Gulagy znetvořily nás i vás, naživu zůstaly jen ovce. Rozhovor s komentátorem Echa Moskvy

Jan Gazdík Jan Gazdík
8. 12. 2015 15:35
Vládci Kremlu si omotali Rusy kolem prstu. S pomocí diktátora Stalina. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to tvrdí přední ruský komentátor a analytik rozhlasové stanice Echo Moskvy Sergej Parchomenko. Vlastní historii se snaží Rusům připomínat nejen ve vysílání, ale i ojedinělým projektem "Poslední adresa". Na průčelí domů v Rusku vyvěšuje kovové destičky, které připomínají poslední adresy lidí, co byli nezákonně popraveni anebo zahynuli v gulazích. Minulostí Ruska a její projekcí do současnosti se zabývá i mezinárodní konference "Historie versus propaganda. Vztah k minulosti v současném Rusku", kterou ve středu a ve čtvrtek pořádá v Praze Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR).
Čechoslovák Herman Perl, vojenský letec, zmizel se svou manželkou Simou a její sestrou Fajgou Berkovičovou v sibiřských lágrech beze stopy.
Čechoslovák Herman Perl, vojenský letec, zmizel se svou manželkou Simou a její sestrou Fajgou Berkovičovou v sibiřských lágrech beze stopy. | Foto: Aktuálně.cz

Aktuálně.cz: Jste iniciátorem unikátního a zároveň odvážného projektu "Poslední adresa". Proč jste ho spustili a jak ho přijímají Rusové?

Sergej Parchomenko: Pro některé to má obrovský význam, pro jiné naopak nulový. Abychom si ale rozuměli - smysl Poslední adresy nespočívá v rozmístění co největšího počtu kovových destiček se jmény lidí, jejich profesemi, datem narození, dnem jejich zatčení a popravy. Rádi bychom přiměli Rusy k diskusi o politických procesech a masových represích v Sovětském svazu. Zkrátka a dobře: chceme do Ruska vrátit rozhovor nejen o historii, ale také o ceně lidského života a jeho významu pro stát... a proč je mimořádně důležité, aby si stát životů svých občanů vážil.

Sergej Parchomenko.
Sergej Parchomenko. | Foto: Jakub Plíhal

Propaganda Kremlu totiž dnes do lidí horem dolem hustí zvrhlou filozofii, že lidský život je nicotný a zájmy státu jsou naopak nade vše.

A.cz: Zasáhl vás při vaší práci nějaký konkrétní osud zavražděného člověka?

Zaměřujeme se především na objasnění represí, a tudíž i toho, co je represivní stát. Při vší úctě k jednotlivým a často neuvěřitelně tragickým osudům obrovského množství perzekvovaných lidí - učitelů, duchovních, úředníků, sedláků či prodavačů anebo řidičů, kteří se ničím neprovinili, natož aby kritizovali režim anebo vůči němu něco podnikali.

Dnes už vám nikdo neodpoví ani na tu nejprostší otázku: proč zrovna je semlely represe a jak mohli státu překážet, být mu nebezpeční? Takže si myslím, že v té době měli zkrátka jen tu smůlu, že žili anebo se snažili normálně žít.

Celá léta jsme se dopouštěli zásadní chyby, když jsme v souvislosti s oběťmi represí hovořili jen o vynikajících vědcích, konstruktérech či generálech, jakkoliv i je represe zasáhly. Tak třeba na průčelí domu, kde bydlím, je tabulka poslední adresy se jménem řidiče tramvaje. Komu a proč zrovna on překážel?!

Důležitý je náš projekt i tím, že za každou kovovou tabulkou se jménem poslední adresy popraveného člověka stojí konkrétní živá osoba, která si tu tabulku objednala. Jsou to tedy sami Rusové, kteří vytvářejí - tabulku po tabulce - na domech seznamy jejich bývalých obyvatel. My, autoři tohoto projektu, jen evidujeme žádosti a plníme přání Rusů.

A.cz: A kolik těch žádostí už je?

Více než tisícovka. A tabulek jsme instalovali něco přes stovku.

Ne každý majitel nemovitosti souhlasí, aby takovou tabulku na průčelí domu měl. Tady u vás v Česku (sovětská tajná policie unášela s příchodem Rudé armády ruské emigranty z Československa, byť měli zdejší občanství, jako třeba generál Sergej Vojcechovský - pozn. red.) jsme se například setkali s nemalými potížemi, kvůli nimž se nám zatím nepodařilo umístit ani jednu destičku. V Moskvě nám to ale zatím překvapivě docela jde.

A.cz: Zajímá vůbec téma politických represí mladé Rusy?

Nerozděluji lidi na mladé, střední a starší generace. Jak už jsem naznačil: jsou lidé, které náš projekt velmi zajímá a snaží do něho zapojit. Jiní jsou k němu lhostejní, a další dokonce agresivně odmítají jakýkoliv náš pokus je do Poslední adresy zapojit. To je normální.

Historie versus propaganda. Konference ÚSTR

Ruská propaganda - ikona

Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) pořádá 9. – 10. prosince 2015 mezinárodní konferenci "Historie versus propaganda. Vztah k minulosti v současném Rusku".

Cílem konference je přiblížit současný vztah Ruska k sovětské minulosti. Koná se ve Velkopřevorském paláci v Praze 1 a zúčastní se jí přední historici a novináři z Ruska, Polska, Ukrajiny i České republiky.

