Křesťané nás utiskují, zlobí se jihokorejští buddhisté

Václav Viták
4. 7. 2011 14:10
Jižní Korea je sekulární zemí, přesto její stabilitu ohrožuje náboženské napětí
Jihokorejský prezident (vpravo) je zapáleným presbyteriánem.
Jihokorejský prezident (vpravo) je zapáleným presbyteriánem. | Foto: Reuters

Soul - Málokdo by očekával v Jižní Koreji, jedné ze zemí historicky nejvíce spojených s buddhismem, náboženskou polarizaci, která začne téměř ohrožovat stabilitu země.

Časy se však mění a buddhismus čelí v Jižní Koreji stále většímu tlaku křesťanských vyznání. Křesťanství se již stalo hlavním náboženstvím v zemi, pokud jde o počet jeho stoupenců, a buddhismus se propadl na druhé místo.

Nyní ze 49 milionů Jihokorejců již devětadvacet procent vyznává křesťanskou víru, k buddhismu se hlásí jen třiadvacet procent.

V Jižní Koreji navíc počet lidí vstupujících do křesťanské církve stále prudce stoupá. Tento trend je patrný v celé Asii.

Jihokorejský prezident I Mjong-bak, jenž je sám zapálený presbyterián, navíc v březnu přilil další olej do ohně, když na výzvy předáků jihokorejských protestantských církví poklekl v Soulu na jejich každoročním celonárodním setkání za přítomnosti televizních kamer.

Řád Čogje, nejdůležitější buddhistická sekta v zemi, okamžitě označil toto prezidentovo gesto za "neodpustitelné".

Dokonce i jihokorejský pravicový tisk vyzval I Mjong-baka, kterému je jinak obvykle nakloněný, aby nevystavoval své náboženské vyznání na odiv a vyhýbal se provokování té části společnosti, která nevyznává křesťanskou víru.

Křesťané drží otěže vlády

Jihokorejská ústava zdůrazňuje, že v zemi není žádné oficiální vyznání, a zakazuje vládě povyšovat jedno náboženské vyznání nad ostatní.

Buddhisté však I Mjong-baka od jeho nástupu do funkce v roce 2008 obviňují, že protežuje křesťany všude, kde to jde.

Prezident tehdy do patnáctičlenné vlády jmenoval dvanáct křesťanů a pouze jednoho buddhistu, zbývající dva se nehlásili otevřeně k žádné víře.

V létě roku 2008 I Mjong-bakova vláda rozlítila buddhisty znovu, když ministerstvo dopravy nezařadilo buddhistické kláštery do elektronických map využívajících GPS navigace.

V Soulu se od té doby konalo několik velkých buddhistických manifestací proti vládě. Té v srpnu roku 2008 se zúčastnilo podle odhadů až 200 tisíc lidí.

Řád Čogje také ve svém klášteře poskytl azyl osmi aktivistům, kteří v témže roce organizovali týdny trvající bouřlivé protesty proti rozhodnutí I Mjong-baka obnovit dovoz amerického hovězího.

Tyto demonstrace velmi otřásly prezidentovou pozicí a vedly k prudkému snížení jeho popularity.

Na konci loňského roku dokonce situace dospěla tak daleko, že řád Čogje zakázal představitelům prezidentovy Velké národní strany vstup do všech svých klášterů kvůli sporům o financování církví.

Nakonec problémy i kvůli islámu

Opat řádu Čogje odvolal tento zákaz až letos 7. června, kdy oznámil, že navzdory "náboženské protekci", kterou mají křesťané, obnoví vztahy s vládní stranou a bude se snažit o řešení problémů "prostřednictvím komunikace a otevřeného přístupu".

Demonstrace v Soulu (ilustrační foto).
Demonstrace v Soulu (ilustrační foto). | Foto: Reuters

Buddhisté, Jihokorejci bez vyznání i někteří křesťané jsou rozzlobeni kvůli politickým kauzám, které podle jejich názoru dokládají narůstající vliv křesťanské komunity na činnost vlády.

Sem patří například snížení dotací pro program mající za cíl přivádět turisty do buddhistických klášterů a v poslední době i otázka islámských dluhopisů, takzvaných sukuk.

Jihokorejská vláda chtěla prosadit schválení zákona, kterým by majitelé těchto finančních instrumentů získali úlevy na daních. Slibovala si od tohoto kroku příliv petrodolarů z Blízkého východu a chtěla povzbudit jihokorejské firmy, aby takovéto dluhopisy vydávaly.

Křesťanské skupiny v Jižní Koreji se však proti tomuto záměru ostře postavily a návrh zablokovaly, a to s odůvodněním, že "není spravedlivé dávat daňové úlevy nějakému náboženství".

 

Právě se děje

před 44 minutami

Výstavu ruské avantgardy v Hluboké nad Vltavou vidělo 22 tisíc lidí

Přes 22 tisíc lidí navštívilo přehlídku děl ruské avantgardy, která o víkendu skončila. Jde o rekord v hlavní výstavní sezoně pořádající Alšovy jihočeské galerie. Poslední týden měla zámecká jízdárna v Hluboké nad Vltavou vyprodáno a na všechny zájemce se nedostalo, oznámil Aleš Seifert, ředitel galerie. Ta v příštích dnech na webu zveřejní 3D prohlídku projektu, díky němuž byla do Česka zapůjčena cenná díla Kazimira Maleviče, Vasilije Kandinského či Alexandra Rodčenka.

"Překonalo to veškeré mé sny a plány. Máme covidovou dobu, přesto se ukázalo, že výstava tohoto typu byla pro návštěvníky neskutečně zajímavá," kvituje Seifert. Úspěšnost srovnává s aktuální pražskou retrospektivou malířky Toyen. "My máme poloviční množství, limit do 40 návštěvníků za hodinu, Národní galerie měla 80 lidí na 80 minut a měla 40 tisíc návštěvníků," dodává ředitel Alšovy jihočeské galerie.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Objem úvěrů na bydlení stoupl v červnu na rekordních 39,5 miliard korun

Objem nových hypotečních úvěrů na bydlení od bank a stavebních spořitelen dosáhl v červnu 39,5 miliardy korun. Je to o 8,6 miliardy více než v květnu a o 20 miliard korun více než v červnu 2020. Letošní červen je tak nejsilnějším měsícem ve statistice, která se sleduje od roku 2014. Vyplývá to z aktuálních statistik České národní banky a České bankovní asociace.

"Dynamika růstu objemu nově poskytnutých hypoték, která byla již za květen v meziročním srovnání označená za neskutečnou, byla v červnu překonána o několik koňských délek. Lidé při porovnání vývoje sazeb vědí, že porostou, a jsou přesvědčeni, že ceny nemovitostí také nemají protisměrně působící faktory," uvedl hlavní poradce asociace Miroslav Zámečník.

Index RPSN, tedy průměrná roční procentní sazba nákladů, podle statistiky ČNB stoupl v červnu u hypotečních úvěrů o 0,05 procentního bodu na 2,26 procenta. V červnu tedy pokračoval "plíživý" růst sazeb RPSN zhruba stejným tempem jako v předchozím měsíci. Úroková sazba stoupla rovněž, a to o 0,06 bodu na 2,12 procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy