Gulagy znetvořily nás i vás, naživu zůstaly jen ovce. Rozhovor s komentátorem Echa Moskvy

Jan Gazdík Jan Gazdík
8. 12. 2015 15:35
Vládci Kremlu si omotali Rusy kolem prstu. S pomocí diktátora Stalina. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to tvrdí přední ruský komentátor a analytik rozhlasové stanice Echo Moskvy Sergej Parchomenko. Vlastní historii se snaží Rusům připomínat nejen ve vysílání, ale i ojedinělým projektem "Poslední adresa". Na průčelí domů v Rusku vyvěšuje kovové destičky, které připomínají poslední adresy lidí, co byli nezákonně popraveni anebo zahynuli v gulazích. Minulostí Ruska a její projekcí do současnosti se zabývá i mezinárodní konference "Historie versus propaganda. Vztah k minulosti v současném Rusku", kterou ve středu a ve čtvrtek pořádá v Praze Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR).
Čechoslovák Herman Perl, vojenský letec, zmizel se svou manželkou Simou a její sestrou Fajgou Berkovičovou v sibiřských lágrech beze stopy.
Čechoslovák Herman Perl, vojenský letec, zmizel se svou manželkou Simou a její sestrou Fajgou Berkovičovou v sibiřských lágrech beze stopy. | Foto: Aktuálně.cz

Aktuálně.cz: Jste iniciátorem unikátního a zároveň odvážného projektu "Poslední adresa". Proč jste ho spustili a jak ho přijímají Rusové?

Sergej Parchomenko: Pro některé to má obrovský význam, pro jiné naopak nulový. Abychom si ale rozuměli - smysl Poslední adresy nespočívá v rozmístění co největšího počtu kovových destiček se jmény lidí, jejich profesemi, datem narození, dnem jejich zatčení a popravy. Rádi bychom přiměli Rusy k diskusi o politických procesech a masových represích v Sovětském svazu. Zkrátka a dobře: chceme do Ruska vrátit rozhovor nejen o historii, ale také o ceně lidského života a jeho významu pro stát... a proč je mimořádně důležité, aby si stát životů svých občanů vážil.

Sergej Parchomenko.
Sergej Parchomenko. | Foto: Jakub Plíhal

Propaganda Kremlu totiž dnes do lidí horem dolem hustí zvrhlou filozofii, že lidský život je nicotný a zájmy státu jsou naopak nade vše.

A.cz: Zasáhl vás při vaší práci nějaký konkrétní osud zavražděného člověka?

Zaměřujeme se především na objasnění represí, a tudíž i toho, co je represivní stát. Při vší úctě k jednotlivým a často neuvěřitelně tragickým osudům obrovského množství perzekvovaných lidí - učitelů, duchovních, úředníků, sedláků či prodavačů anebo řidičů, kteří se ničím neprovinili, natož aby kritizovali režim anebo vůči němu něco podnikali.

Dnes už vám nikdo neodpoví ani na tu nejprostší otázku: proč zrovna je semlely represe a jak mohli státu překážet, být mu nebezpeční? Takže si myslím, že v té době měli zkrátka jen tu smůlu, že žili anebo se snažili normálně žít.

Celá léta jsme se dopouštěli zásadní chyby, když jsme v souvislosti s oběťmi represí hovořili jen o vynikajících vědcích, konstruktérech či generálech, jakkoliv i je represe zasáhly. Tak třeba na průčelí domu, kde bydlím, je tabulka poslední adresy se jménem řidiče tramvaje. Komu a proč zrovna on překážel?!

Důležitý je náš projekt i tím, že za každou kovovou tabulkou se jménem poslední adresy popraveného člověka stojí konkrétní živá osoba, která si tu tabulku objednala. Jsou to tedy sami Rusové, kteří vytvářejí - tabulku po tabulce - na domech seznamy jejich bývalých obyvatel. My, autoři tohoto projektu, jen evidujeme žádosti a plníme přání Rusů.

A.cz: A kolik těch žádostí už je?

Více než tisícovka. A tabulek jsme instalovali něco přes stovku.

