddhistická sekta v zemi, okamžitě označil toto prezidentovo gesto za "neodpustitelné".

Dokonce i jihokorejský pravicový tisk vyzval I Mjong-baka, kterému je jinak obvykle nakloněný, aby nevystavoval své náboženské vyznání na odiv a vyhýbal se provokování té části společnosti, která nevyznává křesťanskou víru.

Křesťané drží otěže vlády

Jihokorejská ústava zdůrazňuje, že v zemi není žádné oficiální vyznání, a zakazuje vládě povyšovat jedno náboženské vyznání nad ostatní.

Buddhisté však I Mjong-baka od jeho nástupu do funkce v roce 2008 obviňují, že protežuje křesťany všude, kde to jde.

Prezident tehdy do patnáctičlenné vlády jmenoval dvanáct křesťanů a pouze jednoho buddhistu, zbývající dva se nehlásili otevřeně k žádné víře.

V létě roku 2008 I Mjong-bakova vláda rozlítila buddhisty znovu, když ministerstvo dopravy nezařadilo buddhistické kláštery do elektronických map využívajících GPS navigace.

V Soulu se od té doby konalo několik velkých buddhistických manifestací proti vládě. Té v srpnu roku 2008 se zúčastnilo podle odhadů až 200 tisíc lidí.

Řád Čogje také ve svém klášteře poskytl azyl osmi aktivistům, kteří v témže roce organizovali týdny trvající bouřlivé protesty proti rozhodnutí I Mjong-baka obnovit dovoz amerického hovězího.

Tyto demonstrace velmi otřásly prezidentovou pozicí a vedly k prudkému snížení jeho popularity.

Na konci loňského roku dokonce situace dospěla tak daleko, že řád Čogje zakázal představitelům prezidentovy Velké národní strany vstup do všech svých klášterů kvůli sporům o financování církví.

Nakonec problémy i kvůli islámu

Opat řádu Čogje odvolal tento zákaz až letos 7. června, kdy oznámil, že navzdory "náboženské protekci", kterou mají křesťané, obnoví vztahy s vládní stranou a bude se snažit o řešení problémů "prostřednictvím komunikace a otevřeného přístupu".

Demonstrace v Soulu (ilustrační foto).
Demonstrace v Soulu (ilustrační foto). | Foto: Reuters

Buddhisté, Jihokorejci bez vyznání i někteří křesťané jsou rozzlobeni kvůli politickým kauzám, které podle jejich názoru dokládají narůstající vliv křesťanské komunity na činnost vlády.

Sem patří například snížení dotací pro program mající za cíl přivádět turisty do buddhistických klášterů a v poslední době i otázka islámských dluhopisů, takzvaných sukuk.

Jihokorejská vláda chtěla prosadit schválení zákona, kterým by majitelé těchto finančních instrumentů získali úlevy na daních. Slibovala si od tohoto kroku příliv petrodolarů z Blízkého východu a chtěla povzbudit jihokorejské firmy, aby takovéto dluhopisy vydávaly.

Křesťanské skupiny v Jižní Koreji se však proti tomuto záměru ostře postavily a návrh zablokovaly, a to s odůvodněním, že "není spravedlivé dávat daňové úlevy nějakému náboženství".

 

Právě se děje

před 32 minutami

Londýn oznámil další sankce vůči barmským armádním činitelům

Británie dnes oznámila, že přidává na sankční seznam další barmské vojenské představitele kvůli jejich zapojení do převratu, který tento měsíc vedl ke svržení zvoleného barmského vedení. Britský ministr zahraničí Dominic Raab uvedl, že na seznamu se k 19 barmským vysoce postaveným armádním činitelům přidává šest dalších jmen. Informovaly o tom agentura AP a Reuters.

Na černé listině se ocitl také generál Min Aun Hlain, který se po svržení vlády postavil do čela státu. Opatření přijaté Londýnem má zamezit osobám na seznamu v cestách do Británie a znemožnit britským podnikům či institucím, aby obchodovaly se společnostmi vlastněnými těmito barmskými vojenskými představiteli.

Británie oznámila, že ukončuje programy pomoci, v rámci nichž byly prostředky posílány barmské vládě. Dodala ale, že pomoc se i nadále dostane k "nejchudším a nejzranitelnějším v zemi".

Zdroj: ČTK
před 40 minutami

Koronavirový příspěvek podnikatelům se zdvojnásobí na 1000 korun, schválil Senát

Příspěvek podnikatelům a společníkům malých firem, jejichž činnost omezila vládní opatření proti epidemii koronaviru, se zdvojnásobí na 1000 korun denně. Pracovníkům na dohodu zůstane denní příspěvek 500 korun. Příspěvek už nebude navázán na nouzový stav. Na podporu dosáhnou ti, jejichž tržby se snížily minimálně o 50 procent. Ve čtvrtek to schválil Senát. Novelu nyní dostane k podpisu prezident. Bonus bude podle předlohy vyplácen za únor a březen. Vláda ale zákonem získá mandát zavést další bonusová období, která odpovídají vždy jednomu dalšímu kalendářnímu měsíci, a to nejdéle do konce roku 2021.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 41 minutami

Uvězněného ruského opozičního politika Navalného eskortují z Moskvy do jiné věznice, uvedla právnička. Kam přesně, neví

Uvězněného ruského opozičního politika Alexeje Navalného eskortují z Moskvy do jiné věznice, uvedla Navalného právnička Olga Michajlovová citovaná agenturou TASS. Advokátka řekla, že úřady jí nesdělily, kam Navalného vezou.

"Oznámili nám, že Navalnyj opustil vazební věznici, ale odmítli sdělit, kam ho vezou. Očekáváme, že až dorazí na místo, vyrozumí o tom jeho příbuzné," dodala Michajlovová. Zdůraznila, že tak rychlá přeprava z vazební věznice do vězeňského zařízení, kde si má odsouzenec odpykat trest, se vymyká běžné praxi.

Navalnému, který je považován za hlavního soupeře prezidenta Vladimira Putina na ruské scéně, tento měsíc soud změnil dříve uložený podmíněný trest na nepodmíněný. S odvoláním obhajoba neuspěla a opoziční představitel si má odpykat přibližně 2,5 roku

Zdroj: ČTK
Další zprávy