Detaily o konferenci najdete zde: http://historyxpropaganda.eu/

Nejdůležitější ale je, aby lidé, kteří se až dosud v ničem podobném neangažovali, o smyslu Poslední adresy diskutovali, přeli se, přemýšleli o ní... a vysvětlovali ji třeba svým dětem. Přestaňme už mluvit v řeči statistik o tisících a milionech obětí, o násilném stěhování národů a zajímejme se také třeba jen o jednu jedinou lidskou tvář, jednu jedinou lidskou adresu. Ty domy s destičkami se pak vlastně mění v symboly či památníky lidí, kteří v nich žili.

No a dohromady tyto památníky mohou časem tvořit jeden ohromný monument sestavený z mnoha teček - kovových destiček. Věřím, že tato mozaika nám dá časem srozumitelný obraz, který bude varujícím svědectvím o velmi kruté a k lidem nelítostné době. Zvláště pokud by ten obraz nepokrýval jen Rusko, ale i Ukrajinu, Polsko, Česko či jakoukoliv jinou zemi, kde se při politických represích unášely a mizely beze stopy miliony lidí.

A.cz: Jak vlastně gulagy změnily ruskou společnost?

Přesnější by byla poněkud jiná otázka: jak gulagy znetvořily - a trvá to až dosud - ruskou společnost? Respektive nejenom ji, ale po druhé světové válce i ostatní sovětské satelity, k nimž patřilo například též Česko.

Gulagy prošli přece Čechoslováci, Poláci, Ukrajinci, Bělorusové, Litevci, Lotyši, Estonci a občané mnoha jiných národností. V Česku, ale i v dalších zemích, v nichž se chopili vlády komunisté, vznikly mimochodem po válce pracovní tábory zaplněné odsouzenci z politických procesů (například uranové doly na Jáchymovsku či Příbramsku - pozn. red.), kde vládl neméně tvrdý režim jako v sovětských gulazích.

V různých zemích se státnímu teroru nad lidmi říkalo různě. Také politické vůdce či partajní lídry mohou nazývat všelijak, avšak podstata stalinismu zůstává všude stejná.

Ještě k tomu znetvoření: teror působí na společnost jako žíravina, ubíjí iniciativu, likviduje silné a schopné osobnosti, názorové odpůrce a naživu nechává jen ty tiché, povolné, vystrašené, ochotné se shrbit a souhlasit s útlakem. Nešetrně řečeno - naživu zůstávají většinou jen ovce.

Takže bychom si měli občas uvědomit, že tyhle vystrašené a kolaborující ovce vychovaly dnešní třicátníky, naši budoucnost. Samozřejmě že zjednodušuji. Avšak jen pro pochopení zhoubnosti přežívajících následků stalinismu, a tedy gulagů.

A.cz: Čerstvá držitelka Nobelovy ceny za literaturu Světlana Alexijevičová ve svém díle "Doba z druhé ruky" říká, že komunistům se sice nepovedlo v Sovětském svazu nastolit ráj na zemi, zato ale stvořili přímo nesmrtelného živočicha - Homo sovieticus.

Světlana to ani nemohla vyjádřit lépe. Strach v lidech, jejich víra v násilí a teror vyvolává u jedněch smíření se silou a klanění se jí. A u druhých pak vede k víře, že silou je možné vyřešit jakékoliv problémy.

Jde o jakousi zvláštní žízeň po síle a teroru. Záleží samozřejmě i na tom, jak dlouho byl komunistický režim u moci. Měli jste ohromné štěstí, že u vás nevládl tak dlouho jako v Rusku, Ukrajině či Bělorusku. Přechod k normálnímu životu je proto u vás lehčí a rychlejší než třeba v Rusku.

Pokračování rozhovoru se Sergejem Parchomenkem ČTĚTE ZDE.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

V porotě letošní soutěže Miss Germany zasednou po 93 letech pouze ženy

Zasedne v ní například přebornice v karate, televizní hlasatelka či bývalá krajně pravicová politička. Poprvé za 93 let existence v ní ale nebude zastoupen ani jeden muž, napsal britský list The Times.

Motto nově koncipované Miss Germany zní "Podpora autentických žen". Šestnáct adeptek na titul porotkyně příští měsíc posoudí na základě jejich osobností a životních příběhů.

Neznamená to, že se v porotě v budoucnu už žádný muž neobjeví, řekl šéf soutěže Max Klemmer. Nicméně každý, kdo se bude chtít porotcem stát, bude muset projít testem, zda se ztotožňuje s novým konceptem soutěže.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Při útoku ozbrojenců na motel v mexickém státě Guanajuato zemřelo nejméně devět lidí

Skupině těžce ozbrojených mužů se podařilo uprchnout. Útočníci se vloupali do hotelu a restaurace u silnice, kde zahájili palbu. V zařízení zemřelo šest lidí, mezi nimi také dvě zaměstnankyně motelu, kuchařka a servírka.

Stát Guanajuato ve středním Mexiku je důležitým průmyslovým centrem. Zločinné gangy jsou zde velmi aktivní, a to zejména při krádeži paliva. a Není výjimkou, že útočí právě na místa, kde často zastavují řidiči kamionů, píše agentura AFP. 

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Koronaviru podlehlo již 56 lidí, podezření na infekci hlásí Vídeň

Novému koronaviru v Číně podlehlo již 56 lidí a nakažených je přes 2000. S odvoláním na úřady provincie Chu-pej, odkud se infekce začala šířit, o tom informovaly zahraniční tiskové agentury. První nemocnou s podezřením na koronavirus - čínskou letušku - dnes oznámilo Rakousko, první potvrzený případ rovněž ohlásila Kanada.

Zdroj: ČTK
Další zprávy