Ne každý majitel nemovitosti souhlasí, aby takovou tabulku na průčelí domu měl. Tady u vás v Česku (sovětská tajná policie unášela s příchodem Rudé armády ruské emigranty z Československa, byť měli zdejší občanství, jako třeba generál Sergej Vojcechovský - pozn. red.) jsme se například setkali s nemalými potížemi, kvůli nimž se nám zatím nepodařilo umístit ani jednu destičku. V Moskvě nám to ale zatím překvapivě docela jde.

A.cz: Zajímá vůbec téma politických represí mladé Rusy?

Nerozděluji lidi na mladé, střední a starší generace. Jak už jsem naznačil: jsou lidé, které náš projekt velmi zajímá a snaží do něho zapojit. Jiní jsou k němu lhostejní, a další dokonce agresivně odmítají jakýkoliv náš pokus je do Poslední adresy zapojit. To je normální.

Historie versus propaganda. Konference ÚSTR

Ruská propaganda - ikona

Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) pořádá 9. – 10. prosince 2015 mezinárodní konferenci "Historie versus propaganda. Vztah k minulosti v současném Rusku".

Cílem konference je přiblížit současný vztah Ruska k sovětské minulosti. Koná se ve Velkopřevorském paláci v Praze 1 a zúčastní se jí přední historici a novináři z Ruska, Polska, Ukrajiny i České republiky.

Detaily o konferenci najdete zde: http://historyxpropaganda.eu/

Nejdůležitější ale je, aby lidé, kteří se až dosud v ničem podobném neangažovali, o smyslu Poslední adresy diskutovali, přeli se, přemýšleli o ní... a vysvětlovali ji třeba svým dětem. Přestaňme už mluvit v řeči statistik o tisících a milionech obětí, o násilném stěhování národů a zajímejme se také třeba jen o jednu jedinou lidskou tvář, jednu jedinou lidskou adresu. Ty domy s destičkami se pak vlastně mění v symboly či památníky lidí, kteří v nich žili.

No a dohromady tyto památníky mohou časem tvořit jeden ohromný monument sestavený z mnoha teček - kovových destiček. Věřím, že tato mozaika nám dá časem srozumitelný obraz, který bude varujícím svědectvím o velmi kruté a k lidem nelítostné době. Zvláště pokud by ten obraz nepokrýval jen Rusko, ale i Ukrajinu, Polsko, Česko či jakoukoliv jinou zemi, kde se při politických represích unášely a mizely beze stopy miliony lidí.

A.cz: Jak vlastně gulagy změnily ruskou společnost?

Přesnější by byla poněkud jiná otázka: jak gulagy znetvořily - a trvá to až dosud - ruskou společnost? Respektive nejenom ji, ale po druhé světové válce i ostatní sovětské satelity, k nimž patřilo například též Česko.

Gulagy prošli přece Čechoslováci, Poláci, Ukrajinci, Bělorusové, Litevci, Lotyši, Estonci a občané mnoha jiných národností. V Česku, ale i v dalších zemích, v nichž se chopili vlády komunisté, vznikly mimochodem po válce pracovní tábory zaplněné odsouzenci z politických procesů (například uranové doly na Jáchymovsku či Příbramsku - pozn. red.), kde vládl neméně tvrdý režim jako v sovětských gulazích.

V různých zemích se státnímu teroru nad lidmi říkalo různě. Také politické vůdce či partajní lídry mohou nazývat všelijak, avšak podstata stalinismu zůstává všude stejná.

Ještě k tomu znetvoření: teror působí na společnost jako žíravina, ubíjí iniciativu, likviduje silné a schopné osobnosti, názorové odpůrce a naživu nechává jen ty tiché, povolné, vystrašené, ochotné se shrbit a souhlasit s útlakem. Nešetrně řečeno - naživu zůstávají většinou jen ovce.

Takže bychom si měli občas uvědomit, že tyhle vystrašené a kolaborující ovce vychovaly dnešní třicátníky, naši budoucnost. Samozřejmě že zjednodušuji. Avšak jen pro pochopení zhoubnosti přežívajících následků stalinismu, a tedy gulagů.

A.cz: Čerstvá držitelka Nobelovy ceny za literaturu Světlana Alexijevičová ve svém díle "Doba z druhé ruky" říká, že komunistům se sice nepovedlo v Sovětském svazu nastolit ráj na zemi, zato ale stvořili přímo nesmrtelného živočicha - Homo sovieticus.

Světlana to ani nemohla vyjádřit lépe. Strach v lidech, jejich víra v násilí a teror vyvolává u jedněch smíření se silou a klanění se jí. A u druhých pak vede k víře, že silou je možné vyřešit jakékoliv problémy.

Jde o jakousi zvláštní žízeň po síle a teroru. Záleží samozřejmě i na tom, jak dlouho byl komunistický režim u moci. Měli jste ohromné štěstí, že u vás nevládl tak dlouho jako v Rusku, Ukrajině či Bělorusku. Přechod k normálnímu životu je proto u vás lehčí a rychlejší než třeba v Rusku.

Pokračování rozhovoru se Sergejem Parchomenkem ČTĚTE ZDE.

 

Právě se děje

před 44 minutami

Inter nedokázal překonat Miranteho, s AS remizoval 0:0

Fotbalisté Interu Milán remizovali v 15. kole italské ligy s AS Řím 0:0 a v čele tabulky mají dvoubodový náskok před mistrovským Juventusem. Ten nastoupí proti Laziu v sobotu. Inter, soupeř pražské Slavie v Lize mistrů, bodoval v Serii A poosmé za sebou.

Inter měl převahu a řadu šancí, ale pokaždé narazil na brankáře hostů Antonia Miranteho. Šestatřicetiletý gólman v sedmé minutě nedovolil skórovat Romeluovi Lukakuovi, v závěru prvního poločasu Marcelo Brozovič římskou branku přestřelil. Mirante pak na začátku druhé půle zneškodnil i střelu Matíase Vecina, neprosadil se ani Lautaro Martínez.

Před zápasem vyvolal velké pozdvižení deník Corriere dello Sport, který dal na první straně k fotografiím hráčů tmavé pleti Chrise Smallinga z AS a Lukakua titulek "Black Friday". List byl obviněn z rasismu, jeho představitelé nicméně na tomto spojení nic špatného neshledali.

před 2 hodinami

Neznámí ozbrojenci v Bagdádu postříleli nejméně 15 lidí, 60 dalších zranili

Ozbrojenci v autech na bagdádském náměstí Chilání v pátek zastřelili nejméně 15 lidí včetně nejméně dvou policistů a 60 dalších zranili. Kdo za útokem stojí, zatím není jasné. S odvoláním na sdělení bezpečnostních složek a zdravotníků o tom informovala agentura AP.

Incident se stal v místě, kde se konají protesty. Lidé v panice začali před střelbou utíkat na nedaleké náměstí Tahrír a do blízkých mešit.

Střelba se odehrála ve chvíli, kdy demonstranti zablokovali tři důležité mosty v Bagdádu, které vedou k takzvané zelené zóně, kde sídlí vláda. Nejmenovaný demonstrant agentuře AP sdělil, že se protestující na mostě Sinak ocitli pod palbou a na místě jsou mrtví a zranění.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Fotbalisty Watfordu povede Pearson, bude třetím koučem v sezoně

Fotbalisty Watfordu povede ve zbytku sezony trenér Nigel Pearson, který se poslední celek tabulky pokusí zachránit v anglické lize. Na lavičce nahradí odvolaného španělského kouče Quiqueho Sáncheze Florese.

Šestapadesátiletý Pearson, bývalý trenér Leicesteru, bude už třetím koučem Watfordu v tomto ročníku. Mužstvo vstoupilo do ligy pod vedením Javiho Gracii, ten ale ve funkci vydržel jen do začátku září. Flores byl po špatných výsledcích odvolán v neděli.

Watford z patnácti ligových zápasů vyhrál jen jeden. Od udržení ho v současné době dělí sedm bodů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy